Německo si připomíná 35 let od pádu berlínské zdi. Okamžik, který vedl k národnímu znovusjednocení. Na snímku ze soboty 9. listopadu lidé sledují u Braniborské brány na obrazovkách videoprojekce, které upomínají na kresby, které na zdi byly.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier uctil oběti berlínské zdi na pietní ceremonii v Památníku berlínské zdi, kde se konala i bohoslužba.

Berlínskou zeď nechal postavit komunistický režim někdejší NDR v roce 1961. Do jejího pádu v roce 1989 si vyžádala podle Nadace berlínské zdi nejméně 140 obětí. Mezi nimi je 101 lidí, kteří se pokusili o útěk na Západ a zaplatili za to životem, 30 lidí, kteří utéci nechtěli, ale přesto byli u zdi zastřeleni, nebo zemřeli při nehodách, i osm pohraničníků NDR, kteří zahynuli při výkonu služby. (Na snímku zapaluje německý prezident svíčku za oběti.)

Dalších 251 osob zahynulo při kontrolách na berlínských přechodech nebo těsně za nimi. Na snímku květiny umístěné do spár v reliktu bývalé zdi.

Berlín byl během studené války symbolem rozdělení světa. Na čtyřech kilometrech někdejšího hraničního pásma v německém hlavním městě je nyní vystaveno kolem pěti tisíc plakátů.

Některé z nich jsou kopie původních transparentů z demonstrací na podzim 1989 v NDR, většinu z nich ale vytvořili lidé všech generací v posledních týdnech. Nejčastěji se na nich objevují slova svoboda, demokracie a tolerance.

K pádu zdi přispěla řada faktorů, včetně nástupu reformisty Michaila Gorbačova do čela Sovětského svazu, uvolňování režimů v Polsku a Maďarsku, ale i úpadek východoněmeckého režimu a s ním spojené demonstrace obyvatel NDR.

Německý historik Ilko-Sascha Kowalczuk ČTK a dalším zahraničním novinářům tento týden řekl, že berlínská zeď nepadla podle něj reálně 9. listopadu, ale o několik dní dříve, a to za podmínek, které nadiktovalo Československo. Komunisty v Praze totiž znervózňoval stále větší počet východních Němců, kteří se přes něj snažili dostat na Západ, a tlačili tak na NDR, aby situaci řešila. Vzniklo proto usnesení o liberalizaci hraničního režimu. Jeho mylná interpretace na tiskové konferenci 9. listopadu byla rozbuškou událostí známých nyní jako pád zdi.

Otevření hranic mezi tehdejší Spolkovou republikou Německo a NDR dnes slaví politici i na jiných místech Německa. Německý kancléř Olaf Scholz u příležitostí 35. výročí pádu berlínské zdi vyzval Evropu k jednotě. Ve videoposelství nahraném v Budapešti ocenil mimo jiné právě odvážné obyvatele Československa, kteří podle něj přispěli k pádu symbolu rozděleného světa.