Nápad uspořádat v Pardubicích dostihy vyšel z takzvaných parforsních honů, jež byly velice populární v Anglii a roku 1836 daly vzniknout Velké národní v Liverpoolu. Na snímku: Kolorovaná pohlednice z parforsních honů, kolem roku 1900.

Štvanice, při nichž šlechta honila na koních vysokou za pomoci smečky psů a přitom se překonávaly přírodní překážky, ploty a příkopy, se ujaly i mezi českou smetánkou. Na snímku: Parforsní hon, skupina jezdců na polní cestě, před 1918.

Na základě toho byla v roce 1841 z iniciativy několika šlechticů v čele s hrabětem Oktaviánem Kinským z Chlumce nad Cidlinou založena pardubická honební společnost. Na snímku: Velká pardubická steeplechase, skok jezdců přes překážku, zřejmě před rokem 1914.

Už následující rok se v Pardubicích běžely první překážkové dostihy. Roku 1856 vznikla v prostorách pastviště s lesíkem Cvrčkovem nová závodní dráha, na níž se o 18 let později uskutečnil první ročník Velké pardubické. Na snímku: Reklama na společenskou hru, 1931.

Premiérovým vítězem závodu, který byl dotován částkou 8600 zlatých, se v roce 1874 stal šestiletý hřebec Fantome s Angličanem Georgem Sayersem (na snímku).

Dostih měřil 6950 metrů a přes všech 24 překážek se do cíle dostalo po osmi pádech jen šest koní. Karamboly si vyžádaly i první oběť: hřebec Strizzel padl po jednom ze skoků v plném tempu na hlavu a zlomil si vaz. Na snímku: Pardubická dráha, náčrt, 1930.

Od té doby se s výjimkou let 1876 a 1908 (nepřízeň počasí), válečných let a roku 1968 (invaze vojsk Varšavské smlouvy) dostih konal každoročně. Na snímku: Závodníci během dostihu Velká pardubická, 20. října 1946.

Nadvládu zahraničních žokejů ukončil v roce 1902 Ulrich Rosák, jemuž se s Jour Fixem podařilo následující rok prvenství obhájit. Na snímku: Diváci sledují 58. ročník Velké pardubické steeplechase 12. října 1947.

Jedinkrát dostih ovládla žena, když roku 1937 triumfovala Lata Brandisová s klisnou Normou (na snímku).

Do závodu v jeho historii nastoupilo pouze devět žen, jediná Brandisová dokázala zvítězit. Na start Velké pardubické se poprvé postavila již v roce 1927 jako první žena (například v kolébce tohoto sportu Anglii mohou ženy závodit až od roku 1976), naposledy v roce 1949, kdy se při hromadném pádu vážně zranila a musela svou závodní kariéru ukončit. Na snímku: Lata Brandisová na fotografii z roku 1937 po svém historickém vítězství.

Nejvíce startujících - 29 - se v dostihu sešlo v roce 1990 na jubilejním stém ročníku. Na snímku: Velká pardubická steeplechase, 58. ročník 12. října 1947.

Naopak roku 1909 nedokončil závod ani jeden ze tří startujících. Na snímku: Parkoviště automobilů na závodišti během 58. ročníku Velké pardubické 12. října 1947.

Nejvýraznější postavou v historii Velké pardubické je Josef Váňa, jenž drží většinu rekordů dostihu. Na snímku: Vítězný kůň Železník s žokejem Josefem Váňou po triumfu ve 99. ročníku Velké pardubické, který se konal 8. října 1989.

Poprvé se ho zúčastnil v roce 1985, o dva roky později slavil premiérový triumf. Na snímku: Jezdec Josef Váňa přebírá cenu za vítězství ve 99. ročníku Velké pardubické s koněm Železníkem od ministra zemědělství Ondřeje Vaňka, 8. října 1989.

V sedle se z vítězství radoval celkem osmkrát, dalších deset výher přidal jako trenér. Na snímku: Josef Váňa na koni Vronsky po vítězství v 107. Velké pardubické 12. října 1997.

V roce 2014 startoval krátce před svými 62. narozeninami již poosmadvacáté, což je rovněž jezdecké maximum. Na snímku: Josef Váňa oslavuje s dalšími jezdci vítězství na Velké pardubické 2009, kdy triumfoval v sedle koně Tiumen.

Sedm vítězství má Jan Faltejsek, který naposledy zvítězil letos, kdy Velká pardubická měla poprvé v historii dva vítěze - závod skončil po dramatickém závěru "mrtvým doběhem" osmiletých koní Sexy Lorda s Jaroslavem Myškou a Godfreyho s Faltejskem. Na snímku: Žokejové Jaroslav Myška a Jan Faltejsek po mrtvém doběhu Velké pardubické 2024

Koním vládne slavný ryzák Železník, který s Váňou v sedle vyhrál na přelomu 80. a 90. let čtyřikrát. Na snímku: Josef Váňa na Železníkovi vítězí ve 101. ročníku Velké pardubické 13. října 1991, přestože kůň spadl na překážce a musel dohánět velkou ztrátu.

Traťový rekord drží Ribelino, který v roce 2015 se žokejem Pavlem Kašným trať zvládl za 8:56,01 minuty. Na snímku: Závodníci překonávají překážku během Velké pardubické 2015.

Celkem se mezi vítěze dostihu, jenž v současnosti měří 6900 metrů, má 31 překážek a dotaci pět milionů korun, zapsalo 99 koní a 84 jezdců. Na snímku: Jezdec překonává vodní příkop během Velké pardubické v roce 1970

Nejtěžší dostih kontinentální Evropy, jak bývá závod často označován, má i svou smutnou statistiku. Během 134. sice nezahynul žádný z žokejů, byť v minulosti mnozí utrpěli vážná zranění, o život však závod připravil 68 koní. Na snímku: Pád jezdce Jaroslava Votavy s koněm Holanem během 107. Velké pardubické 12. října 1997.

Nejběžnějšími z fatálních zranění koní jsou tříštivé zlomeniny nohou, zlomení vazu a naprosté vyčerpání. Na snímku: Jezdec s koněm padá do vodního příkopu během 64. ročníku Velké pardubické 18. října 1953.

Velký Taxisův příkop, nejtěžší překážka a nejčastější místo fatálních zranění koní, nese název po princi Egonu-Thurn Taxisovi. Hned po prvním ročníku Velké totiž proběhla diskuse o zrušení neobvykle obtížné překážky. Princ proslul hláškou: "Pánové, já tento skok už nikdy překonávat nebudu, a jak se tak dívám kolem sebe, tak vy také ne. Nevidím tedy důvod, proč bychom jej měli rušit a někomu něco ulehčovat." O osudu nejslavnější překážky závodu tak bylo rozhodnuto. Na snímku: Koně překonávají Taxisův příkop během 130. ročníku Velké pardubické 11. října 2020.

Zajímavostí je, že patrně první oběť si Velký Taxis vyžádal až po 53 letech své existence. V roce 1927 si po krátkém doskoku zlomil vaz Doyen. Jednalo se o jeden z nejkrutějších ročníků, podle některých pramenů při něm uhynuli na různých překážkách až čtyři koně. Na snímku: Jezdec překonává Taxisův příkop, jednu z nejtěžších překážek dostihu Velká pardubická, který se konal 10. října 1948

Letošní ročník navštívilo na pardubickém závodišti 15 tisíc diváků. Na snímku: Závodníci při překonávání překážky během 134. Velké pardubické 13. října 2024

V nedávné minulosti bývala návštěvnost i dvojnásobná. Na snímku: Diváci při sledování Velké pardubické 23. října 1949. Na závodišti se sešlo přibližně 30 tisíc lidí.

V roce 2020 se naopak jelo kvůli pandemii nemoci covid-19 před prázdnými tribunami. Na snímku: Velká pardubická 11. října 2020, vítězem se stal Hegnus s žokejem Lukášem Matuským.

Stylová móda a elegantní klobouky jsou neodmyslitelnou součástí Velké pardubické (na snímku přehlídka před hlavním dostihem 13. října 2024).

Vítěz 68. Velké pardubické 20. října 1957, kůň Epigraf s jezdcem Vladimirem Fedinem (SSSR)

Diváci sledují dostih z hlavní tribuny během Velké pardubické, 8. října 1967.

Závodníci při překonávání Malého vodního příkopu během Velké pardubické 8. října 1967.

Václav Chaloupka na koni Korok po vítězství v 87. ročníku Velké pardubické 9. října 1977.

Závodníci překonávají překážku během 119. Velké pardubické 11. října 2009.

Jan Kratochvíl na koni No Time To Lose vítězí ve 127. Velké pardubické 8. října 2017. Druhý dokončil Urgent de Gregaine s Felixem de Gilesem.