Ženy se v ní viděly, muži po ní toužili. Za ideál krásy a sexsymbol 50. a 60. let minulého století bývá považována francouzská herečka a modelka Brigitte Bardot, která tuto sobotu slaví devadesátiny.

Svými názory a postoji odjakživa vyvolávala pozdvižení. Především ale krátkými sukněmi, rozpuštěnými vlasy a černými linkami kolem očí prosadila styl moderní svobodné ženy.

Po jejím vzoru ženy navlékaly modré džíny, pánské košile a přiléhavé kalhoty. Muži ji také kvůli jejím často hédonistickým filmovým rolím a na svou dobu totální absenci studu vnímali coby sexuální objekt. Ona se tomu ani zpětně nebránila. "Chtěla bych být dobrá herečka, ale to je nuda. Raději jsem sexy," prohlásila jednou.

Francouzská spisovatelka Marguerite Duras ji označila za "nepřiznanou tužbu mužského pokolení". Filozofka Simone de Beauvoir zase přirovnala Brigitte Bardot, která například ve vyzývavém koženém oblečení pózovala na motocyklu Harley Davidson, k "lokomotivě ženských dějin".

Po deseti letech na vrcholu jí však sláva přerostla přes hlavu. V září 1960, kdy měla na každém kroku v patách paparazzi a žila v neustálém stresu, se Brigitte Bardot pokusila o sebevraždu. Tou dobou už za sebou měla spoustu filmů, v nichž účinkovala se slavnými herci jako Alainem Delonem, Marcellem Mastroianniem nebo Jean-Paulem Belmondem (na fotografii).

Filmovou kariéru zahájila pařížská rodačka a dcera bohatého ředitele pojišťovny Brigitte Bardot jako dívka z titulní strany módního časopisu Elle, kde se objevila v 15 letech. Když se na obálce téhož magazínu dva roky nato zaskvěla podruhé, výraznými rty, plochým nosem a útlým pasem zaujala režiséra Jeana Boyera. Ten ji roku 1952 obsadil do snímku Vesnička v Normandii (na snímku).

Její popularitu dále přiživil film Manina, děvče bez závoje (na fotografii). V něm ztvárnila krásnou dceru strážce majáku a na svou dobu odvážně se před kamerou pohybovala jen v bikinách.

Ty byly ještě v roce 1951 vykázané ze soutěže Miss World, aby nezvýhodňovaly odvážnější účastnice před těmi stydlivějšími. Brigitte Bardot naopak způsobila senzaci, když se v dvoudílných plavkách roku 1953 slunila na pláži u filmového paláce v Cannes.

Podle svých slov přitom v dětství nebyla bůhvíjak krásná. Tmavovlasá dívka s mandlovýma očima nosila brýle a pak i rovnátka. "Byla jsem vychovávaná hodně měšťácky a velice přísně," vzpomínala, jak ji a její sestru otec dvacetkrát po sobě udeřil, když rozbily vázu, nebo je nutil, aby rodičům vykaly.

Brigitte Bardot se původně chtěla věnovat baletu, jenže příliš vyrostla. Herectví si prosadila navzdory všem, i rodině. Nejvíc ji podporoval režisér Roger Vadim, do kterého se jako šestnáctiletá zamilovala, když ji učil. O dva roky později se vzali. "Bude z tebe nenaplnitelný sen ženatých mužů," sliboval jí. Když si odbarvila vlasy, právě s Vadimem natočila film A bůh stvořil ženu (na fotografii z něj je s hercem Jean-Louisem Trintignantem). Vypráví o sexuálním osvobození mládeže v do té doby puritánské, konzervativní Francii.

V úvodní scéně leží Brigitte Bardot nahá na břiše a předstírá, že je nymfomanka. V závěru se před kamerou odehrává striptýz. Těmito výjevy snímek v roce 1956 šokoval prudérní Francii. Naopak v zahraničí nadchnul. "Od dob Sochy svobody žádná Francouzka neozářila Ameriku tak intenzivně," napsal například časopis Life.

Po Vadimově filmu začala Brigitte Bardot dostávat spoustu nabídek na snímky plné sexu a vášně. Zdaleka ne každý byl alespoň průměrný. Výjimku představovalo Pohrdání z roku 1963, které podle knihy Alberta Moravii režíroval Jean-Luc Godard (na fotografii je herečka s Michelem Piccolim).

Relativní úspěch zaznamenala také s filmem Viva Maria (na fotografii), který jí vynesl nominaci na britskou cenu Bafta pro nejlepší zahraniční herečku.

Kritici jí vyčítali nevýrazný hlas nebo příliš pečlivou výslovnost. Sama později napsala, že se jí nedařilo role interpretovat a že když měla něco hrát, musela si to prožít. Mnozí kolegové ji nicméně chválili. "Pyšná nebyla, ani co by se za nehet vešlo. Na nic si nehrála," řekl herec a režisér Robert Hossein, českým divákům známý jako hrabě de Peyrac v sérii o Angelice.

Někdejší francouzský prezident, generál Charles de Gaulle, rovnou prohlásil, že pro Francii představuje Brigitte Bardot stejnou devizu jako automobil Renault.

Začátkem 70. let do kin přišel poslední, 46. film s Brigitte Bardot v hlavní roli: Příběhy velmi dobrého a veselého Colinota Trousse. Herečce bylo 39 let a ukončila kariéru. "Opustila jsem film, aby on neopustil mě," vysvětlila svůj ústup ze slávy. Skončila, protože nechtěla hrát "matky a jiné rozumné dámy".

Brigitte Bardot mimo jiné natočila přes 80 písní včetně duetu Bonnie a Clyde s francouzským šansoniérem Sergem Gainsbourgem. Po ukočení kariéry koupila dům v Saint-Tropez, kde se obklopila kočkami nebo psy a začala chovat klisny, poníky, osly, kozy, kachny, husy či prasata.

Od této doby se maximálně straní veřejnosti. "Byl to život snů, ale byla to také pěkná otrava," uvedla ke své hvězdné herecké kariéře Brigitte Bardot, jež poslední desítky let bojuje za práva zvířat. Na jejich ochranu v roce 1986 založila nadaci.

Herečka vehementně kritizovala používání kožešin v módním průmyslu, konzumaci koňského masa, existenci zoologických zahrad nebo vybíjení medvědů v USA. Lobbingem ve Francii přispěla k prosazení zákona, díky němuž se na jatkách smějí zabíjet zvířata už jen "milosrdnou" elektrickou pistolí.

V 90. letech Brigitte Bardot vystupovala také proti podmínkám Velké pardubické. Zrušení dostihu žádala v dopisu zaslaném Václavu Havlovi. "Považuji tenhle závod za jeden z nejodpornějších na světě," vzkázala. V novém tisíciletí bránila tomu, aby byly ve Francii utraceny dvě nemocné slonice patřící cirkusu. Pohrozila, že pokud je úřady zabijí, ona požádá o ruské občanství.

Právě Rusy herečka několikrát vychvalovala, mimo jiné při korespondenci s prezidentem Vladimirem Putinem. Ještě v roce 2011 mu děkovala, že zakázal obchodování s kůžemi tuleňů, a označila ho za svého oblíbence. Pár let nato mu naopak ostře vyčinila za to, jak Rusové nakládají s potulými psy. Putina obvinila, že "schvalováním masového vraždění podporuje barbarství".

Brigitte Bardot v posledních dekádách vícekrát řekla, že je lidmi znechucená. "Všichni si budují kariéru, nafintění vyrážejí na charitativní večírky a cpou se tam kaviárem. Je mi z toho na nic," shrnula už začátkem tisíciletí, kdy vydala knihu nazvanou Křik do ticha. Svůj boj za práva zvířat vylíčila v následné publikaci Slzy boje.

V roce 2012 označila španělského krále Juana Carlose I. za ostudu poté, co vyšlo najevo, že v Botswaně lovil slony. "Je to sprosté, nechutné a nedůstojné člověka vašeho postavení. Nejste o nic lepší než pytláci, kteří kvůli zisku plení přírodu. Jste ostuda Španělska," napsala mu Brigitte Bardot (na snímku vlevo).

Herečka, která byla v letech 1969 až 1985 modelem pro bustu Marianny, symbol Francouzské republiky, nerada mluví o svém soukromí či herecké minulosti. O to víc překvapilo, když roku 1996 pod názvem Initiale B.B. vydala paměti.

V knize popsala několik pokusů o sebevraždu, potíže s alkoholem na konci filmové kariéry, kdy dle vlastních slov pila až dvě lahve šampaňského a tři lahve červeného vína denně, nebo boj s rakovinou prsu. V knize také kritizovala některé bývalé partnery nebo přiznala negativní pocity z toho, když s druhým manželem, hercem Jacquesem Charrierem, čekala syna Nicolase. "Těhotenství pro mě bylo jako boží trest," konstatovala. Na fotografii je s herečkou Jeanne Moreau (vlevo).

Jejím třetím manželem byl německý průmyslník a fotograf Gunter Sachs (na fotografii vpravo, vlevo je Salvador Dalí). Od roku 1992 je herečka počtvrté vdaná za Bernarda d'Ormala, někdejšího poradce krajně pravicového politika Jeana-Marie Le Pena. Právě svými názory blízkými národním konzervativcům Brigitte Bardot několikrát vyvolala kritiku.

Francouzští soudci herečku vícekrát potrestali za podněcování k rasové nesnášenlivosti nebo kritiku islámu. "Francii zamořili muslimští vrazi ovcí," prohlásila například v roce 1997. V létě 2021 jí soud uložil pokutu 5000 eur za urážku šéfa loveckého sdružení poté, co Brigitte Bardot označila lovce za "zbabělé podlidi".

V témže roce 2021 dostala také pokutu ve výši dvaceti tisíc eur kvůli dopisu, v němž dle soudu urazila obyvatele ostrova Réunion. Brigitte Bardot v listu adresovaném prefektovi zámořského departementu v Indickém oceánu kritizovala, jak tam zacházejí se zvířaty. Prohlásila, že zdejší "zdegenerovaní obyvatelé" stále mají "divošské geny" a "hoví barbarským tradicím", když při lidových slavnostech stínají zvířata. Napsala také, že rybáři na Réunion coby návnady pro žraloky používají mrtvé kočky a psy.

Brigitte Bardot se v minulé dekádě vyjádřila mimo jiné k hnutí #MeToo. Obvinila z pokrytectví většinu hereček, které se podílejí na kampani proti sexuálnímu obtěžování. Podle ní jsou směšné a za role ve filmech naopak ony sváděly producenty či režiséry. Sama prý sexuálnímu obtěžování nikdy nečelila. "Je hezké, když vám někdo řekne, že máte hezký zadeček," prohlásila. Francouzské feministky ji za výrok zkritizovaly, podle nich Brigitte Bardot pohrdá oběťmi sexuálního násilí. Na fotografii z roku 2018 je herečka při návštěvě Elysejského paláce s prezidentem Emmanuelem Macronem a první dámou.

Když v roce 2004 slavila sedmdesátiny, řekla Brigitte Bardot, že za nejkrásnější dárek ke kulatinám by považovala, kdyby zvířata přestala trpět. Tuto sobotu se dožívá 90 let. „Jsem velmi hrdá na svou nadaci. Vyšla z ničeho, ale dnes je silná a respektovaná," napsala nedávno Hospodářským novinám. Filmy bere zpětně jako něco, co jí přineslo světovou slávu, kterou posléze využila na pomoc zvířatům.