Nedostatek léků a také žádné jídlo. Příbuzní, kteří většinou pacientům v podfinancovaných veřejných zařízeních jako je nemocnice Kavumu, přinášejí jídlo, mají zakázáno je navštěvovat, kvůli obavám z kontaminace.

Pacienti si navzájem propíchávají puchýřky, které svědí nebo bolí. Po propíchnutí bolest lehce ustoupí.

Lékaři v roce 2024 objevili u pacientů v Kongu novou variantu mpox, která je ještě nakažlivější a nebezpečnější. U této vývojové větve se uvádí úmrtnost asi 5 procent u dospělých a 10 procent u dětí, stejně tak vysokou míru potratů u těhotných žen.

K přenosu viru na člověka dochází při kontaktu s infikovaným zvířetem, člověkem nebo kontaminovaným materiálem. Nákaza se v Kongu šíří především sexuálním přenosem, u nové varianty ale k nákaze podle expertů stačí pouze blízký tělesný kontakt s infikovanou osobou.

Při prohlídce musí pacienti projít nepříjemný stěrem sliznic v hltanu.

Onemocnění obvykle trvá 2–4 týdny, poté se většina lidí uzdraví. Projevuje se zvýšenou teplotu (horečku), bolestí hlavy, svalů, zduřením mízních uzlin a pocitem únavy. Následuje vyrážka – nejprve na obličeji – ve formě puchýřů a poté strupů.

Vakcinace proti pravým neštovicím chrání i před nákazou virem opičích neštovic, potvrzena je účinnost 85 procent. K léčbě se pak využívají různá antivirotika jako třeba tecovirimat.

Pacientka během rekonvalescence. Většina nakažených se po 2-4 týdnech uzdraví, puchýřky se zahojí a postupně zmizí. Problémem v Africe však je, že mnoho pacientů má k neštovicím ještě další přidružené nemoci, případně jsou silně podvyživení, což způsobuje procentuálně vyšší smrtnost, která je u nevakcinovaných osob až 10 %.

V provincii Jižní Kivu, kde se nachází i nemoce Kavumu (na snímku), se zdá být ohnisko nemoci největší. Podle Reuters sem přišlo hledat pomoc za poslední tři měsíce 900 symptomatických pacientů.

Lékaři v nemocničním komplexu v Kuvamu na východě Konga. Podle afrického Centra pro kontrolu nemocí (CDC) zemřelo v tomto roce dosud na opičí neštovice 617 osob.

V polovině srpna se první potvrzená nákaza projevila u pacienta ve Švédsku, který žil předtím v Africe. Je to první diagnostikovaný případ mimo Afriku.

Na místě nákazy operuje i UNICEF, který se zaměřuje na děti, těhotné ženy a komunity s nedostatečným zabezpečením. Rozdává balíčky se zásobami, léky a snaží se zabránit rozšiřování nákazy informováním v komunitách.

Kvůli nedostatku léků si matky musí poradit improvizací. „Když požádáme o něco, co by snížilo teplotu našich dětí, nic nám nedají,“ uvedla pro Reuters jedna z nich. Svému dítěti tak místo toho dá do pusy med a ruce mu namočí do slané citronové šťávy.