

Starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu byl v neděli formálně zatčen a obviněn z korupce a napomáhání teroristické organizaci, zadržen byl už minulou středu. (Demonstrace v Istanbulu, 23. března).


Již tehdy vypukly protesty. Agentury o nich píšou jako o největších za posledních více než deset let, konkrétně od roku 2013, kdy série protivládních demonstrací začala protesty proti kácení v istanbulském parku Gezi.


Imamoglu vinu odmítá a své příznivce vyzval k masovým nepokojům. (Následky policejního zásahu proti demonstrantům, kteří se bez povolení chtěli dostat na istanbulské náměstí Taksim, 23. března).


Odpůrci jeho zatčení se domnívají, že je politicky motivované a že Erdogan chce Imamoglua odstranit, aby nemohl kandidovat v prezidentských volbách v roce 2028.
(Letecký snímek tisíců protestujících během pátého nočního shromáždění na náměstí Sarachane v Istanbulu, 23. března.)


Opoziční Lidová republikánská strana (CHP) Imamoglua v neděli zvolila za prezidentského kandidáta. Hlasovalo pro něj 1,6 milionu z 1,7 milionu členů CHP, píše agentura DPA s odvoláním na předsedu strany Özgüra Özela. (Istanbul, 23. března).


Erdogan se sice již o post hlavy státu ucházet nemůže, podle mnohých se ale chystá změnit ústavu tak, aby mohl být prezidentem i nadále. (Demonstranti v Istanbulu s portréty zakladatele Turecké republiky Mustafou Kemalem, 23. března).


Agentura AFP připomněla, že už z minulých prezidentských voleb v roce 2023 starostu vyřadilo odsouzení za urážku členů volební rady.


Erdogan demonstrace odsoudil a obvinil CHP ze snahy „narušovat mír a polarizovat lid“.


Spolu s Imamogluem bylo ve středu zatčeno dalších více než 100 politiků, novinářů a podnikatelů. Starostovo uvěznění prohloubilo obavy ohledně stavu demokracie a právního státu v Turecku.
2/9

