Vladimír Polívka bydlí ve starém funkcionalistickém domě nedaleko Dlouhé ulice. Byt 3+1 sdílí s partnerkou Magdou a dvěma čtyřnohými parťáky, desetiletým boxerem a dvouletým křížencem jezevčíka.
V jídelně s kuchyňským koutem, která malou chodbou navazuje na vstup do bytu, visí oblíbené fotografie. Je na nich partnerka Magdaléna, otec Bolek Polívka a maminka Chantal Poullain. Ale i trumpetista Louis Armstrong nebo herci Voskovec a Werich, jejichž humor je Vladimírovi blízký.
Dům, který se začal stavět koncem 30. let minulého století, má byty s poměrně velkými místnostmi, dřevěnými parketami a členitými okny. V obývacím pokoji se v prostoru vyjímá poděděné klavírní křídlo, které Vladimír zbavil noh a využívá ho jako odkládací stolek. "Zatím na něj neumím hrát, ale i na to přijde řada," směje se, když procházíme bytem.
Vyjma herectví se věnuje i dalším formám umění, například hudbě. Doma má mnoho nástrojů.
Nejvíc pyšný je na svůj kontrabas, který se vyjímá v "trucovně".
Pětatřicetiletý Polívka tak nazývá svoji pracovnu, kde ve svém volnu tvoří, čte si, studuje scénáře nebo nerušeně hraje na některý z nástrojů.
Kromě čtení a hudby má zálibu i v malování obrazů nebo sochařství.
"Jsem na sebe hodně přísný. V mnoha věcech, které chci dělat, se držím zpátky, protože se bojím, že mi nevyjdou. Asi je to nějaká forma zraněného vnitřního dítěte. Ale když se proto odhodlám, tak ty věci v naprosté většině dotáhnu," říká Vladimír, který momentálně sní o malém sochařském ateliéru.
Zároveň přiznává, že k domácím pracím ho Magda občas musí dotlačit. "Malovali jsme zdi a já od té doby pořád věším obrazy," směje se. "Což vypadá tak, že řeknu: 'Ano, lásko, udělám to,' jenže já jsem v tomhle fakt lempl. Myslím, že některé holky by mi tuhle vlastnost neodpustily," dodává.
Svůj domov má nejraději v době, kdy zapadne slunce a venek zahalí tma. "Mám rád tmavé byty, někomu je to nepříjemné, ale mně je v tom dobře," říká k hnědé sedačce a dřevěnému nábytku. "Osobně preferuju starší věci, historické solitéry nebo věci z poctivého dřeva. Knihovnu jsem si nechal vyrobit na míru, ale stejně se mi tam všechny nevejdou, a tak teď musím svoji vášeň trochu brzdit," říká zarytý čtenář a milovník knih, které už mu pomalu plní parapet okna.
Vladimír Polívka má za sebou ve svých pětatřiceti letech pestrou hereckou kariéru. Figuroval v mnoha filmech i seriálech (Polda, Sladký život, Anatomie zrady, Ženy v běhu, Skleněný pokoj). Od roku 2018 je členem souboru Dejvického divadla. Hostuje v Národním, Komediografu a v Divadle Bolka Polívky. (Snímek je z představení Ztratili jsme Stalina.)
Bitva o Hernaniho (Dejvické divadlo).
Rosťa z filmu Sladký život.
Ve filmu Anatomie zrady Vladimír ztvárnil Waltera Gretzkého, fiktivního bývalého studenta kolaboranta Emanuela Moravce.
Ondřej Sokol a Vladimír Polívka ve filmu Slovo.
Vladimír Polívka jako Petr a Anna Fialová v roli Aničky ve filmu Vánoční příběh.
Vladimír a jeho přítelkyně Magdaléna na křtu kalendáře Proměny 2024.
6/17