Na jaře 1971 měl premiéru nový malý Fiat s motorem vpředu a pohonem předních kol, který vystřídal typ 850 a stal se jedním z prvních evropských supermini moderního střihu.

Dvoudveřový hatchback 127 dostal 3,6 metru dlouhou a 1,53 metru širokou karoserii s rozvorem o délce 2225 mm.

Základní tvary navrhl Pio Manzoni, který ale ještě před premiérou zemřel při autonehodě. Na vývoji se podílel i legendární Dante Giacosa.

Třetí dveře dostala 127 až rok po premiéře, stejně jako sklopná zadní sedadla. Vnitřní prostor tak bylo možné využít naplno, vzniknout mohl prostor s délkou až 1,3 metru.

Auto rychle ocenili zákazníci a především novináři, dostalo mimo jiné titul pro evropské auto roku 1972. Posbíralo také řadu cen na jednotlivých národních trzích.

Pod kapotou byl zprvu jen zážehový čtyřválec o objemu 903 cm3 a s výkonem 35 kW.

Postupně se nabídka rozšiřovala o lépe vybavenou verzi Special, přibyla i čtyřdveřová karoserie produkovaná Seatem.

127 se vyznačovala velkým vnitřním prostorem, až 80 % dostupného místa zabíralo místo pro posádku, jen 20 procent připadalo na mechanické části.

Velmi oblíbený byl Fiat 127 v Československu, kde se představil hned v roce 1971. Dovážel se po celou dobu výroby v Itálii, tedy až do roku 1983, v nižších i vyšších stovkách kusů ročně.

Celkem se podle novináře Jana Tučka dovezlo do Československa 14 tisíc Fiatů 127, většina přes Tuzex.

Druhá série Fiatu 127, někdo ji označuje za novou generaci, jiný za facelift, měla premiéru v roce 1977. Designově přidala především více plastů, ubylo chromovaných dílů.

Základní devítistovka, byť s výkonem poníženým na 33 kW, zůstala, z brazilské varianty ale evropská 127 přebrala větší čtyřválec s objemem 1049 cm3 a výkonem 37 kW. Stejný motor, jen upravený třeba použitím karburátoru Weber, dostala verze Sport (na snímku). Výkon poskočil na slušných 51 kW.

Limitovaná série Top se stahovacím plátěným dílem střechy i bez něj se objevila v roce 1979.

Tři verze druhé série Fiatu 127 pohromadě: základní Special, prostřední Super a vrcholný Sport.

V nabídce byla také užitková verze, která dostala jméno Fiorino.

Kromě dodávky se nabízel i pick-up. Užitkové verze se vyráběly v Brazílii.

Verze Rustica se v Evropě ukázala v roce 1979, přijela přitom rovněž z Brazílie. Dostala zesílený a zvýšený podvozek, střešní ližiny nebo přední ochranný rám. Nabízela se jen v béžové barvě.

Šlo o jednoduchou robustní verzi, tomu odpovídalo i provedení interiéru, čtyřválec o objemu 1049 cm3 ale mírně posílil na 40,5 kW. V nabídce vydržela tato varianta do roku 1981.

Z Brazílie pochází také verze Panorama, třídveřové kombi s kufrem o velikosti 312 až 1178 litrů. Představeno bylo v roce 1980 a skončilo až v roce 1987. Díky zemi původu mělo kombi zpočátku jiný design než hatchback.

Dalším brazilským exportem (včetně designu karoserie) byla verze s naftovou třináctistovkou o výkonu 33 kW. Také ta se v nabídce udržela až do roku 1987, protože se dovážela z Latinské Ameriky.

Pětidveřový (i čtyřdveřový) Fiat 127 má pro změnu původ ve Španělsku. Seat stavěl licenční verzi 127, už v roce 1973 přitom použil druhý pár zadních dveří.

Ke konci roku 1981 ukázal Fiat poslední, třetí sérii modelu 127. Design připomínal modernější Ritmo, automobilka použila ještě více plastových dílů.

Také interiér odpovídal více módě počátku 80. let. Ať už je řeč o palubní desce, nebo volantu.

Motory se až na jedinou výjimku nezměnily. Tou výjimkou byla varianta Sport, která dostala třináctistovku o výkonu 55 kW.

Toto už je Fiat 127 po roce 1983, kdy byla výroba v Itálii ukončena a i do Evropy se dovážela výhradně brazilská verze, a to až do roku 1987, kdy skončila i produkce v Brazílii. Celkem Fiat vyrobil na 3,7 milionu 127.

Jak jste pochopili, v Brazílii se auto jmenovalo Fiat 147 a mělo odlišný vnější design. Byl to dokonce první Fiat, který automobilka v latinskoamerické zemi vyráběla.

V roce 1979 se pak ukázala verze poháněná etanolem, žádné jiné auto nedostalo motor spalující alkohol v sériové verzi dříve.

Ani Fiatu 147 se nevyhnuly modernizace, ta poslední po roce 1983 se dostala i do Evropy.

Konec výroby v Brazílii pak neznamenal automatický konec modelu 147 jako takového, protože v Argentině se auto montovalo až do roku 1996.

Samozřejmě i v Brazílii existovala užitková verze, nabízel se i její osobní derivát.

Existoval i pick-up,...

... na zkráceném původním podvozku 147 vznikala třeba takováto netradiční užitková varianta.

Na základech Fiatu 147 se v Brazílii vyráběl i třídveřový sedan Oggi.

Seat vyráběl licenční verzi 127 od roku 1972, až na loga šlo o zcela identický automobil.

Výjimkou byla verze se čtyřmi dveřmi, Španělé totiž v duchu tradice zadní pár dveří od roku 1973 montovali jak na dvou-, tak třídveřovou variantu.

Seat 127 a pozdější Fura zaznamenaly dohromady téměř 1,24 milionu vyrobených aut.

Toto je Seat Fura, omlazená 127 z doby, kdy už vypršela licence na výrobu vozu. Vyráběl se mezi lety 1982 a 1986, ve verzi Crono měl 55kW patnáctistovku.

Technický základ Fiatu 127 si pak vypůjčila i Zastava pro svůj nejmenší model Yugo.