Patrně nejznámější snímek velkého tvůrce vysokých výkonů před skupinou jeho strojů. Jablíčka měl zřejmě stejně rád jako vůni plných nádrží benzínu

„Abarth – světový šampión“ – hlásá cedule nad nadupaným Abarthem OT 1600 Berlina. Tahle šílenost měla skoro 160 koní a jezdila 220 km/h!

V roce 1965 se Carlo Abarth nacpal do úzkého kokpitu monopostu Abarth 1000 a zajel rekordní akcelerační jízdu skupiny G

Světlá hala Abarthovy strojírny už po přestěhování do Turína. V popředí stojí Abarth-Fiat Monomille s litrovým čtyřválcem o výkonu 60 koní

Barevně výrazný, ale tvarově docela nenápadný byl základní model Abarth 750 GT, vycházející z populární šestistovky. Pozoruhodné výkonové parametry není třeba překládat…

Carlo Abarth (zcela vpravo) se svým týmem při jízdních zkouškách aerodynamického monopostu Abarth 750 se speciální karosérií studia Bertone

Britská reklama na malý Abarth 850 TC zdůrazňovala, že model je vhodný pro všechny účely – a přesně pro VÁS! Pokud na to tedy máte…

Pokud to šlo, Abarth se osobně účastnil soutěžních podniků. Na snímku s jezdcem svého týmu, v pozadí si všimněte jen krátce (pouhý rok) vyráběného nejlevnějšího Renaultu 3 (ano, skutečně existoval – a není to dodávková „čtyřka“)!

Abarth nikdy neseděl s rukama v klíně, ale osobně se podílel na vývoji nových motorů a součástek. Jestli ale pokaždé měl na sobě světlý oblek s bílým kapesníčkem, to nevíme…

Dědicem závodních a výkonových speciálů Carla Abartha může být model na snímku z katalogu Abarthu

Začátky Abarthovy závodní činnosti proběhly za řídítky motocyklu sólo, po fatálním zranění nohy pak v sedle motocyklu se sajdkárou