Slovák Mateo s ostatními lidmi obývá bývalou čističku odpadních vod v nizozemském Groningenu. V opuštěné budově zřídili autonomní komunitní centrum Waterskaap.
"Měl jsem tady pronajatý pokoj a jednou večer jsem se šel projít se psem cestou, kterou jsem ještě neznal. Tak jsem narazil na opuštěnou budovu, kterou právě skupina místních lidí otevírala," říká. Squat začal navštěvovat častěji a na základě svých zkušeností začal budovat základy budoucí komunity.
S Angličanem, pěti Holanďany a jednou Polkou pořádají veřejné i neveřejné akce s různou tematikou i underground techno party a koncerty. Waterskaap je pravděpodobně místem, kde se odehrává nejvíc alternativních a nekomerčních akcí v Groningenu.
"Chodí sem jak studenti z místní univerzity, tak domácí. Občas je tady velice zajímavá směs lidí všeho druhu," říká Mateo.
Za sebou mají právě Pigeon festival, kterého se účastnilo až 600 lidí a hráli na něm experimentální hudbu, akustiku, punk i freetekno.
Alespoň jednou týdně pořádají koncerty nebo v neděli vaří veganskou kuchyň s tím, že kapelám i squatu můžou návštěvníci dobrovolně přispět.
S místními nemají problém, protože se čistička odpadních vod nachází ve vzdálenosti od obytné části. Techno party se navíc odehrávají v podzemí.
V současné době budova patří vodárenské společnosti, která ji plánuje zbourat pro potřeby developerů a postavit místo ní byty. "Je to součást velkého urbanistického projektu. Netýká se to jenom nás, ale taky okolních zahrádkářů, chovatelů ovcí a cvičiště pro psy," říká Mateo.
"V říjnu přijde poslední letošní kontrola a rozhodne se, co a jak. Budovu nemůžou zbourat, pokud jsou v ní netopýři, tak uvidíme," říká Mateo, který nechce svou tvář ukázat na kameru, protože stejně jako v Česku je i v Nizozemsku squating nelegální.
"Včera tady byl právě koncert, tak zrovna uklízíme," říká 32letý Slovák, který v nizozemském squatu žije od srpna minulého roku.
"Tady je program na celý měsíc," ukazuje na zarámovaný přehled akcí na stěně ve velké místnosti, kde se nachází bar, stage, fotbálek, a když nejsou koncerty, tak také židle a stoly k posezení.
Deset let žil ve squatu v Barceloně, pak ve Francii a cestoval ve své obytné dodávce. I když Mateo původně studoval sociologii, studium jenom s cílem úspěšné kariéry mu nedávalo smysl. Po prvním ročníku se tak vydal stopem do zahraničí a postupně se začal živit jako zvukař, stage builder nebo instalatér solárních systémů.
"Pokazila se mi dodávka a potřeboval jsem si rychle vydělat peníze. Kamarád mi tak nabídl, že můžu s ním pracovat v nizozemské firmě, která montuje solární panely," popisuje Mateo, jak se dostal do Groningenu.
Techno party se odehrávají v podzemí, kam se návštěvníci dostanou po schůdcích pod stagí.
"Až posud byla voda," ukazuje Mateo už v podzemních prostorách k modré trubce. "Odčerpávali jsme ji dva měsíce," říká s tím, že do budovy také zavedl veškerou elektřinu a na střechu umístil solární panely.
"Jediný problém je tady s pitnou vodou, máme jen užitkovou," říká. Pitnou vodu tak řeší její dopravou ve speciálních nádobách.
Mateo žije v kamionu, který si postupně přebudovává na bydlení. "Část roku pracuju a část žiju jako nomád cestováním po Evropě spolu se sound systémem a blízkými přáteli, kteří sdílejí podobné hodnoty. Jsme jako velká rodina," říká.
"Nedokážu si představit, že bych žil v bytě. Jako producent elektronické hudby bych asi neměl dobré vztahy se sousedy. Nesnáším omezování sebe i druhých," říká s tím, že bydlení ve squatu rozhodně nepovažuje za neútulné. "Jak si každý udělá, tak každý má," uzavírá.
6/26