Českou účast na Expo podpořila i společnost Purposia. Na fotce před Českým pavilonem stojí majitel Purposie Jan Hasík. Jak říká, ke spojení s Expo se rozhodl při minulé výstavě v Dubaji, kdy chtěl „něco víc, než být jen na návštěvě“.

Generální komisař české účasti na Expo 2025 Ondřej Soška a prezident japonské společnosti Daisue, která pavilon postavila.

Český pavilon ze dřeva a skla od architektonického studia Apropos Achitects byl náročnou stavbou od samého počátku. Tvar spirály má symbolizovat společenský nebo osobnostní rozvoj, cestu nahoru za vzděláním, vitalitou, sebevzděláním a společenský vývoj.

Na spirálové cestě budou instalovány zhruba čtyři tuny skla. Pavilon doplní uniformy navržené Janem Černým a také velké skleněné plastiky stromů Ronyho Plesla.

V pavilonu se nachází stálá expozice, multifunkční auditorium, zázemí pro obchodní jednání, restaurace s Plzeňským Prazdrojem a českou slivovicí od Rudolfa Jelínka. Na Expu se představí zhruba 100 českých firem a kolem 200 českých umělců.

Pohled z terasy na další národní pavilony. V nejbližším okolí najdeme ten patřící Maltě, severským zemím, tedy Dánsku, Norsku, Švédsku, Finsku a Islandu, dále pak Turkmenistánu či Bahrajnu.

Výhled z terasy Českého pavilonu.

Dominantou světové výstavy je takzvaný „Grand Ring“ dřevěný prstenec, který obklopuje pavilony z jednotlivých zemí.

Ten byl v březnu uznán jako největší dřevěná stavba na světě. Jeho obvod je dva kilometry, výška 20 metrů.

Na Expo se sice prezentuje 160 zemí světa, ale jen některé mají svůj vlastní pavilon. Ty další mají expozice ve společných prostorech.

Kvůli výstavě Japonci přivedli na místo nové metro.

V Japonsku, v zemi vycházejícího slunce, se Expo konalo již v roce 1970, taktéž v Ósace. Tehdejší Československo na ní nechybělo.

Expo probíhá jednou za pět let. Je brané za jednu z největších společenských, obchodních a uměleckých událostí světa. Pavilon s koulemi patří Švýcarům.

Egyptský pavilon ukazuje nejenom historii, ale i budoucnost v podobě nového hlavního města.

Singapurský pavilon, známý také jako „Sféra snů“, je poutavý prostor představující aspirace Singapuru v budoucnosti.

Interaktivní nizozemský pavilon má jako hlavní téma vodu.

Vnější design čínského pavilonu se inspiroval bambusovými plátky a má tvar rozvinutého svitku tradiční čínské kaligrafie.

Jedním z klíčových cílů maďarské účasti na Expo je zvýšení cestovního ruchu. Pomoci má pavilon, který prostřednictvím tradic tvoří most mezi minulostí a budoucností.

Návrh saúdskoarabského pavilonu je inspirován tradičními městskými strukturami, odráží historii, kulturu a dědictví království a zároveň vytváří udržitelnou budovu, která ztělesňuje závazek k lepšímu světu.

Portugalský pavilon vsadil na stříbrná pletená lana, tématem Portugalců je totiž oceán. Uvnitř čekají na návštěvníky interaktivní multimediální projekce.

Kanadský pavilon je inspirován rozmrzáním zamrzlých vodních toků na začátku jara.