První trasa vás zavede za historií krkonošských obcí z Poniklé přes Stromkovice a Křižlice na Benecko. Měří 21,5 kilometru a patří k těm náročnějším.
Začínáme v Muzeu krkonošských řemesel v Poniklé.
Sedm stovek exponátů ze soukromé sbírky přiblíží návštěvníkům, jak vypadal život v podhůří Krkonoš v dřívějších dobách.
Pár kroků od muzea stojí výrobna tradičních vánočních ozdob Rautis.
Za návštěvu stojí v Poniklé i kostel sv. Jakuba Většího.
Cesta pokračuje na sever až k dřevěné kapli Panny Marie stojící uprostřed lesů. U ní stojí i křížová cesta. Stavba vznikla v 60. letech 19. století u léčivého pramene.
Ten podle pověsti objevila nevidomá žena, kterou na místo dovedl sen, v němž k ní promlouvala Panna Marie. Zázračná síla zdejší vody ženě vrátila zrak. Dnes už zde ale turisté na původní stavbu nenarazí. Kvůli špatnému stavu byla v roce 2007 stržena a nahradila ji nová kaplička.
Stezka se poté opět stáčí k jihu k horské vesnici Křížlice...
... a poté na východ k Mikoláškovu mlýnu. Ten patří k nejzachovalejším stavbám svého druhu v Krkonoších. Jeho nejstarší část pochází z druhé poloviny 18. století.
Cesta končí v Benecku, nejvýše položené vesnici západních Krkonoš.
Zejména děti potěší Zvířátková stezka s dřevěnými soškami.
Trasa číslo 2: Romantický výlet krajem zapadlých vlastenců. Stezka má bezmála sedm kilometrů a zvládne ji téměř každý.
Kdo jsou ti zapadlí vlastenci? Předně jde o název realistického románu Karla Václava Raise, který při psaní vycházel ze zápisek Věnceslava Metelky, učitele, houslaře a písmáka z Pasek nad Jizerou. Jeho památce je věnovaný Památník zapadlých vlastenců, kde náš výlet začíná. Bývalá farní budova od 50. let funguje jako muzeum věnované nejen Metelkovi, ale také historii obce i krkonošským zvykům a tradicím.
Nedaleko muzea stojí kostel svatého Václava, který je jednou z nepůsobivějších sakrálních staveb západních Krkonoš.
Takový výhled se člověku od kostela naskytne.
Stezka pokračuje po cestě zvané Planýrka kolem kapličky Nejsvětější Trojice. Tu zde založili havíři v 17. století. Současná kaplička na místě stojí od roku 1994, přesně ale kopíruje rozměry i vzhled zaniklé starší stavby.
Cesta poutníka dál zavede do lesa, kde se drží toku řeky Jizery.
Za povšimnutí zde stojí takzvaná Protesaná skála.
Pohled na dva atypické bunkry značí, že už se blížíme k osadě Mýto a konci stezky.
Třetí stezka: Putování za řemesly. Trasa má 20,5 kilometru a je poměrně náročná.
Z náměstí v Rokytnici nad Jizerou cesta turistu zavede nejdříve na vrch Stráž. Ten před třemi lety ozdobily čtyři nové vyhlídky.
Jako strážný vrch místo sloužilo už ve středověku.
Další zastávkou stezky je Janatův mlýn v Buřanech. Ten na místě stojí od roku 1767.
I tato stezka turistu zavede ke kapličce, kde se díky Panně Marii nevidomé ženě zázračně vrátil zrak.
Čtvrtá trasa: Ze Svobody nad Úpou přes Rýchorský prales a Sklenářovické údolí do Mladých Buků. Turisté po ní ujdou bezmála dvacet kilometrů a řadí se k těm obtížnějším.
Tato trasa odhalí turistům zejména přírodní krásy Krkonoš. Vede například přes Slunečnou stráň. Tato sedmnáctihektarová louka je unikátní pro své rozmanité společenství rostlin. I proto je od roku 1995 přírodní památkou.
Babočka kopřivová na prze arnice.
U Rýchorské boudy může leckoho překvapit skotský náhorní skot, který spásá zdejší louky.
Dvorský les je už od roku 1960 přírodní rezervací.
Poutníci se projdou i přes starý kamenný most ve Sklenářovicích. Odtud už je to jen kousek do cíle výletu, Mladých Buků.
Pátá stezka: Z Temného Dolu křížovou cestu k Vápence a přes Lysečiny zase zpět.
Tento náročnější okruh má 17,6 kilometru.
Stezka začíná výšlapem po křížové cestě ke kapli svaté Anny na Starou horu.
Studánka na Staré hoře má podle pověstí léčivou moc.
Stezka se posléze napojuje na známou cestu Bratří Čapků. Narazit na ní lze například na muzeum Vápenka.
Šestý výlet: Z Horního Maršova k lesnímu hrádku Aichelburg.
Má 8,2 kilometru a jde o středně náročnou trasu.
Stejně jako jinde v Krkonoších se i zde lze kochat krásnou přírodou...
... cílem této stezky je lesní hrádek zvaný Aichelburg. Nechali ho vystavět zarmoucení obyvatelé úpského údolí a zaměstnanci panství jako netradiční pomník hraběte Bertholda Aichelburga, který náhle zemřel v roce 1861.
Budovu tady nechali v roce 1863 postavit lidé z úpského údolí jako netradiční pomník hraběte Bertholda Aichelburga.
Zámek postupně chátral, koncem devadesátých let se jej ale povedlo obnovit.
Pár kilometrů od Aichelburgu pak lze na místě, kde kdysi rostl hluboký prales, narazit na Velké Tippeltovy boudy.
Trasa číslo sedm: Ze Sovince do Jilemnice. Jde o 16,3 kilometru dlouhou náročnou trasu.
Začínáme u vyhlídkové plošiny Sovinec. K té se dá dojet autobusem z Vrchlabí nebo z Jilemnice.
Kousek od ní turisté minou rozhlednu Žalý, postavenou v roce 1892. Za dobré viditelnosti je zde možné vidět celé panorama Krkonoš.
Po cestě opět zavítáme do Benecka, kde se můžeme pokochat například kaplí svatého Huberta.
Po Bucharově cestě se poté turisté dostanou k Horním Štěpanicím. Zde mohou obdivovat zříceninu středověkého hradu...
... kostel Nejsvětější Trojice...
... nebo kapli Panny Marie Lurdské.
Cesta dále turisty zavede k domu Bohumila Hanče, slavného lyžaře, který zemřel v roce 1913 při závodu na hřebenech Krkonoš, kde spolu s Václavem Vrbatou prohráli boj s extrémním počasím.
Dále se turisté vydají pěšinou vedoucí přes jilemnický zámecký park.
Putování lze zakončit v Krkonošském muzeu v Jilemnici. Na snímku obraz Františka Kavána.
Osmá trasa: Z Dolního Dvora na Strážné. Čtrnáct kilometrů dlouhý okruh posuzuje národní park jako vysoce náročnou trasu. Jako jediná z nabízených tras vede přímo srdcem národního parku.
Začínáme v malebné obci Dolní Dvůr.
Ta je známá pro svou zvonkohru, která hraje každé ze čtyř ročních období jinou melodii. O Vánocích pak vyhrává koledy.
Stezka zavede turisty k nejpůsobivějším boudám Krkonoš.
Například k osadě Zadní Rennerovky.
43/60