Vladimíra Ilavská se do Prahy přestěhovala kvůli manželově práci, který do té doby neustále pendloval mezi Českem a Slovenskem. Teď se jejich role obrátily a sem a tam jezdí ona, aby dohlédla na obchody značky Lavish.

"V Praze je výhoda, že tady zbylo hodně starých domů, v Bratislavě se takový byt shání těžko. Měli jsme štěstí, že jsme náš nový domov kupovali v době pandemie koronaviru, kdy byly ještě příznivější ceny. Pak jsme začali s rekonstrukcí," říká Ilavská, která v následujících slidech popisuje fotky svými slovy.

Jako první jsem do bytu vybrala sedačku, která dva roky čekala na své využití. Pochází ze 70. let minulého století a nechala jsem ji přečalounit do zeleného sametu.

Časem jsme s manželem pohovku vyměnili, abychom se na ni všichni pohodlně vešli. Organický tvar vintage sedačky se vidí málokde, je navíc poměrně hluboká.

Komoda, na níž je dnes televize, byla láska na první pohled. Očarovalo mě hlavně ořechového dřevo. Je ze 70. let a dovezla jsem ji z Itálie.

Kromě koberce máme v obývacím pokoji vše staré, i lustr a lampy.

Dětský pokoj jsem synovi přizpůsobila pro jeho potřeby.

Je v něm nejméně vintage nábytku. Konkrétně je to pracovní stůl a doplňky jako zarámovaný plakát dinosaura od Zdeňka Buriana.

Má tu také staré kožené boxerské rukavice a medicimbaly.

Co je moderní, jsem se v bytě snažila barevně odlišit.

Všechny stěny, vestavěné skříně a kuchyně dostaly stejný odstín.

Volila jsem jemně šedou barvu, která působí neutrálně a nechává vyniknout solitéry starého nábytku.

Jídelní stůl a židle sice působí moderně, jsou ale vintage. Doplňuje je současný lustr z IKEA.

Tady u té italské skříňky je dobře vidět, jak všechno nové splývá v jeden celek.

Kdo sem přijde, tomu utkví pozornost hlavně na komodě nebo barevných obrazech.

Chodba vede do kuchyně s jídelním stolem a je rozcestníkem do dvou částí bytu. Na jedné straně je obývák s hostinským pokojem, pánskou koupelnou a dětskou ložnicí. Vlevo od vstupních dveří je pak naše ložnice s dámskou koupelnou a manželovým šatníkem, který jsem vybudovala z bývalého špajsu.

V koupelně jsem se trošku vybláznila.

Motiv tapety Fornasetti je výrazný, a proto jsem ostatní prvky jako lampy nebo zrcadlo volila spíše jednodušší.

Inspiraci spojit zelenkavou a růžovou barvu v ložnici jsem objevila na jedné fotografii v časopise o bydlení. Chtěla jsem, aby místnost působila jemně a klidně. A opravdu se tam dobře spí.

Noční stolky i lampy a lustr jsou vintage.

Kupování vintage nábytku je pro Vladimíru Ilavskou vášeň. Lidi se snaží inspirovat hlavně ve svém kamenném obchodě Lavish v pražském Karlíně.

Lidé v něm seženou zahraniční solitéry, převážně z 60., 70. a 80. let minulého století. Kromě pohovek, křesel, konferenčních stolků nabízí i řadu designových doplňků, jako jsou třeba vázy.