Ne každý pohled na zabíjení ryb na veřejném prostranství snese.
Podobně jako u nás se kapři prodávají podle studie České zemědělské univerzity také v Polsku, na Slovensku a v Rakousku.
Kádě s kapry jsou například v Praze na Pankráci. Jak uvádí ve své kampani pražský magistrát, největší problém ani tak není prodej a usmrcování kaprů u stánků, ale skutečnost, že si ryby lidé odnášejí živé domů a nechávají je trpět v napuštěných vanách a následně neodborně usmrcují.
Tradice tohoto typu pouličního prodeje živých ryb je u nás známa od 17. století, ale většího rozmachu dosáhla až v 19. století.
V době Vánoc se podle údajů České zemědělské univerzity v České republice prodá asi 14 tisíc tun kaprů, což odpovídá asi 5–6 milionům jednotlivých ryb.
U stánkového prodeje je důležitá mimo jiné manipulace a správné zacházení s rybami, ale také způsob omračování a zabíjení. Obojí přesně specifikuje zákon na ochranu zvířat proti týrání.
Ceny kaprů jsou zhruba stejné jako loni, pohybují se mezi 110 a 150 korunami za kilogram, nejlevněji je v Moravskoslezském kraji, nejdráže pak ve velkých městech, například v Praze a Brně.
Stánkový prodej kaprů, včetně přechovávání živých ryb a jejich usmrcení, by měl být profesionálně zajištěn a podléhá kontrole státních orgánů.
Pokud přijde kontrola, zaměřuje se také na přeplněnost kádí, kvalitu protékající vody a dostupnost kyslíku.
Prodej vánočních kaprů ve Vršovické ulici v Praze. V hlavním městě je rozmístěno zhruba dvě stě stánků s živými rybami.
Zákazníci si mohou nechat rybu profesionálně zabít, oškrabat od šupin a vykuchat. Nejdražší je filetování, díky kterému lze ovšem na Štědrý den konzumovat rybu téměř bez kostí. (Na snímku prodej vánočních kaprů na Pankráci)
Prodej vánočních kaprů na Pankráci. Kádě by neměly být přeplněné rybami.
V České republice se loni kapři prodávali u tří tisícovek stánků. Letos jich je o šest set méně.
Inspekce minulý rok před Vánocemi zkontrolovala přes 670 z celkových 3000 prodejců. Závady našla u 1,6 procenta. Nejčastěji šlo o porušení hygienických předpisů, nedodržení welfare zásad a chybějící registrace prodejního místa.
Prodejce, který ryby usmrcuje, musí mít příslušné vybavení – paličku na usmrcování ryb, stěrky, nože, odpovídající nádoby na pevný odpad (šupiny, žábry, vnitřnosti). Pracovníci musí mít zdravotní průkaz a předepsané ochranné pomůcky (gumové rukavice, omyvatelnou zástěr a holinky).
Autoři studie České zemědělské univerzity uvádějí, že k narušení welfare zvířat dochází po dobu celého procesu od výlovu kaprů, přes jejich sádkování až po konečné usmrcení kapra. Současně však dodávají, že až do fáze stánkového prodeje ryb podléhá proces kontrolám.
Pro zakoupené kapry je velmi rizikové jejich vypouštění zpět do rybníka nebo do řeky. Jak uvádí Rybářské sdružení České republiky, ryby většinou nepřežijí. (Prodej vánočních kaprů ve Vršovické ulici v Praze.)
Kampaň města Prahy „Vaše tradice, moje trápení“ upozorňuje na utrpení ryb, které si lidé nosí domů živé a přechovávají je ve vaně či jiných nádobách. Při přepravě v igelitové tašce kapr trpí nedostatkem kyslíku a slepením žaber. Po umístění do chlorované vody se ryba potýká s teplotním šokem, podrážděním žaber a kůže, což způsobuje stres, bolest a někdy i úhyn. „Tomuto utrpení lze snadno předejít. Nechte jejich usmrcení na odbornících,“ uvádí magistrát na svých stránkách.
5/18