Komfortní hotel na kolejích i první evropský transkontinentální expres vymyslel belgický podnikatel Georges Nagelmackers. Na luxusní cestování přitom nevsadil náhodou. Inspiraci našel v roce 1872 při své návštěvě USA, kde ho fascinovaly komfortní rychlovlaky bratří Pullmanů. Čtyři roky nato proto založil Mezinárodní společnost lůžkových vozů (CIWL).

První cesta "Východního expresu" v roce 1883 skončila už ve Vídni, dále na východ se s ním mohli pasažéři vydat až o čtyři měsíce později.

Při cestě do Istanbulu ale museli cestující zhruba 70 kilometrů za Bukureští, ve městě Giurgiu, kde se železnice křížila s Dunajem, vystoupit, přeplout na trajektu Dunaj a pak pokračovat místním vlakem do Varny. Zde se nalodili na loď a na ní dopluli do cílové stanice v Istanbulu.

Přímé vlakové spojení do Istanbulu bylo zavedeno teprve v roce 1889 a název Orient expres získal vlak v roce 1891. Na snímku istanbulské nádraží Sirkeci.

To dodnes zůstává významnou železniční stanicí propojující příměstské vlaky a městskou hromadnou dopravu.

Orient expres měl zpočátku malou, elegantní lokomotivu, dva obrovské, velice luxusní spací vozy, nádherný jídelní vůz s kuřáckým salonkem, zavazadlový vůz a část pro personál.

Vlak vezl asi 40 pasažérů a jízdní doba na trase Paříž-Istanbul dlouhé 3186 kilometrů činila 69 a půl hodiny.

Koupelna v jednom z kupé.

Po otevření Simplonského tunelu pod Alpami v roce 1906 byl zaveden Simplonský Orient expres. První světová válka přerušila provoz vlaku, obnoven byl v roce 1921.

Pětidenní uvíznutí Orient expresu v Turecku ve sněhu v roce 1929 inspirovalo Agathu Christie k napsání románu Vražda v Orient expresu.

Detektivní příběh v roce 1974 zfilmoval Sidney Lumet. A do snímku tehdy obsadil také například Seana Conneryho a Alberta Finneyho jako detektiva Hercule Poirota.

Před dvěma lety film se stejným námětem zrežíroval Kenneth Branagh. V hlavních rolích se představil sám režisér a herci jako Johnny Depp, Daisy Ridleyová, Michelle Pfeifferová, Penélope Cruzová, Willem Dafoe či Judi Denchová.

Luxusní vlak však inspiroval i řadu dalších uměleckých děl. Například autora stejnojmenné skladby Orient Express Philipa Sparkea, autora románů o Jamesi Bondovi Iana Fleminga nebo autory řady počítačových her.

Po skončení druhé světové války jezdily oba vlaky v podobě obyčejných rychlíků a přibývalo dalších spojů s pojmenováním Orient expres. Již od 70. let 20. století jsou jako Orient expres provozovány i nostalgické vlaky složené z původních vozů z 20. a 30. let 20. století, přizpůsobených dnešním požadavkům.

Jde například o Orient expres Venice-Simplon, jenž jezdí z Londýna Simplonským tunelu pod Alpami do Benátek a dál až třeba do Istanbulu. V roce 1991 nechal jeden sedmdesátitunový vlak zmizet známý mág a kouzelník David Copperfield.

Cestu luxusním vlakem absolvovaly četné slavné osobnosti, včetně císařů a králů. Například bulharský car Boris III., železniční nadšenec, vlak dokonce sám řídil.

Orient expres mezi Paříží a Istanbulem projel naposledy v roce 1977. V poslední fázi už spojoval zase jen Paříž s Vídní. Do Prahy zavítal slavný vlak poprvé v roce 1994.

Poslední jízda vlaku na trase Štrasburk-Vídeň se uskutečnila před deseti lety.

I dnes však lze zahlédnout nabídku na jízdu luxusním Orientem expresem, jednu takovou na březen příštího roku nabízí společnost Belmond.

Cena za noc ve vlaku a další noc v hotelu Belmond Hotel Cipriani v Benátkách společně s luxusní večeří stojí v přepočtu více než 121 tisíc korun pro jednoho.