Letní sídlo, které pochází z pera Architekta roku 2019 Stanislava Fialy, je z 90. let minulého století a připomíná tradiční jihočeské stavby.

Uvnitř je na svou dobu velmi moderní, hraje si se světlem i tehdy netradičními materiály.

Novým majitelem letního sídla, které Fiala navrhl pro syna majitele Čertova břemene, investora Petra Němce, je synovec Petr Zahradník. Ten si k chalupě s vnitřním bazénem přál přistavět ještě saunu.

Místo moderní přístavby, která by kontrastovala s tradiční stavbou, se architekti rozhodli jít v duchu filozofie majitele Čertova břemene Jiřího Němce a architekta Stanislava Fialy.

Navrhli ji ve znamení tradice, jako kupku sena. Co suchá tráva skrývá uvnitř, prozrazují jen některé detaily, jako je výduch z kamen.

Zatímco zvenku stavba působí všedně, uvnitř ji tvoří kuželovitý převýšený prostor se stropem z opálených latěk.

"Mezi nimi vyčnívají obilné klasy, které interiér zařazují do kontextu stavby. Díky odrazům stříbrné folie má člověk navíc pocit, že nad hlavou prosvítá okolní nebe," dodávají architekti z ateliéru A1Architects.

Tím, kdo nápad přenesl do reality, byl sochař a zahradník Vojtěch Bilišič, který s ateliérem dlouhodobě spolupracuje.

"Z maďarské vsi si přivezl došky, pak ručně opracoval cedr, utepal měděné detaily a nakonec skryl topeniště sauny pod výklopnou lavici," popisují autoři některé z truhlářských a sochařských prací.

"Chalupáři" sídlí v soukromé zóně přírodního golfového hřiště Čertovo břemeno.

Nápad na kultivaci krajiny Jistebnické vrchoviny dostal bývalý zaměstnanec zahraničního obchodu Jiří Němec, který si tu v 70. letech koupil roubenku a postupem času skoupil okolní pozemky.

Hřiště má několik jezírek, tůněk a malebný zvlněný terén.

Podle pověsti vytvořil Čertovo břemeno sám pekelník. Rozčílilo ho vysvěcení obecního kostela, a tak k zemi mrštil balvanem. Legendu tu Jiří Němec nechal zvěčnit řadou kamenů, které dnes člení krajinu.

Přestože je v České Sibiři vždy o několik stupňů méně než v okolních regionech, devětaosmdesátiletému důchodci to tu přirostlo k srdci.

Filozofie jeho 40hektarového impéria se dá pochopit z jeho první investice, této roubenky, kterou rekonstruoval pomocí starých technik. "Například tyhle spáry na stropě byly zalité jílem a plevami. Zaschlou výplň jsme postupně rozebírali a nosili do necek, kde se díky vodě proměnila v bláto. Přidali jsme plevy a rozmočenou směsí jsme ty díry zase ucpávali. Bylo to dost pracné," vysvětluje.

Hřiště nezačal budovat proto, že by se snad zamiloval do hry, golf totiž nikdy nehrál. Lákala ho ale kultivace krajiny a myšlenka na její pravidelné užívání hráči mu přišla jako nejvíce udržitelná. Od roku 2011 stojí v areálu i tato klubovna, na níž kromě jeho syna, miliardáře Petra Němce, pracoval už zmíněný autor letního sídla, architekt Stanislav Fiala.

Dům, který zdálky působí jako jeskyně, je tvořený převážně z betonu a dřeva.

Travnatý kopec (střecha jeskyně) má v sobě světlíky a ventilaci, která se skrývá pod spletencem větví, indiánskými týpí.

Na charakter místa a cit Jiřího Němce architekt navázal starými stavebními technologiemi, jako je povalový strop nebo kmeny stromů, které venku podepírají střechu.

Restaurace klubovny.

"Beton dává možnost přiblížit se alespoň zčásti kameni. Je to jeden z materiálů, který vždy zůstane věrný své původní podobě a přirozenosti. Vnímám to tak i u dřeva, přestože je jako materiál daleko pomíjivější. Nicméně je to průvodce životem člověka, stromy okolo sebe vnímáme už od dětství," vysvětlil před časem architekt.

Klubovna s restaurací má kapacitu pro zhruba sto lidí.

Architekti mohou mít oprávněně radost, že navázali na filozofii Čertova břemena a jeho tvůrců. Přestože je kupka jen "nenápadnou venkovskou kapličkou pro potěchu duše i těla", navazuje na širší souvislosti okolní rozlehlé krajiny.