O jeho vystupování a názorech by taky svědčil jeho výrok, když odstoupil z mezipásmového turnaje v Sousse v Tunisu, který zněl zhruba asi takto: "Handlíři s perskými koberci a louskači burských oříšků by neměli pořádat šachové turnaje. V hrací místnosti je tma jako v nějaké modlitebně. Člověk stěží dohlédne na soupeře, natož na figurky."
Jestliže se někdo píchne o jehlu (zřejmě myšlena jehla injekční, kterou se předtím dělal nějaký odběr nebo výkon), tak to rozhodně není důvod, aby ho vozila sanita hned do nemocnice a ještě po intervenci dvou ministrů. Pokud je podezření na možnost infekce, tak se to dá řešit následnými odběry krve přímo ve věznici a podle výsledků pak stanovit další postup.
Mně tam chybí takzvané proudové známky, čili změny buněk v podkoží, které mají charakteristicky protáhlá jádra, často sešikovaná v určitém směru, jak se uvádí v učebnicích soudního lékařství a ukazují takzvanou dráhu proudu. Nikde jsem nečetl, že by stačil nějaký flek na kůži, "objevený" s odstupem času a nález na srdci, který může mít výkladů i více.
Zjistil jsem, že velké většině mých známých, kteří nehrají mariáš, unikl závěrečný vtípek s Matýskovým pokakáním. Otcové hrají karty a je vidět, že jeden z nich bere talon a jde na betla, druhý to bere pak znovu. Hraje se tedy hra, nazývaná durch. A na hlášku "Matýsek se po..." právě jeden z otců (teď nevím, který) hlásí "Durch", což je z němčiny a znamená to taky něco jako "skrz naskrz" a současně to tedy sedí na Matýskovu příhodu.
Já jsem ho zažil v 70. letech v roudnickém Wagner Klubu a bavili jsme se všichni královsky. Žádný popík, ale stará pražská odrhovačka o pokrývači Tydlitátovi ("a měl k sobě přidavače Tondu Bureše, kterej přidával mu na střeše") a pak si pamatuju song o zloději na hřbitově, kterého tam roztrhala hyena ("cucala ho jako křečka, místo krve tekla břečka"). Jak je vidět, i pár slov si pamatuju po více než 50 letech!
Zažil jsem něco podobného s partou známých z jednoho klubu, kdy jeden z nás nešťastnou náhodou přišel o život. Byli jsme pak na jeho pohřbu a další člen našeho klubu sestavil smuteční řeč, kterou pak předčítala nic netušící paní obřadnice. Líčil se v ní v ní život a kariéra zesnulého a to celé bylo zakončeno větou "a v poslední fázi svého života podnikal v oboru květin". A to nás zlomilo, následoval buď nepokrytý smích, nebo slyšitelně potlačovaný řehot ve vlnách, které se však nechtěly uklidnit. Vybavili jsme si totiž nebožtíka, jak s digitálními vážkami obchází hospody a kluby, kde za patřičný obnos pečlivě odměřuje marihuanu. Takže "v oboru květin" nešlo jen tak přejít mlčením. Navíc to posiloval naprosto šokovaný výraz předčitatelky, na jejíchž očích byla jasně patrná otázka - Co jsem tady proboha řekla špatně?
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
9/10 - házidlo přes bidlo jsem nikdy neslyšel a nepíše se náhodou spíš pracharanda?
1 odpověď