V západní části Sušice, kousek od míst, kde začíná trasa "Vycházek", stojí stavba, která zaslouží zmínku (Pod Svatoborem č. 219). Web Sumava.cz udává: "Na místě, kde dnes stojí továrna PAP, existovala v 19. století hospoda, kterou významný občan města Sušice Vojtěch Scheinost přeměnil v roce 1865 na sirkárnu. V tomto roce totiž došlo k rozchodu dvou významných továrníků - rodin Fürthů a pana Scheinosta. Tato horní továrna (jak byla nazývána) byla v roce 1903 sloučena s další sušickou sirkárnou („dolní továrna“), čímž vznikla společnost SOLO. Po první světové válce došlo k útlumu výroby zápalek a horní továrna byla roku 1932 uzavřena. Aby budovy nezůstaly nevyužity, byla zde v roce 1933 spuštěna výroba papírových potravinářských obalů a roku 1939 vznikla samostatná společnost PAP."
V západní části Sušice, kousek od míst, kde začíná trasa "Vycházek", stojí stavba, která zaslouží zmínku (Pod Svatoborem č. 219). Web Sumava.cz udává: "Na místě, kde dnes stojí továrna PAP, existovala v 19. století hospoda, kterou významný občan města Sušice Vojtěch Scheinost přeměnil v roce 1865 na sirkárnu. V tomto roce totiž došlo k rozchodu dvou významných továrníků - rodin Fürthů a pana Scheinosta. Tato horní továrna (jak byla nazývána) byla v roce 1903 sloučena s další sušickou sirkárnou („dolní továrna“), čímž vznikla společnost SOLO. Po první světové válce došlo k útlumu výroby zápalek a horní továrna byla roku 1932 uzavřena. Aby budovy nezůstaly nevyužity, byla zde v roce 1933 spuštěna výroba papírových potravinářských obalů a roku 1939 vznikla samostatná společnost PAP."
Vycházku však začínáme v nedaleké Smetanově ulici, kde stojí kolonie "U cihelny".
Vycházku však začínáme v nedaleké Smetanově ulici, kde stojí kolonie "U cihelny".
Bývalá sirkárna SOLO (jedna budova skryta za stromy a břečťanem), Nádražní č. 166 a 226.
Bývalá sirkárna SOLO (jedna budova skryta za stromy a břečťanem), Nádražní č. 166 a 226.
Bytové domy SOLO, proluku doplnil za socialismu panelák, Nádražní č. 520.
Bytové domy SOLO, proluku doplnil za socialismu panelák, Nádražní č. 520.
Schwarzkopfův dům, zadní strana u náhonu, T. G. Masaryka č. 154.
Schwarzkopfův dům, zadní strana u náhonu, T. G. Masaryka č. 154.
Zadní část Schwarzkopfova domu u náhonu, T. G. Masaryka č. 154.
Zadní část Schwarzkopfova domu u náhonu, T. G. Masaryka č. 154.
Pohled na někdejší finanční a okresní úřad ve čtvrti "Na Burince".
Pohled na někdejší finanční a okresní úřad ve čtvrti "Na Burince".
Střední odborné učiliště, Poštovní č. 9. Autoři: Jindřich Freiwald a Jaroslav Böhm, stavitel: Karel Houra.
Střední odborné učiliště, Poštovní č. 9. Autoři: Jindřich Freiwald a Jaroslav Böhm, stavitel: Karel Houra.
Nadační dům Jana Mosera, Poštovní č. 10. Autoři: Jindřich Freiwald a Jaroslav Böhm, stavitel: Karel Houra.
Nadační dům Jana Mosera, Poštovní č. 10. Autoři: Jindřich Freiwald a Jaroslav Böhm, stavitel: Karel Houra.
Sušice, na horizontu vrch Svatobor (845 m), a lávka 28. října, kterou dodaly Škodovy závody.
Sušice, na horizontu vrch Svatobor (845 m), a lávka 28. října, kterou dodaly Škodovy závody.
Pomník obětem první a druhé světové války před Masarykovou školou.
Pomník obětem první a druhé světové války před Masarykovou školou.
Stromy zůstaly, i když se rozšířila vozovka. Část ulice Dr. E. Beneše.
Stromy zůstaly, i když se rozšířila vozovka. Část ulice Dr. E. Beneše.
Vila učitelky Vinšové navržená architektem Karlem Hourou a postavená roku 1939, Na Burince č. 206.
Vila učitelky Vinšové navržená architektem Karlem Hourou a postavená roku 1939, Na Burince č. 206.
Zastavení křížové cesty, která zažíná na nábřeží Jana Seitze a končí na vrchu Anděla Strážce (546 m).
Zastavení křížové cesty, která zažíná na nábřeží Jana Seitze a končí na vrchu Anděla Strážce (546 m).
Svatošové vila alias "perníková chaloupka", Dr. E. Beneše č. 170.
Svatošové vila alias "perníková chaloupka", Dr. E. Beneše č. 170.
Městský chudobinec navržený podle brožury Sušického kulturního centra architektem L. Tomáškem a postavený Karlem Hourou, Nuželická č. 60. Dříve měl plochou střechu.
Městský chudobinec navržený podle brožury Sušického kulturního centra architektem L. Tomáškem a postavený Karlem Hourou, Nuželická č. 60. Dříve měl plochou střechu.
Pstruhová líheň v Sušici byla proslavená svými pstruhy a lipany natolik, že se dostali i na stůl císaře Rudolfa II. V průběhu 10 let dodala líheň do řeky Otavy 400 tisíc lososů, 17 tisíc pstruhů a tři tisíce úhořů. Poslední sušický losos byl v Otavě zaregistrován a uloven 19. června 1941 a vážil 6 kg.
Pstruhová líheň v Sušici byla proslavená svými pstruhy a lipany natolik, že se dostali i na stůl císaře Rudolfa II. V průběhu 10 let dodala líheň do řeky Otavy 400 tisíc lososů, 17 tisíc pstruhů a tři tisíce úhořů. Poslední sušický losos byl v Otavě zaregistrován a uloven 19. června 1941 a vážil 6 kg.
Kotrchův mlýn s elektrárnou, který projektoval architekt Karel Houra, Dlouhoveská č. 68. V popředí stará brána do mlýna.
Kotrchův mlýn s elektrárnou, který projektoval architekt Karel Houra, Dlouhoveská č. 68. V popředí stará brána do mlýna.
Když se zvýšila úroveň vozovky, část brány skončila pod terénem.
Když se zvýšila úroveň vozovky, část brány skončila pod terénem.
1/83