Každého, kdo přiletí do afghánského Kábulu, vítá nápis I ❤️ Afghánistán.Pokud chcete cestovat po Afghánistánu, musíte být vhodně oblečení. Na fotce je Ilona Bittnerová s dvěma dalšími Češkami.Ilona Bittnerová u Sakhi Shrine v Kábulu. "Lidé věří, že je v ní uloženo Mohamedovo roucho. Svatyně je primárně šíitská a stala se několikrát terčem sunnitských extrémistů," říká cestovatelka.Ilona Bittnerová s místními dětmi u Tanga-e Shadian nedaleko města Mazar-e Sharif. Je to oblíbené místo pro výlety místních lidí.Prodej zeleniny na tržišti v afghánském Herátu.Páteční mešita v Herátu, známá také jako Masjid-i Jami, je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších islámských architektonických památek v Afghánistánu. Neustále probíhají její opravy.Výroba mozaikových dlaždic pro opravu mešity v jedné z přilehlých budov probíhá podle starých osvědčených postupů.Výroba mozaikových dlaždic je důležitá nejen pro samotné opravy, ale prezentace pro turisty slouží i jako finanční přilepšení pro místní pracovníky....Modrá mešita v Mazar-e Sharif je jednou z nejvýznamnějších islámských památek v Afghánistánu. Podle legendy je zde pohřben Alí ibn Abí Tálib, čtvrtý chalífa a bratranec proroka Mohameda.Stúpa Guldara, starověká buddhistická svatyně severně od Kábulu. Opravili ji v roce 2016.Vesnice vedle stúpy Guldara.Pevnost v Ghazni pochází z doby Ghaznovské říše v 12. století a sloužila jako klíčová obranná pevnost během několika staletí vlády různých říší.Pevnost hrála významnou roli i v moderní historii, když ji během sovětské invaze do Afghánistánu v 80. letech strategicky využívala sovětská vojska."Afghánistán je v některých částech překrásně zelený, ale v jiných se ocitnete na nehostinné poušti," říká cestovatelka."Silnice v Afghánistánu jsou často ve velmi špatném stavu. My jsme tam byli těsně po povodních, takže to bylo v některých částech ještě o něco horší," říká Ilona Bittnerová.Salangský průsmyk leží ve výšce 3878 metrů nad mořem. Silnice a tunely vybudovali Sověti kolem roku 1964. Silnice spojuje severní Afghánistán s Kábulem a dále Pákistánem, a tudíž je opravdu hodně vytížená.Shahr-e Zohak, nebo také Red City, jsou ruiny pevnosti nedaleko města Bámján. Na fotce je průvodce, který provázel skupinu, v níž byla i Ilona Bittnerová.Pevnost Shahr-e Zohak, která leží na strategickém místě soutoku dvou řek, vznikla pravděpodobně ve stejné době jako sochy Buddhů v Bámjánu. "Tyčí se nad údolím a pozůstatky vojenské techniky na vrcholku pevnosti jasně ukazují, že na její důležitosti nic nezměnilo ani to, že z bývalé monumentální nádhery zůstaly jen zbytky," říká Ilona Bittnerová.Národní park Band-e Amir vznikl v květnu 2009 díky místnímu aktivistovi Abdullahu Baratovi, který přesvědčil vládu o důležitosti unikátního přírodního dědictví.V Národním parku Band-e Amir je řada šesti intenzivně modrých jezer. "Vznikla přírodními přehradami usazeného travertinu. Jejich název odkazuje na Alího ibn Abí Táliba, bratrance a zároveň zetě proroka Mohameda," dodává cestovatelka.Město Bámján mělo v minulosti velký strategický význam díky své poloze na jedné z hlavních obchodních cest ze západu do Číny a Indie. Zastavovaly se v něm obchodní karavany. Bylo to místo, kde působila řada umělců, a po staletí to bylo také velké budhistické centrum. V roce 1221 učinily všemu tomu konec mongolské hordy.Velcí Buddhové už v Bámjánu nejsou. Tálibán se rozhodl v zemi zničit veškeré sochy, a tak zlikvidoval i tyto sochy, které vznikly kolem 6. století našeho letopočtu. Šlo o svaté místo ležící na Hedvábné stezce. Kolem Buddhů existoval rozsáhlý systém skalních bytů v mnoha patrech.Zbytky systému věží a hradů v údolí před městem Bámján.
NaN/24