je mně 29 let
Hasiči jsou andělé. V našem paneláku hořel v 7 patře byt. Nebyli jsme doma a pak jsme zjistili, že dveře na balkon jsou porušené , velmi profesionálně provedeno, otevřeli, zkontrolovali byt a zese zavřeli, hasiči pečlivě kontrolovali všechny byty v domě, jest-li tam nejsou nemocní, nepohybliví a zvířata. Naše kočička Linduška to s jejich pomocí zvládla. Úžasní chlapi. Pro mě VIP.
Toto multikulturní město nabízí spoustu zážitků, popsáno v článku. Koupání v moři a krásné pobřežní pláže, Malmo přes most je super zážitek. Atmosféra města mě fascinovala, ale ze všeho nejvíc mě překvapili obyvatelé Kodaně. Přátelští, usměvaví, ochotní kdykoli pomoci. Jdete po ulici, míjíte se s neznámými lidmi, náhodný pohled do očí a úsměv, v tu chvíli jsem cítila příliv pozitivní energie a jedinečnost prožití tohoto souznění. Už se těším, na další pobyt.
Přežili, někteří i odpustili, nikdo z nás, kdo tuto apokalypsu nezažil, není schopen si ty hrůzy představit, i když čteme svědectví, filmy, knihy. Nevím, jak se přeživší vyrovnali s tím, že poválečná politika cíleně vedla k budování nové Evropy, včetně Německa, a v důsledku toho procesy s válečnými zločinci byly na hraně spravedlnosti. Stačí si ověřit fakta. Záměrně byly ve většině případů dozorkyně mírně odsouzeny, právě proto, že byly ženy, Izrael navázela styky s Německem, potřebovala finance na atomovou bombu, atd. Pro ty, kteří přežili, to zjištění, že spravedlnost se řídí politikou a financemi, muselo být znovu trauma. Nevím, jak s tím mohli žít. Ale možná, že právě proto, že prošli takovou hrůzou, zvládli i toto a snažili se žít dál.
Úžasná žena, při rozhovoru, kde mluvila tak spisovnou češtinou a kultivovaným hlasem, který na mě působil velmi mladě ,vzhledem k jejímu věku, jsem si znovu uvědomila krásu naší řeči, pro mě je to velmi zajímavý rozhovor z historie holocaustu. Přejí paní Justmanové hodně zdraví a jiskru a energii, kterou stále má.
Měla jsem ráda jeho knihy, napsala jsem o něm studijní práci, ale můj obdiv k němu, jako spisovateli a člověku, který prožil hrůzy holocaustu zmizel, když přiznal, že hlasoval pro trest smrti pro Miladu Horákovou z důvodu udržení si svého místa, vůbec ji neznal. Omluva, že snad to, co zažil v něm zanechala stopy, není omluva. Jiní zažili ještě horší hrůzy v podobné situaci a nechovali se tak. Snažili se pomáhat.
Tak to bylo, ale já jsem vycestovala v roce 1969 v botech od Bati , které byly z papírové hmoty, měly ozdobnou sponu a maxi podrážku, do Ženevy, můj přítel na ty boty hleděl s němým úžasem. A já si k nim v Ženevě koupila zvonové kalhoty a byla jsem sama sobě za hvězdu, ten pocit už dnes nemám, i když si mohu koupit i dražší věci.
Proč by měly odcházet, pokud jim to zpívá, vyprodávají sály a prodávají desky. V zahraničí je běžné, že pokud je to tak, věk se neřeší. Možná paní Basiková technicky zpívá dobře, nejsem odborník, tedy neposuzuji, ale zato vnímám interpretův emoční hlasový projev, u ní to necítím, když jsem slyšela její podání písně. Co na tom je tak zleho? z Jesus Christ Superstar, tak jsem tam emoce necítila oproti filmovému zpracování. Tam je emoční dojem opravdu silný i ve výrazu tváře. Ale to se nedá naučit, buď to zpěvák v sobě má, nebo ne. Je to podobné u herců.
Jesus Christ Supersta
Zažila jsem to samé, byla zima, hodně pod 0 a já jsem vyšla z metra a uviděla jsem muže, který ležel na zemi. Nehýbal se a podle vzhledu bylo jasné, že se zřejmě jedná o bezdomovce, byl z něho cítit alkohol. Já jsem nebyla znechucená z toho člověka, ale z lidí, kteří ho překračovali a přeskakovali bez povšimnutí. Byl pro ně neviditelný. Chvíli jsem stála a čekala, že někdo zavolá pomoc, ale marně. Zavolala jsem tedy policii, přijeli, vyhodnotili situaci, zavolali sanitku a zapsali si mé jméno atd, , Večer mně zavolala sestra z nemocnice, že jsem mu zchránila život. Nevím přesně jak definovat můj pocit, ale asi štěstí, radost.
No podle mě to byl chytrý, ale doba ho postavila na pedestval. Pamatuji si ho, když jsem odcházela z práce, zkratka z Technické knihovny na tramvaj č.9, přes Kampu. Seděl v hospodě s podobnými týpky a snažil se mě sbalit, macho, jeho návrhy pod vlivem zřejmě alkoholu byly hnusné, no i když jsem byla mladá, jsem z naivity obdivu všech celebrit takz. vystřívěla.
To chápu, ten pocit, že někdo z rodiny nepřežil v té době, je silný. Já se také dověděla, že moje babička, jen základní vzdělání, byla schopna ukrýt v posteli s mojí mámou německou dívku, slušná německá rodina v Olomouci, sousedé, pak dát před dveře bytu pánské boty, když přijela Rudá Armáda, aby bylo jasné, že v bytě je muž, nebyl Protože vojáci ženy znásilňovali. Nesoudím, důsledek hrůzy války. Pak další životní etapa, komunisté, bydlela v strategické lokalitě v Olomouci, a tak za ní přišli agenti STB, aby jim v určitou dobu ponechala byt k dispozici. Babička ze sebe uděla hloupou, skoro hluchou. Z jejiho deníku, který jsem později našla, jsem pochopila, co je morální kodex, kterým se snažít žít dodnes. Babičko děkuji, vážím se tě a miluji,
je mně 29 let
0
Sledujících
0
Sleduje
je mně 29 let
0
Sledujících
0
Sleduje
A co ti fotografové? Kamery a foťáky namířené opačným směrem. Takže?
2 odpovědi