Takzvaná Malá kovárna malá vůbec není, jde o rozsáhlý provoz a současně i poslední místo, které v Plzni připomíná dřívější slávu závodů Emila Škody.Zaměstnanci kovárny pracují ve velmi náročných podmínkách. V přítmí, velkém vedru a za dunění obřích bucharů.Kovací teplota kovu je 800-900 °C, jeho tvárnost ovšem trvá maximálně 15 minut.Průmyslová kovárna je unikátní nejen v rámci České republiky. V Evropě existují jen čtyři podobné provozy, ve světě má maximálně deset konkurentů. Přežila jak začlenění do německého zbrojního koncernu v roce 1939, tak i znárodnění v roce 1948.Samotných kovářů - specialistů není mnoho, pracují v malých skupinkách. Pracovní postupy kování jsou nepřekonané a nemění se od dob založení provozu.V Malé kovárně se kovaly a stále kovají výkovky například pro energetiku, letectví a dopravu.Atmosféra v kovárně může někomu připomínat román Julese Vernea Ocelové město. Tyto prostory však značně poškodila druhá světová válka, modernizovány byly v roce 1947.Řidič takzvaného manipulátoru musí manévrovat s těžkým a rozžhaveným kovem na malém prostoru s centimetrovou přesností.Březové košťátko se tradičně používá na ometání okují. Aby neshořelo, musí se namáčet do vody.Nezničitelná kovová podlaha musí odolávat žáru, pohybu velmi těžkých manipulátorů s nákladem i otřesům z bucharů.Název společnosti Czech Precision Forge (CPF) odkazuje na vysokou přesnost kování s tolerancí do jednoho milimetru. Některé stroje jsou označené tradičním logem Škody Plzeň, okřídleným šípem v kruhu, které bylo registrováno v roce 1923. Jméno Škoda k logu přibylo v roce 1937. Najdou se zde ale i zařízení z 19. století. Až do roku 2004 některé stroje poháněla zbytková pára ze Škody Plzeň.O vybudování tzv. Malé kovárny se zasloužil Emil Škoda, pro kterého byl obor metalurgie a kovárenství stěžejní. Tomu přizpůsobil i výstavbu v novém areálu, kam přestěhoval Valdštejnovy strojírny, které koupil v roce 1869. V roce 1882 zde byl zřízen kovárenský provoz a od roku 1897 sídlí kovárna v současných prostorách.Kovárenský provoz má klienty po celém světě, patří mezi ně například výrobci motorů zaoceánských výletních lodí.Kovací lis během kování nápravy.Náprava kováním získává extrémní pevnost, na snímku je uchopená v mechanické ruce manipulátoru.Rozpálené nápravy po procesu kování pomalu chladnou. Hotové nápravy ve finálním stavu po frézování jsou připravené k expedici k zákazníkům.Pracovníka před mohutným žárem chrání silné sklo.Jeden z manipulátorů, s jehož pomocí se vytahují rozžhavené kovové ingoty z pece.Takzvané velké zápustkové kování se vyrábí na protiběžných bucharech, které jsou v České republice zcela ojedinělé. Na snímku hotová ojnice pro japonské motory zaoceánských lodí.Czech precision forge má k dispozici prostory o rozloze 29 000 metrů čtverečních. Jde o poslední funkční metalurgický podnik někdejších věhlasných závodů Emila Škody.
NaN/22