V luhačovické kavárně a pražírně Jizba vám připraví kávu do originálních folklorních hrnečků. Vyrábí je rodina Lukáše Kaňovského, který se svou partnerkou Renátou Ohnoutkovou podnik vede.

"Máma Alexandra si tady chtěla udělat showroom, tak mě napadlo, že by si u toho člověk mohl dát kávu," říká Lukáš, který se před 10 lety inspiroval brněnskou scénou.

"Narodila se tady moje babička i moje máma. Komunisté tady pak udělali hospodu, ale dům jsme v restitucích získali zpátky. A protože vypadá jako jizba, tak jsme jej tak pojmenovali," vypráví 40letý podnikatel.

Více než keramika a ještě dřív než káva byla Lukášovou vášní hudba. Několik let tvořil elektronickou hudbu, hrával jako DJ a právě na cestách po větších městech postupně propadl moderní kávové kultuře.

Pražírna kávy je jejich dalším produktem. "Luhačovice i s přilehlými vesnicemi mají pět tisíc obyvatel. Místních je tedy málo. Kavárna proto jede nejvíc v turistické sezoně, což je jen menší část roku," říká Lukáš.

"Fascinovalo mě, že je jako králičí nora. Když se začnete o kávu zajímat, vede vás to hlouběji k novým informacím. Je to nekonečný proces, stejně jako v hudbě," popisuje nadšeně Lukáš.

"Stejně jako u hudby i u pražení kávy analyzujete, ladíte různé křivky a profily. Řešíte konzistenci a přenositelnost, abyste upražili ta nejlepší zrna," říká.

Ve školicí místnosti nad kavárnou Lukáš připravil degustaci kávy, tzv. cupping.

...

V deseti miskách představuje různé druhy kávy z Etiopie, Kostariky a dalších států.

"Například u této kávy z Etiopie je v chuťovém profilu cítit karamelová sladkost, jahodová ovocnost, jen lehký nádech fermentace a citrusová kyselinka," popisuje.

Renáta původně vystudovala bohemistiku, kavárenství jí ale momentálně dává větší smysl.

"Kávu pije spousta lidí a nikdo moc nelicituje o hodnotě toho, jestli kafe někdo pražit má, nebo ne. Prostě to lidi potřebují. V umění, kultuře a literatuře je to těžké… Člověk sám musí věřit, aby přesvědčil ostatní. Od toho jsem si chtěla odpočinout a přichýlit se k nějaké 'nekontroverzní' práci," vysvětluje.

...

Kromě Jizby, pražírny a keramického ateliéru je čtvrtým pilířem espresso bar Fčil, který Lukáš otevřel v Uherském Hradišti v roce 2017.

I přesto, že je jejich profesí, je pro ně pití kávy stále rituálem. "I když kávu neustále rozebíráme, není to pro nás opruz, takže je to dobré," smějí se.