Nejpopulárnější česká rocková kapela slaví pětatřicet let na scéně. Jak a proč se zrovna tahle parta kluků ze špinavých sklepů v Teplicích dostala až do vyprodaných hal po celé zemi? A co všechno u toho zažila?  Ve speciální minisérii podcastů, která dostala název Pětatřicátníci, jsme se rozhodli jít až ke kořenům. A vůbec poprvé popsat, jak vznikl a postupně se utvářel fenomén jménem Kabát. V prvních čtyřech epizodách jsme s kytaristou Otou Váňou probrali celou historii kapely. Teď přišla řada na ostatní členy Kabátu. Každou středu si v rámci našeho kanálu Headliner CZ pozveme jednoho z nich, aby do mozaiky příběhu Kabátu přispěl svými vzpomínkami. Tak si u našich podcastů nezapomeňte nastavit odběr.  V šesté epizodě do redakce Headlineru společně s Otou dorazil baskytarista, textař, zpěvák a zakladatel Kabátu Milan Špalek. "Začínali jsem tím, že jsme s kamarádem hráli v háječku na španělky a zpívali anglicky. Anglicky jsme teda neuměli. První píseň byla Sleep sweet sleep. Taková romantická," popisuje, jak zněl Kabát, když chodil na základní školu. Grády to začalo nabírat později, když už kolem sebe našel muzikanty. "Bylo nám dvacet. Tak jaký má člověk záliby? Chce se bavit, chce někde sejmout nějakou holku. Tak jsme o tom zpívali," popisuje mladické období Kabátu. Bylo mu jasné, že škole se věnovat nebude. "Vyučil jsme se na instalatéra – ale byl jsem příšernej instalatér. Tak jsem si říkal, že se radši budu soustředit na muziku, protože to mě bavilo. Sváření trubek jsem se vyhejbal, to bylo šílený," pokračuje Milan Špalek a přidává k dobru historku ze své praxe, která byla naštěstí pro všechny velmi krátká. "Měl jsem takovej speciální klíč, kterým se dala na ulici zavřít voda do celýho baráku. A tím jsem řešil všechny problémy. Když někomu rupla voda, tak jsem ji zavřel," popisuje. "Lidi pak volali na byťák: "Nám neteče voda!" A když se mě mistr ptal: „Špalek, jak to, že jste to neopravil?“, tak já odpovídal: „Vždyť říkali, že jim teče voda, tak teď jim zase neteče. Tak o co tam jde, proboha?“ Takhle blbej instalatér já byl. Takže není divu, že muzika převážila."  Dozvíte se, jak to má Špalek se psaním textů, jaké jsou jeho nejoblíbenější písně. I co to obnáší přijít s novou skladbou po pětatřiceti letech v kapele. "Když něco napíšu, nevěřím, že je to dobrý, dokavaď mi to lidi sami neřeknou. Nevěřím, že je ta kapela dobrá. Nevěřím, že příště přijdou lidi. Celej život to mám takhle. Prostě tomu nevěřím. Ve všem jsem největší skeptik z kapely," říká překvapivě.