Už od února tohoto roku až do konce prázdnin je možné navštívit výstavu DEPO2015 Lovci znaků.

Akci hostí Holešovická tržnice v hale číslo 17. Lovci znaků se sice zaměřují především na děti, interaktivní pojetí a působivý vizuál ale zaujmou i dospělé.

Výstava návštěvníky provede netradičně pojatým světem písma, jeho historií, základy typografie, ale i šiframi a obecnou komunikací.

Popsat historický vývoj komunikace se v minulosti pokoušeli i mediální teoretici, například Melvin DeFleur a Sandra Ballová-Rokeachová. Společně rozlišili pět základních etap vývoje lidské komunikace:

V epoše znamení a signálů se lidé kdysi dávno dorozumívali gesty, pohyby těla a zvuky, například skřeky.

Druhou epochu, mluvení a jazyka, ohraničili obdobím před 90–40 tisíci lety, kdy vznikaly první jazyky. Někdejší lidé už měli téměř identický tvar lebky vůči té dnešní, a proto byli schopni dorozumívat se řečí. Používání jazyka a logiky umožnilo člověku přemýšlet, vysvětlovat, abstrahovat, analyzovat a syntetizovat.

Následující epocha psaní se datuje do období před pěti tisíci lety. Sdělení se nejprve tesala do skály. Písmo vynalezli lidé v nynější Číně a také v oblasti Mezopotámie a Egypta. Zprvu se psalo na hliněné a kamenné desky, později lidé začali využívat papyrus či přímo papír.

Epocha tisku začíná v polovině 15. století s vynálezem knihtisku Johannese Gutenberga. Přesný rok výroby prvního knihtisku je sporný, často se uvádí rok 1447.

Knihtisk nicméně díky možnosti opakovaného tisku stejných textů významně přispěl k rozvoji národních jazyků a kultur.

Poslední epocha - masové komunikace - se datuje na začátek 19. či 20. století. První možnost pracuje s příchodem novin určených běžnému čtenáři, druhá zase s vynálezem a rozšířením filmu a později i vysílacích médií - rozhlasu a televize.

DeFleur a Ballová-Rokeachová zároveň uvažovali o přechodu do šesté etapy na konci 20. století, do epochy počítačů. Autorská periodizace ale vznikala v 80. letech 20. století, počítače tehdy nebyly zdaleka tak dostupné jako dnes.

"Výstava ukazuje posun od obrázkového písma přes abstraktní psaní zpět k obrázkovému písmu," vysvětluje programový ředitel Holešovické tržnice Michal Tošovský. "Emotikony, které jsou čím dál používanějším nástrojem komunikace, mají nejblíž nikoliv k písmu jako takovému, ale k hieroglyfům a dalším obrázkovým písmům stojícím na počátku komunikace," říká.

"V hale se nachází 11 interaktivních exponátů, které s komunikací souvisí," míní Tošovský. Děti se mohou pobavit psaním nohama na obřím psacím stroji nebo třeba vyčistit pomocí videomapingu město od vizuálního smogu.

Výstava ve vstupní části popisuje vývoj písma od prvopočátku až do současnosti, následuje ji interaktivní část doplněná typografickými vtipy.

Návštěvníci si mohou například povídat s robotem Blablátorem, který generuje náhodná slova a ta skládá do vět.

DEPO2015 při tvorbě výstavy spolupracovalo s umělci INITI, Vítem Truncem, Janem Jáchimem, Multilabem Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara či plzeňským výtvarníkem Pavlem Liškou. Ten stojí také za celkovou scénografií expozice.

Akce v pražských Holešovicích se už za první dva měsíce zúčastnilo pět tisíc návštěvníků.

Na tabulích se děti dozvědí všemožné informace o písmu minulosti i současnosti.