Strach, vyčerpání, zima a nejistota. Východoněmečtí uprchlíci dlouhou dobu nevěděli, co s nimi bude. Cesta zpět nepřipadala v úvahu a o tom, zda se dostanou do tehdejšího západního Německa ještě zdaleka nebylo rozhodnuto.

Na zahradě západoněmeckého velvyslanectví v Praze od srpna do listopadu 1989 pobývaly tisíce občanů socialistické Německé demokratické republiky, kteří žádali o azyl. Situace byla kritická.

Pozemky západoněmeckého velvyslanectví znamenaly bezpečí a lidé se na ně snažili dostat stůj co stůj, mnozí přelézali plot, přes který si podávali děti.

„Tato dívka byla už na pozemku velvyslanectví, myslím, že čekala na někoho, kdo jí šel něco koupit do obchodu,“ vzpomíná fotografka Blanka Lamrová. Další tisíce východoněmeckých uprchlíků směřovaly do Prahy.

Strastiplnou cestu odhodlaných lidí sledoval celý svět, rychlé řešení žádala i tehdejší československá vláda, pro níž tato situace představovala obrovský problém.

Dostat se na půdu západoněmeckého velvyslanectví v Praze bylo otázkou života a smrti. Příliv občanů NDR na pražskou německou ambasádu začal v srpnu a velvyslanectví bylo kvůli tomu 23.8. 1989 na pokyn západoněmeckého ministerstva zahraničních věcí uzavřeno pro veřejnost. Opatření však nemělo v podstatě žádný efekt, lidé se do areálu dostávali přes plot

Pražská Malá Strana byla zcela zaplněná lidmi z NDR, všichni se chtěli dostat za železnou oponu.

Poté, co bývalý spolkový ministr zahraničních věcí Hans – Dietrich Genscher tisícům východoněmeckých uprchlíků oznámil, že mohou vycestovat, zaplavily Prahu další tisíce lidí, kteří se pokoušeli dostat z komunistické země za svobodou. Bylo to 30. září a v železné oponě se objevila trhlina, kterou se už totalitnímu režimu nepodařilo zacelit.

Na zahradě ambasády na konci září 1989 bivakovaly zhruba čtyři tisíce lidí. Pro ně bylo z pražské Libně vypraveno několik vlaků, čímž měla celá záležitost skončit. Jenže příliv lidí z NDR neustával a v druhé vlně odjelo dokonce pět tisíc lidí. Další vlaky byly vypraveny v noci ze 4. na 5. října.

Petřínské sady na konci září 1989. I když se často říká, že trabanty rozkradli Češi na náhradní díly, těchto případů mnoho nebylo. Vozy si většinou odvezli příslušníci východoněmecké tajné služby Stasi.

Přijížděli ve svých trabantech a wartburzích, které odstavovali v ulicích Malé Strany a na Petříně. V některých nechali i klíčky a doklady, další věšeli klíčky na stromy.

Pražské Malostranské náměstí bylo kvůli zaparkovaným trabantům téměř neprůjezdné.

Cestu za svobodou.

V západoněmeckém Hofu vlaky s uprchlíky vítaly tisíce lidí.