Eroze pobřeží v Bargny nenarušuje jen terén, ale i spánek místních. Každou noc usínají s obavami o budoucnost místa, kde prožili většinu života. (Dívka u zbytku zničené mešity vyhlíží příliv, 4. září).

Neustálé příboje v důsledku stoupání mořské hladiny ničí rybářskou čtvrť ve městě Bargny nedaleko senegalské metropole Dakar. (Na snímku pobřeží v Bargny vyfoceno 3. září 2020.)

Srpnové záplavy nechaly viditelné stopy na obydlí 67leté Ndeye Yacine Diengové, které stojí přímo na pobřeží. Část domu odnesla voda, ačkoliv jej žena zajistila hrázemi v podobě pneumatik a pytlů s pískem.

Moře neušetřilo ani plot a zvědavým pohledům kolemjdoucích je tak vystaven na odiv malý dvorek vydlážděný mušlemi a zchátralý dům, kde se členové rodiny sešli na čaj.

Obyvatelných je už jen několik vlhkých místností. V nich se teď mačká celá rodina.

Voda v Bargny odnesla asi 30 domů a spousta rodin se ocitla bez střechy nad hlavou. „V noci nemůžu spát. Mám strach, že přijde další vlna a odnese si vše s sebou. Nemám ale kam jinam jít,“ říká agentuře AFP Diengová, která ve čtvrti bydlí už od narození. Doufá, že vláda přijde brzy s nějakým řešením.

Podle senegalského ministerstva životního prostředí ztrácí západoafrická země každoročně půl metru až dva metry pobřeží. Mezi hlavní příčiny patří stoupání hladin moří, pobřežní eroze, ale také těžba písku z pláží a nadměrná výstavba na pobřeží.

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) už dlouho varuje před stoupající hladinou oceánů zapříčiněnou globálním oteplováním, která ohrožuje pobřežní obyvatele. V Senegalu přitom bydlí více než polovina lidí na pobřeží. Kvůli změně klimatu bude záplav a erozí přibývat.

V Bargny, kde žije asi 70 tisíc lidí, už zmizelo 60 metrů pobřeží, říkají tamní obyvatelé. Problémy podle nich trvají už od počátku 80. let minulého století, v posledních letech se ale situace výrazně zhoršila.

„Dříve tu stával hřbitov, mešity a také dětská hřiště. Vše ale vzala voda,“ vzpomíná s lítostí Diengová a ukazuje na místa, kde teď plují barevné bárky, a kde dřív byla nádherná pláž posetá stromy. To vše je teď pryč.

Kdysi bylo Bargny rybářské město, dnes je z něj průmyslová část neustále se rozrůstajícího Dakaru. Nachází se zde jedna z největších cementáren v západní Africe a uhelná elektrárna. Míra znečištění se v důsledku toho zvýšila.

Možná i kvůli tomu trpí Bargny nedostatkem ryb. Těžké podmínky a mizivé vyhlídky nutí mladé lidi odejít za vidinou lepšího života do Evropy.

Podle Médoune Ndoyeho, člena místní ekologické asociace, musí senegalská vláda neprodleně podniknout záchranné kroky v podobě vybudování vlnolamů a výsadby kaktusů, palem a dalších stromů a rostlin, které by obnovily ekosystém. Bez toho a jiných opatření se stane z města za pár let jen pouhá vzpomínka.