Vladimír Polívka bydlí ve starém funkcionalistickém domě nedaleko Dlouhé ulice. Byt 3+1 sdílí s partnerkou Magdou a dvěma čtyřnohými parťáky, desetiletým boxerem a dvouletým křížencem jezevčíka.
Vladimír Polívka bydlí ve starém funkcionalistickém domě nedaleko Dlouhé ulice. Byt 3+1 sdílí s partnerkou Magdou a dvěma čtyřnohými parťáky, desetiletým boxerem a dvouletým křížencem jezevčíka.
V jídelně s kuchyňským koutem, která malou chodbou navazuje na vstup do bytu, visí oblíbené fotografie. Je na nich partnerka Magdaléna, otec Bolek Polívka a maminka Chantal Poullain. Ale i trumpetista Louis Armstrong nebo herci Voskovec a Werich, jejichž humor je Vladimírovi blízký.
V jídelně s kuchyňským koutem, která malou chodbou navazuje na vstup do bytu, visí oblíbené fotografie. Je na nich partnerka Magdaléna, otec Bolek Polívka a maminka Chantal Poullain. Ale i trumpetista Louis Armstrong nebo herci Voskovec a Werich, jejichž humor je Vladimírovi blízký.
Dům, který se začal stavět koncem 30. let minulého století, má byty s poměrně velkými místnostmi, dřevěnými parketami a členitými okny. V obývacím pokoji se v prostoru vyjímá poděděné klavírní křídlo, které Vladimír zbavil noh a využívá ho jako odkládací stolek. "Zatím na něj neumím hrát, ale i na to přijde řada," směje se, když procházíme bytem.
Dům, který se začal stavět koncem 30. let minulého století, má byty s poměrně velkými místnostmi, dřevěnými parketami a členitými okny. V obývacím pokoji se v prostoru vyjímá poděděné klavírní křídlo, které Vladimír zbavil noh a využívá ho jako odkládací stolek. "Zatím na něj neumím hrát, ale i na to přijde řada," směje se, když procházíme bytem.
Vyjma herectví se věnuje i dalším formám umění, například hudbě. Doma má mnoho nástrojů.
Vyjma herectví se věnuje i dalším formám umění, například hudbě. Doma má mnoho nástrojů.
Nejvíc pyšný je na svůj kontrabas, který se vyjímá v "trucovně".
Nejvíc pyšný je na svůj kontrabas, který se vyjímá v "trucovně".
Pětatřicetiletý Polívka tak nazývá svoji pracovnu, kde ve svém volnu tvoří, čte si, studuje scénáře nebo nerušeně hraje na některý z nástrojů.
Pětatřicetiletý Polívka tak nazývá svoji pracovnu, kde ve svém volnu tvoří, čte si, studuje scénáře nebo nerušeně hraje na některý z nástrojů.
Kromě čtení a hudby má zálibu i v malování obrazů nebo sochařství.
Kromě čtení a hudby má zálibu i v malování obrazů nebo sochařství.
"Jsem na sebe hodně přísný. V mnoha věcech, které chci dělat, se držím zpátky, protože se bojím, že mi nevyjdou. Asi je to nějaká forma zraněného vnitřního dítěte. Ale když se proto odhodlám, tak ty věci v naprosté většině dotáhnu," říká Vladimír, který momentálně sní o malém sochařském ateliéru.
"Jsem na sebe hodně přísný. V mnoha věcech, které chci dělat, se držím zpátky, protože se bojím, že mi nevyjdou. Asi je to nějaká forma zraněného vnitřního dítěte. Ale když se proto odhodlám, tak ty věci v naprosté většině dotáhnu," říká Vladimír, který momentálně sní o malém sochařském ateliéru.
Zároveň přiznává, že k domácím pracím ho Magda občas musí dotlačit. "Malovali jsme zdi a já od té doby pořád věším obrazy," směje se. "Což vypadá tak, že řeknu: 'Ano, lásko, udělám to,' jenže já jsem v tomhle fakt lempl. Myslím, že některé holky by mi tuhle vlastnost neodpustily," dodává.
Zároveň přiznává, že k domácím pracím ho Magda občas musí dotlačit. "Malovali jsme zdi a já od té doby pořád věším obrazy," směje se. "Což vypadá tak, že řeknu: 'Ano, lásko, udělám to,' jenže já jsem v tomhle fakt lempl. Myslím, že některé holky by mi tuhle vlastnost neodpustily," dodává.
Svůj domov má nejraději v době, kdy zapadne slunce a venek zahalí tma. "Mám rád tmavé byty, někomu je to nepříjemné, ale mně je v tom dobře," říká k hnědé sedačce a dřevěnému nábytku. "Osobně preferuju starší věci, historické solitéry nebo věci z poctivého dřeva. Knihovnu jsem si nechal vyrobit na míru, ale stejně se mi tam všechny nevejdou, a tak teď musím svoji vášeň trochu brzdit," říká zarytý čtenář a milovník knih, které už mu pomalu plní parapet okna.
Svůj domov má nejraději v době, kdy zapadne slunce a venek zahalí tma. "Mám rád tmavé byty, někomu je to nepříjemné, ale mně je v tom dobře," říká k hnědé sedačce a dřevěnému nábytku. "Osobně preferuju starší věci, historické solitéry nebo věci z poctivého dřeva. Knihovnu jsem si nechal vyrobit na míru, ale stejně se mi tam všechny nevejdou, a tak teď musím svoji vášeň trochu brzdit," říká zarytý čtenář a milovník knih, které už mu pomalu plní parapet okna.
Vladimír Polívka má za sebou ve svých pětatřiceti letech pestrou hereckou kariéru. Figuroval v mnoha filmech i seriálech (Polda, Sladký život, Anatomie zrady, Ženy v běhu, Skleněný pokoj). Od roku 2018 je členem souboru Dejvického divadla. Hostuje v Národním, Komediografu a v Divadle Bolka Polívky. (Snímek je z představení Ztratili jsme Stalina.)
Vladimír Polívka má za sebou ve svých pětatřiceti letech pestrou hereckou kariéru. Figuroval v mnoha filmech i seriálech (Polda, Sladký život, Anatomie zrady, Ženy v běhu, Skleněný pokoj). Od roku 2018 je členem souboru Dejvického divadla. Hostuje v Národním, Komediografu a v Divadle Bolka Polívky. (Snímek je z představení Ztratili jsme Stalina.)
Ve filmu Anatomie zrady Vladimír ztvárnil Waltera Gretzkého, fiktivního bývalého studenta kolaboranta Emanuela Moravce.
Ve filmu Anatomie zrady Vladimír ztvárnil Waltera Gretzkého, fiktivního bývalého studenta kolaboranta Emanuela Moravce.
Vladimír Polívka jako Petr a Anna Fialová v roli Aničky ve filmu Vánoční příběh.
Vladimír Polívka jako Petr a Anna Fialová v roli Aničky ve filmu Vánoční příběh.
Vladimír a jeho přítelkyně Magdaléna na křtu kalendáře Proměny 2024.
Vladimír a jeho přítelkyně Magdaléna na křtu kalendáře Proměny 2024.
6/17