Ale důchody se navyšovaly vždycky! Mí rodiče měli v 80. letech minulého století 13 a 18 stovek. Před jejich odchodem na věčnost se jim důchody navýšily desetinásobně .Nikdy se o tom ale nemluvilo a nepsalo tak jako teď!

To, že si za určitých podmínek může dárce vzít svůj dar zpět, bylo i v minulosti. Proto se takovýto způsob transakce raději obcházel tak, že po vzájemné dohodě darovanou nemovitost naoko koupili (před notářem zaplatili a následně sami mezi sebou vyplacené peníze vrátili). Není to můj případ, ale slyšla jsem to od známých několikrát.

Myslím si, že je důležité vědět, jestli ho odmítl proto, že nesplňoval představy a požadavky vlastníka o nájemníkovi svého bytu a shodou okolností to byl cizinec, a nebo ho rovnou odmítl jenom proto, že to byl cizinec.

Předpokládám, že když je 50 let staré vybavení, že tak bude starý i panelák. Pamatuju si, že když se začaly stavět, tak jejich předpokládaná životnost měla být právě těch 50 let. Po celkové rekonstrukci domu se údajně o dalších 30 let prodloužila. Ale co s ním pak? Jasně panelák se pak zbourá, ale co s obyvateli všech dožitých paneláků? Vyplatí se vůbec tak rozsáhlá a drahá rekonstrukce bytu?

I když toto téma zrovna moc k smíchu není, tak mě osobně rozesmál postup, ve kterém autor článku krok za krokem popisuje, jak se v příštích letech bude valorizovat důchod bez výchovného. No, možná si pan autor myslel, že tyto články (všeobecně) čtou jen důchodci, kterým je potřeba vysvětlovat všechno polopaticky😂🤣😂, díky. Hezký den

A roste i počet těch lidí, kteří odpracovali 45 let a těsně před důchodem, nebo krátce po něm, zemřeli, bohužel. A taky roste počet těch, kteří aspoň jednou za rok jsou jen s lehkou virozou minimálně 14 dnů na neschopence a tím zcela zbytečně berou finanční prostředky zdravotním pojišťovnám, které by mohli využít vážně nemocní. Před rokem 1989 to nešlo, bez vysokých teplot nám žádný závodní doktor neschopenku nedal, na marodění jsme si brali dovolenou. To byl jen příklad, záměrně od věci, jen na ukázku toho, jak by se mohlo pokračovat ještě hodně a hodně dlouho. Hezký večer.

Herec, který hraje Michala, se mně zpočátku vůbec nelíbil. Připadalo mně to jeho hraní takové moc křečovité, afektované, jakoby jen odříkával text. Teď bych řekla, že se už trochu "rozehrál", jeho hraní je o dost lepší, ale k postavě, kterou zvárňuje, se vyjadřovat radši ani nebudu.

Myslím si, že tento systém se rozšířil hlavně proto, že si postupně každý zaměstnanec založil v bance svůj osobní účet, na který mu chodila výplata (většinou dobrovolně, někdy ale i povinně). Neumím si ale představit své rodiče, že by takto hospodařili se svými výplatami. Každý z nich přinesl domů hotovost, kterou dal na jednu hromadu a z té se bralo na veškeré společné výdaje v domácnosti i na potřeby jednotlivých členů rodiny.

Snad jen pár stovek na tom prvním dřívějším termínu, kdy přijde důchod o pár dnů dřív a tím mu něco zbyde z toho předchozího, dál už to bude úplně stejný. Hezký a klidný den.

Tak nevím, jestli to je překlep, a nebo se z občanů, po kterých se chtějí ta samá data pořád dokola, stali OČANÉ? Těch nových slov a názvů je už tolik, že by mě to ani nepřekvapilo. Hezký den.

15. leden je pro mě výjimečný tím, že před 24 lety v pouhých 45 letech zemřela náhle, po krátké nemoci, moje dlouholetá kamarádka, což byl šok nejen pro mě. Navíc se nám několik dnů před tím stalo něco, na co se nedá zapomenout. 3 týdny před kamarádčiným odchodem na věčnost jsme se potkaly v centru města. Chvilku jsme si povídaly, když ona si najednou vzpomněla na to, že jsme se přesně před rokem, tzn. 23. prosince, ve stejný čas, na stejném místě, kdy ona šla tehdy, stejně jako tentokrát s dcerou na svařák a já dokoupit poslední vánoční dárek a pak autobusem k rodičům, kde už čekal můj syn. V tu chvíli zvážněla a řekla, že to určitě musí něco znamenat. S úsměvem jsem jí odpověděla, že to znamená to, že jsme už dlouho neviděly a po Vánocích se musíme domluvit a společně to napravit. Kolikrát mě od té doby napadlo, jak by tuto záhadu vyhodnotila, jestli to opravdu znamenalo to, že se vidíme naposled? Buhví.....Hodně zdraví všem.

Moje maminka odešla do starobního důchodu v 56 letech a v celkem dobrém zdravotním stavu se dožila 90 let. Za celou tu dobu si nevzpomínám, že by ji, nebo ostatní důchodce, nějaký odborník, psychiatr, nebo kdokoliv jiný, zařazoval do nějakých 5 typů. Tak ještě že už ty odborníky máme, aby mohli všechny důchodce někam zařadit. Teda pokud si to autorka článku nevymyslela. Vzhledem k tomu, jakou školu vystudovala si myslím, že ona sama žádný odborník na škatulkování důchodců není.

Moje bývalá gynekoložka, byla velice příjemná, zkušená a uznávaná specialistka, díky které jsem na preventivní prohlídky začala chodit pravidelně a hlavně bez zábran a stresu. S každou pacientkou si napřed popovídala, zajímala se i o její osobní život, jak se má, co ji trápí, takže jsme si tam připadaly jako na návštěvě u dobré známé. Bylo to ale za cenu toho, že objednávací lhůty byly mnohdy až půlroční, navíc se mohlo objednávat jen určitý den v měsíci! A čas, na kdy jsme byly objednané nebyl dodržen téměř nikdy, kolikrát jsem přišla na řadu až o 3 hodiny později. Když odešla do důchodu, převzal její ordinaci mladý, velice milý a sympatický pan doktor a všechno se rázem zkrátilo a urychlilo. Objednat se teď dá kdykoliv, čekárna je téměř prázdná, takže na řadě jsem téměř hned. A stejně tak hned pan doktor začne vyšetřovat a se všema pacientkama komunikuje pouze o problémech zdravotních. A teď co je lepší? Část pacientek si tento nový přístup a rychlejší postup pochvaluje, zatímco těm ostatním ta přátelská atmosféra, kterou paní doktorka dokázala odbourat strach, stres a taky stud, chybí.

Já osobně si myslím, že spoustu lidí, hlavně starších seniorů si rychlou záchrannou službu pletou s pohotovostí. Nevím a nemám zkušenosti s tím, jestli i v současné době jezdí sanitka (nikoliv RZ) na zavolání k pacientovi např. při vysokých horečkách, tak jak to bývalo před revolucí.Byla jsem svědkem toho, když nemocný senior zjistil, že praktický lékař už neordinuje, tak si chtěl na 155 zavolat sanitku s lékařem.

Je fakt, že paní Vondráčková, coby téměř osmdesátiletá dáma, vypadá ve všem, co má na sobě, velice dobře.

Celý život jsme bramborového salatu dělali tolik, že jsme ho měli ve velké porcelánové míse, takže jsme ho dojídali ještě několik dnů a nikdy nikomu z nás nic nebylo! Jediná možnost pro varování je ta, že všechny potraviny, které se do salátu přidavájí, byly v minulosti nesrovnatelně kvalitnější, trvanlivější a zdravější, než jsou dnes. Hodně zdraví všem.

Tak já osobně bych mateřskou a babičkovskou lásku nevyměnila ani za nic a za majetek a peníze už vůbec ne. A nechápu, jak o tom někdo může přemýšlet. Snad bych ještě pochopilo, kdyby uvažovali o třeba o třetím, čtvrtém, pátém dítěti, ale život bez dítěte si neumím vůbec představit. Ale na druhou stranu, teď je taková doba, hodně a všude se o tom mluví a mladí navíc nemají s čím srovnávat, tzn. nemají možnost si naživo vyzkoušet obě varianty a teprve pak se pro jednu z nich rozhodnout. Ale bohatství a blahobyt bez dětí jim teda rozhodně nepřeju!

Tak já osobně si myslím, že autorka článku zapomněla na jednu nejpodstatnější věc, a to sice, že Vánoce jsou především křesťanské svátky připomínající narození Ježíše Krista. Možná by neškodilo, aby navštívila pár rodin napříč všemi generacemi, například na Moravě, aby na vlastní oči viděla, jaké lidové zvyky tam dodržují s ohledem na náboženské vyznání.

Trochu zavádějící nadpis donutí čtenáře k přečtení celého článku, což je dost možná i autorův záměr. Mě ale při tom čtení napadlo, že pokud by to dopadlo podle toho nadpisu, tak by mohli být i další bezdomovci z paneláků, jejichž původní životnost byla stanovena na 50 let, celkovou rekonstrukcí se údajně o pár desítek let prodloužila, ale o kolik přesně, to ví asi jen ten nahoře. Hezké a klidné svátky

Zřejmě naše rodina žila za socialismu na úplně jiné planetě, protože u nás dárky nosil a stále nosí jedině Ježíšek, požár jsme doma nikdy neměli, Mrazíka jsme viděli pouze jednou, protože jsme během svátků vánočních koukali v televizi na spoustu krásných českých pohádek.