Čínská investice ve výši 1,3 miliardy dolarů (31,2 miliardy korun) zásadně proměnila původně rybářské město Chancay severně od Limy. Hlavním investorem byla čínská státní přepravní společnost Cosco.

Obří přístav se má po úplném dokončení rozkládat na ploše 141 hektarů a má být schopen pojmout největší nákladní lodě světa s kapacitou až 64 tisíc kontejnerů.

Podle Pekingu má být přístav zásadní obchodní spojnicí mezi Čínou a Latinskou Amerikou. „Peru bude generovat podstatný příjem a enormní množství pracovních příležitostí,“ slíbil čínský prezident Si Ťin-pching při jeho otevření.

Jako příležitost přístav vnímá i peruánská prezidentka Dina Boluarteová.

Přístav je součástí velkého čínského projektu Nové hedvábné stezky. Čína díky němu získá mj. také lepší přístup k velkému brazilskému trhu. (Místní na snímku 14. listopadu.)

Podle agentury AP se však přístav nelíbí místním obyvatelům a rybářům, kteří si stěžují, že na jejich zájmy nebraly úřady ohled. Část místních lidí má omezený přístup k pitné vodě, rybáři zase hovoří o úbytku ryb v důsledku budování přístavu. (Místní rybáři na snímku 14. listopadu.)

„Naše lovná místa už nejsou. Zničili je,“ svěřil se osmasedmdesátiletý rybář Julius Caesar. „Neviním Číňany, že se snaží vytěžit toto místo. Viním naši vládu, že nás neochránila.“ (Na snímku výstavba megapřístavu na snímku ze 7. listopadu.)

Čína se přes investice snaží posílit svou pozici v zemích Latinské Ameriky a zajistit si tam například přístup ke strategickým surovinám. (Výstavba megapřístavu na snímku ze 7. listopadu.)

To vše v době, kdy se v souvislosti s nástupem Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta očekávají další obchodní spory mezi Spojenými státy a Čínou. Si Ťin-pching do Latinské Ameriky přicestoval také na summit asijsko-pacifického společenství, kde se setká i s končícím šéfem Bílého domu Joeem Bidenem. (Přístav Chancay, snímek z 12. listopadu.)