České stavby

Když se přemýšlí o objevech, které lidstvo nakoply na cestě kupředu, většinou se smýšlí o věcech, které tu dosud nebyly a někdo je poprvé zázračně vynalezl. Joseph Whitworth, doslova hrdina průměrnosti, ale nastartoval pokrok tím, že pozměnil k lepšímu jen jednu dávno existující drobnost.

Národní stromy jsou nejčastěji neoficiálními symboly konkrétních zemí a národů v nich žijících. Většinou má jejich symbolika původ již ve starých náboženstvích, ale jejich spirituální hodnota často pramenila z určitého užitku.

Kanárské ostrovy (Gran Canaria) se počítají k místům vysněných dovolených. To ale neznamená, že byste například v Las Palmas nemohli narazit i na místa, která cestovní ruch spíše odpuzují. Počítala se k nim, a stále ještě do značné míry i počítá, čtvrť Arenales. Původní řadová zástavba s kdysi hezkými terasovitými domy se kvůli desetiletím zanedbávání a přehlížení stala epicentrem prostituce a obchodu s drogami ve městě.

Štětkovec neboli kalistemon můžeme v našich podmínkách pěstovat pouze jako pokojovou rostlinu, které se bude určitě líbit letnění. Zimu by ale v zahradě nepřežila. A proč si tuto květinu pěstitelé vybírají? Samozřejmě kvůli štětkovitým květenstvím, která jsou prostě úplně jiná než u jiných druhů. Především jejich tyčinky mají barvu vínovou, purpurovou a červenou. A specialita tohoto druhu? Může doplnit vaši sbírku bonsají.

Bydlíte ve výborné lokalitě, ze které se vám určitě nechce stěhovat, navíc v krásném bytě, který má pouze jednu malou chybičku – je moc malý? Nezoufejte a zkuste se inspirovat majitelem bytu z našeho článku. Tomu se podařilo výhodně koupit byt svého souseda a s pomocí šikovných architektů oba byty dokonale propojit.

Podle četnosti výskytu konkrétních druhů dravých ptáků na našem území prý vidíme na obloze nejčastěji káně lesní, poštolku obecnou, jestřába lesního a krahujce obecného. Jenže… Co když je ten pták, který nás v popředí modravé oblohy právě zaujal, třeba sokolem? Nebo včelojedem, či luňákem? Vyzkoušejte si v našem kvízu, jestli je od sebe rozeznáte.

Stavět tak, aby v domě bylo k přežití, i když jsou venku extrémní vedra. Zní to jako jednoduchý pokyn, kterého se ale vzhledem k narůstajícím průměrným teplotám stále hůře dosahuje. Architekti z Vietnamu otestovali jedno z možných řešení.

Šestý ročník soutěže Adapterra Awards pořádala Nadace Partnerství a Integra Constulting. Oceněny byly projekty, které významně přispívají k adaptaci na změnu klimatu v české krajině a také městech. Vítěze vybírala odborná porota i veřejnost z celkových dvaceti finalistů a vyhlášeni byli v rámci konference Voda a veřejný prostor 6. listopadu v Praze.

Řemeslníci, stavební dělníci a kutilové pracují se spoustou nářadí a strojů. Mnoho z nich má velmi zvukomalebná a někdy i šťavnatá jména. Jak jste na tom vy, věděli byste, kdybyste měli někomu podat křížák? Tak hurá na dnešní kvíz!

O obyvatelích venkova se někdy říká, že vstávají se slepicemi. Bere se to spíš jako úsměšek, spousta lidí už dnes ani neví, kdy slepice vstávají. Mladá rodina ale takové vstávání se slepicemi považovala za splnění svého snu.

Pyšný tupoušek by znělo až příliš lidsky, i když dosti pravdivě. Tupci pyšní bývají, byť většinou sami neví, na co. Jenže exotická rostlina tupoušek pyšný pocházející z Filipín a Jávy má opravdu být na co pyšná. A snad si je toho i vědoma. Její květy vám totiž vyrazí dech. Že ji doma ještě nemáte, přitom jste zdatní, zkušení pěstitelé? Chyba!

Že se ve válkách zabíjí, to už je součástí utrpení každé takové dějinné tragédie. Často ale lidem nedochází, že to umírání se neodehrává jen na frontách a místech aktivních bojů, ale i v zázemí. A že prvními oběťmi zpravidla ani nebývají lidé. Smutně to vykresluje případ Velkého masakru mazlíčků z Velké Británie.

Granátovník, čili správně marhaník granátový, můžeme rozhodně pěstovat i u nás, ale zralých plodů se dočkáme jen ojediněle. Zato jde o krásnou přenosnou rostlinu, která nádherně kvete, a kterou lze pěstovat i jako bonsaj. A až se vás návštěva zeptá, klidně řekněte třeba: „Čekám, až mi urodí moje vlastní granátová jablka“. Která pak explodují, dlužno dodat.

Areál rozšíření ne zrovna příjemných zvířecích spolubydlících se v Evropě rozšiřuje. I do Česka tak mohou (dříve či později) dorazit a zabydlet se jedovaté druhy pavouků. Co pak s nimi dál? Nepropadat panice.

Už první fotka krásného loftového bytu z našeho článku vám vyzradí, že majitelkou je žena, která do něj chodí především odpočívat a relaxovat po náročné práci. Vyvolání klidného relaxačního pocitu jsou přizpůsobeny všechny barvy, materiály i tvary vybavení interiéru.

Než v pátek dorazíte domů z práce, je tu sobota. Ani se pořádně nerozkoukáte, a už si v neděli večer chystáte svačinku do pondělní práce. Nešlo by to udělat trochu jinak, lidštěji? Třeba po čtyřech dnech práce nasadit třídenní víkend? Ten nápad nový není. Výsledky testování čtyřdenního pracovního týdne ovšem ano.

Přiblížit místa produkce potravin místům spotřeby je ušlechtilý záměr, který může hodně pomoci životnímu prostředí. Ale ne nutně lidem. Praktické důvody, proč se ve městech obvykle nenachází hospodářská zvířata, sahají až do dávnověku.

Národní technická knihovna hostí od 17. října do 17. listopadu unikátní výstavu zaměřenou na fascinující cestu podhoubí z lesa až do podoby reálného stavebního materiálu. A skutečných domů. Zážitková výstava byla pojmenována “Do hloubi houby“ a vlastně se stala jedním z hlavních milníků projektu SAMOROST.

Francie možná drží prst na tepu evropské módy, ale když přijde na nové trendy v oblasti rekreačního bydlení, je evropskou jedničkou Švýcarsko. Chaty tu mají tradici, a protože tu lidem nechybí ani prostředky na jejich zútulnění, bývají zdejší rekonstrukce vizuálně hodně výrazné.

Do svého sousedství zapadá, a přesto umí vyniknout. Dům pro mladý pár z lublaňského Barje si totiž uchovává i v prostředí předměstí svou osobitou identitu. Lesk jeho glazované fasády vyvolává otázky. A láká k návštěvě.

Ta otázka je prastará a hledání odpovědi na ni souží lidstvo, nu, téměř od nepaměti. Je možná ještě více zásadní, než třeba odpověď na to, zda kečup a jiná dochucovadla patří doma do ledničky či nikoli. Jak tedy ta zpropadená otázka zní? Prostě. „Mají pánové na toaletě močit ve stoje, nebo vsedě?“

Riziko prasklého vodovodního potrubí se týká domů obydlených a vytápěných i zazimovaných rekreačních objektů, kde je vlastně riziko ještě vyšší. Jednoduše už jen proto, že v nich trvale nebydlíme a vysokého úniku vody si můžeme všimnout až za velice dlouhou dobu. Bohužel dodavatel pitné vody z veřejného vodovodního řadu se pak neptá, proč se co stalo. Jednoduše odečte čísla na vodoměru. A vy zaplatíte. A možná i stovky tisíc korun navíc. Bohužel.

Chytrá práce s terénem charakterizuje Haus Bättig, novostavbu rodinného domu, která vznikla na obtížně zastavitelném pozemku. Standardní umístění stavby totiž komplikoval zlom svahu, který ukrajoval z parcely pořádný kus. Zdálo se, že plán rodinného domu by se tu musel uskromnit buď na rovině u příjezdové cesty, anebo se usadit až po svahem. Ani v jedné takové dispozici by ale nedosáhl požadovaných 150 metrů čtverečních užitné plochy, kterou si představovali klienti.

Vyzkoušejte si v našem kvízu, jestli poznáte stromy podle jejich kůry. „My lidé máme po celém těle kůži,“ řekla by paní učitelka na základní škole, „zatímco stromy mají místo kůže kůru. Tedy vlastně správně se má říkat borku.“ Borka je již neživá část stromu, respektive každé dřeviny. Je to povrchová vrstva druhotně ztloustlého stonku (kmene a větví) nebo kořene, která je tvořena odumřelými buňkami. A proč je pro dřeviny borka tak důležitá? Chrání je, pravda o borce je však ještě o dost složitější.

To je pořád řečí o udržitelnosti, ekologii, recyklaci. Ale jak si to vlastně ti „ekologisté“ představují v praxi? Z čeho se má stavět, aby konečně byli aspoň trochu spokojení a líbilo se to i nám? Pokud vám takové myšlenky občas krouží hlavou, je projekt Schindel Studio přesně to pravé pro vás.

"Vnitrobloky patří rozumným dospělým, kteří dobře vědí, jak s nimi naložit pro dobro všech!" Řekl by kdejaký umanutý podnikavec, který hledá, kde ve městech ještě využít nějaký ten prostor. Ale ne, vážení! Vnitrobloky vždy patřily a měly by nadále patřit hlavně dětem. Navíc jsou malými oázami zeleně, přírody uprostřed měst. Vnitrobloky jsou poklad, který se musí chránit. Pomáhají nám za veder i silného větru, bohužel je však většina z nich zanedbaná, jako by je nikdo nechtěl. A to lidem bažícím po dalších pozemcích jen nahrává.

Města rostou, což je jev vcelku přirozený. Při tom růstu kolem sebe pohlcují menší sídla a ze silnic, které byly prve spojnicemi výhradně určenými pro auta, se stávají ulice. Tedy, měly by se stát. Vzniká z nich ale něco jiného. Něco, co nedocení pěší obyvatelé měst, ani řidiči. Stroads.

Staré domy ve městech mají své nezpochybnitelné kouzlo. Ale jen v říši čar a kouzel se trvale žít nedá. A proto je někdy třeba zcela konvenčně zasáhnout. Místo kouzelné hůlky je třeba čarovat nad stavebním plánem a místo králíků z klobouku tahat řešení. Taková práce není magií, ale dobrou architekturou.

Pokud máte malé děti, je jich všude plno. A pořád. Jsou všude, pletou se pod nohama, a pokud nejste hluší, jejich hry nepřeslechnete. Z definice to ale ještě nemusí odpovídat tomu, co se označuje jako přeplněná domácnost. Ten stav je přitom vlastní nemalému procentu domácností napříč všemi evropskými zeměmi.

V roce 2023 se v ČR vytřídilo zhruba o 6,5 tisíce tun skla méně než v roce 2022. A to je rozhodně škoda. Ne že bychom my Češi netřídili jako diví, vlastně v tom patříme v Evropě k nejlepším, jenže právě sklo patří při třídění k nejdůležitějším surovinám.

Je to vtip nevhodný. Ale víte, co se stane se psím výkalem, když do něj šlápnete v botách s hlubokým vzorkem? Bude celý jen váš. Vtipem jsme to zkusili trochu odlehčit, ale jinak je situace se zavíječi moučnými, nesprávně nazývanými potravní moli, velmi podobná.

Výstřelek, nebo unikátní alternativa k běžným modrým bazénům? Přírodní koupací jezírka jsou zajímavý fenomén, o kterém jsme si v našem podcastu povídali s jejich propagátorem a stavitelem Michalem Šperlingem.

Podzim se s námi loučí každým rokem neskutečně velkolepě. Nádherná přehršel barev je natolik citlivě namíchaná, že nikdy a nikde nejde v žádném případě o kýč.

Bytový dům neboli bytovka. Termín, s nímž se pojí jisté rozpaky. Označuje totiž zpravidla málo-podlažní objekty panelákového typu z venkova a maloměst. Je to cosi na půl cesty, co není ani pořádný rodinný dům, ani férový vysoký panelák. Navíc je to zpravidla rychlená výstavba, často spojená se socialistickými časy a podnikovým bydlením. Ubytovna. Nebo ne?

Lukavický dub, památný strom z Chrudimska, je vítězem ankety Strom roku 2024. Získal téměř 10 tisíc hlasů od veřejnosti a bude reprezentovat Českou republiku v evropském kole ankety. Prohlédněte si ho na fotkách přečtěte si jeho příběh.

Bydlení v rodinném domě, nebo v bytě? A raději ve svém, nebo v pronájmu? Napříč zeměmi Evropské unie jsou odpovědi na tyhle otázky poměrně rozdílné, od obecného průměru totiž existují značné odchylky.

Zapudit kunu z vašeho pozemku; odradit ryjící divočáky od návštěvy vaší zahrady a zřetelně vysvětlit srncům, že stromky ve vašem sadu nejsou svačinka k okusu. Tohle všechno by měly dokázat dočista obyčejné lidské vlasy. Nejpodivnější na tom prastarém receptu je, že vlastně opravdu trochu funguje. Ale jen za dost specifických podmínek.

Draslík (K), hořčík (Mg), fosfor (P) a vápník (Ca) jsou chemické prvky, které rostliny potřebují v “konzumovatelné podobě“ od druhé poloviny léta až do podzimu, aby lépe vykvetly, dozrály a připravily se na zimu.

Výhled na moře zalité sluncem a krásnou písčitou pláž by chtěl asi každý. My Češi si něco takového můžeme dopřát maximálně na dovolené, pro rodinu z našeho článku je to každodenní realita. Jak vypadá takový luxusní byt na jihu Brazílie, ze kterého je vidět široko daleko nejen na moře?

Mokřad na střeše? Co je to za nápad? Vlastně dost dobrý, zdá se. Mokřadní střecha totiž umí chytře nakládat s vodou a poslouží také jako klimatizace a tepelná izolace v zimě. O těchto střechách jsme si povídali v podcastu.

Že mít doma čistý vzduch je prospěšné nejen z hlediska osobní pohody ale i lidského zdraví, se rozumí tak nějak samo sebou. Když ale přijde na to, jak toho čistého ovzduší vlastně dosáhnout, přestává to být triviální. Zvlášť teď, když se počasí láme z léta do podzimu a jen s celodenním větráním oknem to nevyhrajeme.

Hledáte pro svou okrasnou zahradu rostlinu, jakou v našich končinách obrazně řečeno “svět neviděl“? Tedy vlastně Čech? Pokud si troufnete na tropických keř pocházející z Bolívie, smiřte se s tím, že jej lze pěstovat pouze jako přenosný. Ale takových rostlin pěstujeme v zahradách spoustu. Na podzim musí do tepla a do zahrady se vrátí až po půlce května. Jeho nástup však bude rozhodně stát za to, květenství tohoto keře představují nejjemnější ze skvostů, jaké příroda dovedla vytvořit. Představujeme vám kaliandru.

Navrhnout interiér malého bytu pro jednu osobu nemusí být nic těžkého. Majitel bytu z našeho článku ovšem nechtěl pouze obyčejně zařízený interiér. Přál si najít zajímavá a originální řešení, která mu vytvoří pohodlné životní podmínky na takto malé ploše. Vedle funkčnosti požadoval i styl, a tak se jeho byt stal pro architekty opravdovou výzvou.

Čekání na Vánoce je obzvláště pro naše nejmenší pěkně dlouhé. Čas jim ale můžeme vyplnit například výrobou vánočních ozdob, ze kterých se pak budou těšit o to více, že si je vyrobili sami. Ozdob, které nemusí být jen zavěšeny na stromečku, mohou zdobit i dětský pokojík, vánoční dekoraci ve váze v kuchyni a podobně.

Hned od titulku to vypadá na nějakou boudu. Jenže není. I houby, které považujeme za běžně jedlé, chutné a často výtečné, totiž mohou být jedovaté. Abychom to shrnuli do formátu hodně krátké odpovědi a ušetřili vám čas, i jedlým hřibem se nejspíše můžete otrávit. Jestli vás to zaujalo, čtěte dál. Zrovna teď, když lidé naváží domů celé valníky sesbíraných hub, si to zaslouží určité vysvětlení.

Že zmizeli stěhovaví čápi, toho si asi všiml každý. I když někteří mohli v teplejších oblastech zůstat, už nejde o výjimečný jev. Že už nám vlaštovky a jiřičky nesignalizují, kdy má pršet (když létají nízko), toho si také všiml kde kdo. Prostě jsou fuč, pobývají přes zimu v teplejších končinách. Poznáte však u nás přezimující druhy ptáků, které s oblibou navštěvují vaše zahradní krmítka?

Vrcholový sport často doprovází vznik vážných fyzických zranění, s osobní přepravou po železnici se zase často pojí tragicky dlouhá zpoždění. V podobném duchu by se dalo asi ještě pokračovat dlouho, protože snad s každým oborem lidské aktivity se pojí příklady jevů primárně nezamýšlených, ale přesto na danou činnost neodlučně navázaných. Prostě k nim tak nějak patří. A jak je to právě se zahradničením?

Velmi jednoduše a přehledně nám svůj problém s vysokou cenou elektřiny popsal čtenář, který chce zůstat v anonymitě, řekněme tedy například pan X. Vysvětlil nám, že po kratším pátrání zjistil, že bude pro jejich rodinu nejjednodušší a přitom nejlevnější si přehazovat "titul" odběratel elektřiny jako horký brambor. "Dosud já, nyní žena a za dva roky zase já," napsal. Jak se takového nápadu dobral?

O kořenovkách, tedy kořenových čističkách odpadních vod, už jste určitě slyšeli. Je dokonce možné, že jste o nich slyšeli nějaký mýtus. Těch totiž mezi lidmi pár koluje. Jak je to doopravdy jsme zjišťovali v našem podcastu.

O domech, které stojí v jedné z pěti newyorských obvodů (Queens) máme většinou zkreslené představy. Mrakodrapy či věžáky aby tu pohledal, metropoli s mnoha miliony obyvatel zde připomíná máloco. Spíše to tu vypadá jako na typickém předměstí nepříliš vzhledného průmyslového města. Dokresluje to fádně vypadající starší zástavba z cihel. A právě do ní byl zasazen dům, původně vystavěný v roce 1945. Vlastně dům? Možná by se mělo říkat domek.

Le Roi est mort, vive le Roi! Proslulá tradiční fráze pronášená v souvislosti se jmenováním nového panovníka zřejmě pochází z roku 1422, kdy byl po smrti svého otce jmenován novým francouzským králem Karel VII. Lid se raduje a bude čekat, co nové vládnutí přinese. A co nám přinese nová digitalizace stavebního řízení? Především další peníze ze státní kasy a dlouhou dobu nejistoty. Nové parlamentní volby se totiž nemilosrdně blíží. A určité příležitosti jsou zřejmě promarněny.

Podzim je pro ovocné stromy důležitým obdobím. Potřebují správnou péči, aby se mohly připravit na zimu a přinést vám v příštím roce dobrou úrodu. Opravdu ale znáte všechny kroky, které byste měli na zahradě udělat? Otestujte své znalosti v našem kvízu a zjistěte, jestli při řezu a péči o své ovocné dřeviny neděláte nějaké chyby.

Více Čechů dnes chodí běhat, než kolik jich dohromady šlape do pedálů kol, nebo se prohání po ledě, případně na trávníku za mičudou. Přesto se preferenčně investuje do výstavby cyklostezek, stadionů a kluzišť. Je to snad proto, že neumíme naše města uzpůsobit pro běhání?

Na úvaze, že učit by se měl člověk od nejlepších, asi chyby není. Teď jen, kde ty nejlepší v Evropě hledat. Řešení bytové krize se totiž neblíží nikde kolem nás, a na vysoké ceny bytů, předražené hypotéky a nízké mzdy se brblá všude. Tedy, skoro všude.

Od ledna 2026 by se měl zásadně změnit způsob nakládání s plastovým odpadem v Česku, ale i s plechovkami od nápojů. Místo do popelnic budeme nosit PET lahve a plechovky zpátky do obchodů. Vláda schválila ve čtvrtek 10. října novelu tzv. obalového zákona.

Stará pověra skutečně říká, že když roste hodně hub, bude válka. Vzhledem k válce na Ukrajině a válce, kterou právě vede Izrael s Hamásem, vzhledem k napětí ve světě, zbrojení, diplomatickému vyhrožování, lhaní, šíření nenávisti, změnám klimatu, hurikánům, záplavám a naopak suchu a nedostatku vody, by právě tato pověra mohla dnes u některých lidí zvyšovat úzkost a strach z budoucnosti. I slza by mohla ukápnout. Nebo rovnou přijít pořádná deprese.

Může křik vyděšených dětí posloužit jako zdroj energie? Ten nápad je tak náležitě trhlý, že se dokonce dočkal i animovaného zpracování. Hlavní zápletku filmu Příšerky s.r.o. – šel do kin v roce 2001 – si takhle možná ještě pamatujete. Film to byl úspěšný, hezkých pár milionů dětí (a dospělých) ho vidělo. A některé z nich inspiroval i k něčemu jinému, než k hledání bubáků pod postelí a ve skříni.

Má na podzim smysl používat v zahradách chemii, tedy chemické postřiky? Poznatky odborníků naznačují, že je to plýtvání penězi, nejen zbytečné zamořování půdy, přírody a podzemních vod. Různé prodávané přípravky totiž účinkují (nebo naopak neúčinkují) při různých teplotách. A vesměs jsou problematické teploty příliš nízké.

Řekněme, že vichřici se štěstím ustály vzrostlé stromy v zahradě, ale s někdejší důvěrou v pevnost jejich kořenů a větví ta smršť trochu přeci jen otřásla. Jak se ujistit, že dřeviny takovému náporu silného větru odolají i příště?

Sice se vám nyní může zdát, že už vám slimáci v zahradě nemohou nějak příliš škodit, jenže o to větší bude jejich invaze na jaře, když na podzim nezasáhnete.