Takzvaná Malá kovárna malá vůbec není, jde o rozsáhlý provoz a současně i poslední místo, které v Plzni připomíná dřívější slávu závodů Emila Škody.

Zaměstnanci kovárny pracují ve velmi náročných podmínkách. V přítmí, velkém vedru a za dunění obřích bucharů.

Kovací teplota kovu je 800-900 °C, jeho tvárnost ovšem trvá maximálně 15 minut.

Průmyslová kovárna je unikátní nejen v rámci České republiky. V Evropě existují jen čtyři podobné provozy, ve světě má maximálně deset konkurentů. Přežila jak začlenění do německého zbrojního koncernu v roce 1939, tak i znárodnění v roce 1948.

Samotných kovářů - specialistů není mnoho, pracují v malých skupinkách. Pracovní postupy kování jsou nepřekonané a nemění se od dob založení provozu.

V Malé kovárně se kovaly a stále kovají výkovky například pro energetiku, letectví a dopravu.

Atmosféra v kovárně může někomu připomínat román Julese Vernea Ocelové město. Tyto prostory však značně poškodila druhá světová válka, modernizovány byly v roce 1947.

Řidič takzvaného manipulátoru musí manévrovat s těžkým a rozžhaveným kovem na malém prostoru s centimetrovou přesností.

Březové košťátko se tradičně používá na ometání okují. Aby neshořelo, musí se namáčet do vody.

Nezničitelná kovová podlaha musí odolávat žáru, pohybu velmi těžkých manipulátorů s nákladem i otřesům z bucharů.

Název společnosti Czech Precision Forge (CPF) odkazuje na vysokou přesnost kování s tolerancí do jednoho milimetru.

Některé stroje jsou označené tradičním logem Škody Plzeň, okřídleným šípem v kruhu, které bylo registrováno v roce 1923. Jméno Škoda k logu přibylo v roce 1937. Najdou se zde ale i zařízení z 19. století. Až do roku 2004 některé stroje poháněla zbytková pára ze Škody Plzeň.

O vybudování tzv. Malé kovárny se zasloužil Emil Škoda, pro kterého byl obor metalurgie a kovárenství stěžejní. Tomu přizpůsobil i výstavbu v novém areálu, kam přestěhoval Valdštejnovy strojírny, které koupil v roce 1869. V roce 1882 zde byl zřízen kovárenský provoz a od roku 1897 sídlí kovárna v současných prostorách.

Kovárenský provoz má klienty po celém světě, patří mezi ně například výrobci motorů zaoceánských výletních lodí.

Kovací lis během kování nápravy.

Náprava kováním získává extrémní pevnost, na snímku je uchopená v mechanické ruce manipulátoru.

Rozpálené nápravy po procesu kování pomalu chladnou.

Hotové nápravy ve finálním stavu po frézování jsou připravené k expedici k zákazníkům.

Pracovníka před mohutným žárem chrání silné sklo.

Jeden z manipulátorů, s jehož pomocí se vytahují rozžhavené kovové ingoty z pece.

Takzvané velké zápustkové kování se vyrábí na protiběžných bucharech, které jsou v České republice zcela ojedinělé. Na snímku hotová ojnice pro japonské motory zaoceánských lodí.

Czech precision forge má k dispozici prostory o rozloze 29 000 metrů čtverečních. Jde o poslední funkční metalurgický podnik někdejších věhlasných závodů Emila Škody.