Barack Obama dal souhlas s provedením riskantní operace s cílem zabít Usámu bin Ládina 1. května. V Pákistánu panovalo vhodné počasí, protože nesvítil měsíc. Americké zpravodajské služby uváděly, že pravděpodobnost "výskytu" strůjce teroristických útoků z 11. září ve vile s vysokou zdí a ostnatým drátem je vysoká.
1. května Bílý dům zrušil všechny veřejné prohlídky a následující den se Obama, ministryně zahraničí Hillary Clintonová, nejbližší prezidentovi poradci a představitelé armády sešli v jídelně Bílého domu. Společně sledovali akci v přímém přenosu. Cíl byl jasný: buď zabít, nebo dopadnout bin Ládina, vůdce Al-Káidy a organizátora útoků z 11. září 2001.
Člen SEAL Team Six Mark Owen v knize No Easy Day vzpomínal, jak se cítil před akcí. "Nemohl jsem pořádně spát (…) Dělali jsme si srandu, kteří kluci nás budou hrát, až se o tom jednou natočí film." (Jméno Mark Owen je pseudonym, skutečná identita tohoto příslušníka námořnictva není známá). Na snímku je kresba Bin Ládinovy vily v Abbottabádu.
Do operace Neptunovo kopí se zapojilo sedmdesát mužů a jeden pes, belgický ovčák Cairo. Přiletěli ve čtyřech vrtulnících.
Operace začala katastrofálně. Pilot helikoptéry UH-60 Black Hawk nezvládl přistání a stroj dopadl na bok. To bylo zlé znamení a připomínalo to operaci Orlí dráp z roku 1980 z Íránu, kde mělo komando osvobodit americké rukojmí. Tehdy také vrtulník havaroval a akce se nezdařila. Tentokrát se ale nikomu nic nestalo a útok na Bin Ládinovu rezidenci pokračoval.
Obama později řekl, že v momentě nehody helikoptéry cítil "elektrizující strach". Přítomný velitel amerických jednotek v Afghánistánu William McRaven mu ale řekl, že to bude dobré.
Zteč na vilu provedla jednotka amerického námořnictva SEAL Team Six. Vojáci zaútočili z několika vchodů. Podle plánu měla celá akce od přistání do odletu z místa trvat maximálně 40 minut. Ve skutečnosti trvala o dvě méně.
Vše se odehrávalo ve tmě, Američané samozřejmě měli přístroje na noční vidění. V prvním a druhém poschodí zneškodnili Bin Ládinova spolupracovníka Abrara Kuvajtího a pak syna vůdce Al-Káidy Chálida bin Ládina.
Usáma bin Ládin byl s rodinou ve třetím patře. Ačkoliv se objevily později informace, že měl v ruce samopal, podle účastníka operace Marka Owena tomu tak nebylo. Americký voják ho trefil ještě v běhu po schodech. Když k němu Owen přistoupil, ještě žil. "Krev mu tekla z hlavy a stále se hýbal. Já a další střelec jsme namířili na jeho hruď a vystřelili několik nábojů (…) Vypadal mladší, než jsem si ho představoval. Barvil si vousy černou barvou, našli jsme ji v koupelně."
V Bílém domě pak analyzovali první fotografii těla. Vše nasvědčovalo, že jde o Bin Ládina. "Máme ho," prohlásil Obama.
Vojáci vzali tělo s sebou, sesbírali počítače a veškerou elektroniku. Mezitím se Barack Obama chystal vystoupit s televizním projevem k národu. Amerikou se už šířily zvěsti, že vůdce teroristů je mrtvý.
Místo, kde Bin Ládin vydechl naposledy.
V šest hodin odpoledne východoamerického času helikoptéry opustily pákistánský vzdušný prostor. Obama řekl, že až v ten moment si vydechl. Zda někdo z pákistánského vedení, armády nebo rozvědky o akci věděl, dodnes není jasné.
Obama ještě před vystoupením v televizi zavolal svému předchůdci Georgi Bushovi, aby mu zprávu o smrti Bin Ládina předal. Učinil tak ze symbolických důvodů, protože k útokům 11. září došlo za Bushova prezidentství a boj s Al-Káidou byl prioritou jeho administrativy.
"Dobrý večer. Mohu dnes informovat americký lid a svět, že Spojené státy provedly operaci, při které byl zabit Usáma bin Ládin. Vůdce Al-Káidy a terorista, zodpovědný za vraždy tisíců nevinných mužů, žen a dětí," začal Barack Obama svůj projev.
Po Obamově vystoupení někteří Američané oslavovali. Bin Ládina pohřbili do moře.
Pákistánská vláda později rozhodla o stržení vily v Abbottabádu.
Dnes je místo hřištěm, kde se místní kluci věnují kriketu, nejpopulárnějšímu pákistánskému sportu.
Půdorys vily je v terénu patrný.
Artefakty v muzeu CIA ve Virgínii: bin Ládinův samopal, boty jednoho z příslušníků komanda SEAL Team Six a manuál Al-Káidy.
2/20