Uvnitř kostnice, která se nachází v kostele Všech svatých, se nesmí fotit. „Lidé sem třeba přicházeli v satanistických kostýmech a fotili se tam se sekerami, jeden člověk tam dokonce prodával svůj merch, který vznikal tak, že si ho prostě vytvořil a napatlal vlastní krví, a měl potřebu si to u nás vyfotit,“ jmenuje Krejčí důvody, které farnost vedly k zákazu. „Jde o opravdu pietní místo, zároveň je to funkční kostel, takže jsme museli udělat tento krok,“ dodává.
Jelikož je o kostnici velký zájem, tvořily se před infocentrem fronty. Dnes si ale návštěvníci mohou vstupenky koupit online. „Systém se nám hodně vyplácí, protože nás to nevysiluje. Zájem o koupi online neustále roste, teď je to v podstatě padesát na padesát. Návštěvník se s námi nemusí vůbec potkat,“ chválí si systém Krejčí. Zmiňuje ale i negativa: „Na druhou stranu tím, že se s námi lidé nepotkají, tak ani kolikrát nemají validní informace.“
Areál římskokatolické farnosti Sedlec navštíví ročně asi 300 tisíc lidí, na předpandemická čísla se ale zatím nedostali. „Turismus se proměnil, z mého pohledu je to ale správně. Nejsou tady obrovské skupiny Asiatů, kteří tu probíhali stylem, že uvnitř strávili tři minuty a potom běželi dál a ani vlastně nevěděli, ve kterém jsou městě. Tušili, že jsou v Evropě, a tím to haslo. Teď se spíš orientujeme na klienty z Čech a z okolních států a Evropy, kteří mají daleko lepší povědomí o tom, kde se pohybují. Takže za mě takhle naprosto optimální,“ říká Radka Krejčí, ředitelka organizační složky římskokatolické farnosti Sedlec.
Hřbitovní kostel Všech svatých byl postaven na konci 14. století. V přízemí se nachází kostnice s asi 40 tisíci ostatky zemřelých, v patře se pak návštěvníci mohou porozhlédnout po kapli. Od roku 2014 prochází památka rozsáhlou rekonstrukcí, na které se návštěvníci skrze zakoupené vstupenky podílejí. Nedaleko kostela leží i katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele, která je na seznamu světového dědictví UNESCO. Areál Sedlec a především kostnice jsou nejnavštěvovanějším místem v Kutné Hoře.
Chrám svaté Barbory je druhým největším tahounem města proslulého těžbou stříbra. Že se turismus lehce změnil, potvrzuje i Kristýna Drahotová, vedoucí provozu památek. „Celkově vnímám, že zákazníci vyžadují kvalitu a už ne tolik kvantitu,“ sdělila. Cestovní ruch obecně vnímá pozitivně.
Zatímco v kostnici si turisté fotky nepořídí, v chrámu svaté Barbory se mohou činit. Spousta návštěvníků si proto fotí nejrůznější detaily, hvězdnou klenbu, oltáře či fresky v kaplích. Uvnitř je slyšet jak angličtina, tak čeština. „Ale je to tu fakt nádherné,“ shoduje se hlouček postarších dam.
Kutná Hora vedle těch nejnavštěvovanějších míst nabízí i mnoho jiných památek a možností vyžití. Místní se ale shodují, že mnoho turistů do centra ani nezavítá. Podle místostarostky Kateřiny Špalkové se tak ve městě stále najdou „neobjevené“ krásy. Město se zároveň snaží pořádat akce, které by mohly přilákat jak místní, tak přespolní. „V příštím roce si připomeneme 30. výročí zapsání na seznam světového dědictví UNESCO a město spolu s partnery připravuje řadu akcí, které startují již v lednu 2025. Celé oslavy se ponesou v duchu hesla UNESCO spojuje,“ popsala.
Když je v létě hezky, není centrum Kutné Hory vyloženě prázdné. Alespoň ne přes den. Nejvíc lidí se ale pohybuje kolem chrámu svaté Barbory a jezuitské koleje, kde sídlí Galerie Středočeského kraje (GASK). Část návštěvníků se pak většinou projde ještě ke kostelu svatého Jakuba, většina centra se ale s postupujícím časem vyprazdňuje. Po šesté začínají mizet i auta z parkovišť, centrem prochází spíše pár místních.
Místní si podvečerní klid do jisté míry užívají. Někteří podnikatelé sice přiznávají, že by uvítali, kdyby do města mířili i rekreanti, kteří by si výlety po Kutné Hoře a jejím okolí rozplánovali do několika dní, na druhou stranu ale oceňují, že město stále patří těm, kteří v něm žijí.
2/9