Blíží se konec července a Praha má za sebou další tropickou noc. Je zataženo, i přesto teploty v centru města opět stoupají nad 25 stupňů.

Dětem pobíhajícím na náměstí před novým centrem Masaryčka to ale nevadí a nechávají se pokropit vodou z fontánek, které zde stříkají z dlažby zrekonstruovaného náměstí.

Děti v tomto prvku samozřejmě vidí jen zábavu. Jde ale o víc, upozorňuje reportéry Aktuálně.cz vědec Jan Macháč.

"Jejich význam není jenom v tom, že se u nich lidé pobaví, umyjí se a ochladí si nohy. Ale také spolu se stromy přispívají k tomu, aby byla ulice o něco vlhčí. Vodních prvků Praha oproti jiným západním městům tolik nemá, takže tady to určitě dává smysl," říká.

Přemýšlet analyticky i nad takovými věcmi, jako jsou prosté fontánky na náměstích, je jeho prací. Macháč působí na ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně jako environmentální ekonom, jeho hlavní oblastí zájmu je ale výzkum toho, jak se města přizpůsobují probíhající změně klimatu.

Procházka nezačíná u centra Masaryčka náhodou. Právě zde se v létě vytváří vedle Holešovic a okolí O2 areny jeden ze tří hlavních tepelných ostrovů Prahy.

Po rekonstrukci, která zde proběhla v posledních letech, v ulici Na Florenci ale alespoň trochu přibylo stromů a ze štěrkových záhonů rostou květiny. A to Macháč chválí.

"Předtím zde byla vyasfaltovaná ulice, kde se hlavně parkovalo. Nyní jsou na obou stranách stromy. Jsou zatím mladé, už nyní ale poskytují stín a umí vypařit i nějakou vodu a tím ochladí ulici," říká.

Stromy jsou zde sázené v substrátu, takže mají možnost zadržovat vodu. Mají dost prostoru, ne jako v betonových kobkách, kam se sázely dříve.

Na druhou stranu podotýká, že ačkoli stromy lidem zpříjemní procházení ulicemi, problém tepelného ostrova zůstává.

"Těch pár stromů nevyřeší problém husté zástavby budov, které nemají zelené střechy a světlé povrchy. Budova Masaryčky je obrovská masa. Ale rozumím tomu, že se developeři snaží zastavět co nejvíce území," míní Macháč.

Přesouváme se. Většina ulic v okolí vypadá spíše takhle.

Například na blízkém náměstí Republiky by bylo sázení stromů těžké - třeba kvůli podkopání metrem.

Nějaké se zde ale přece jen najdou.

Jdeme dál.

Tyto stromy v ulici Na Příkopě zde rostou už několik desítek let.

Dnes by ale potřebovaly o mnoho více prostoru pro kořeny. Složitější klimatické podmínky stromům ztěžují růst.

Přesouváme se dále, přes náměstí Republiky k Václavskému náměstí. Zeleně ubývá, otepluje se a plně poznáváme, jak se město mění v topeniště.

Macháč chválí, že se po rekonstrukci dolní části Václavského náměstí objevilo v prostoru více stromů.

"Ale pořád jsme v historickém centru města, kde jsou možnosti velmi omezené," říká. Ačkoli centrum Prahy potřebuje nutně změnu, pravděpodobně nikde v Česku není zavádění adaptačních opatření proti změně klimatu tak složité.

"Nutno ale říct, že prostor ke zlepšení tady je. Ale to už by politici museli sáhnout k méně populárním opatřením," podotýká Macháč.

Na mysli má omezení automobilové dopravy v centru Prahy.

"Ano, mohli bychom sítě při rekonstrukci posunout, umístit sem štěrkový záhon i stromy. Ale zmizelo by třicet až čtyřicet parkovacích míst. A teď to lidem vysvětlete," říká u pasáže Platýz na Národní třídě.

To se stalo například už na Smetanově nábřeží, kde město před několika lety omezilo automobilovou dopravu a vysadilo tam několik stromů.

...

...

"Tak tady vidíme krásně černou lepenku, která teplo pohlcuje úplně nejvíce. Těch lidí, co pracují v podkroví, mi je úplně líto," říká Jan Macháč opět na jiném místě. Do okolí se dívá z vyhlídky na střeše nově opraveného obchodního domu Máj a ukazuje na budovu Komerční banky v ulici Spálená.

Odtud jde vidět další příčina toho, proč se v létě Praha tak přehřívá. Slunce zde do sebe vpouští tisíce plochých střech, jejichž povrch se v teplé dny může zahřát i na sedmdesát stupňů. A teplo se přes konstrukci dostává dolů a otepluje celou budovu i ulici.

I tomu se dá ale zabránit. V záplavě holých střech, ze kterých většinou trčí vývody klimatizace, lze zahlédnout i několik ostrůvků se zelení. Tento typ střech je dnes v některých západních městech, například v rakouském Linci, poměrně běžný.

"Když chcete zateplit dům, tak na něj dáte polystyren, který vám to nějakým způsobem odizoluje. A zelená střecha má velice podobnou funkci," říká Macháč.

Proč tedy nejsou zelené střechy na více místech v Praze? V některých místech za tím může stát odmítavý postoj památkové péče, jinde finanční náročnost nebo obavy o to, že by budova neunesla nálož na střeše navíc z hlediska statiky.