"Já, já jen já. Já jsem úžasná a nejlepší a ty jseš jen neschopnej ňouma, když ani nedokážeš porodit dítě." Být chlapem, asi bych s takovou ženskou žít nechtěla.

Velikonoční nádivka bez kopřiv není nádivka a světe div se, kopřivy v nádivce opravdu nepálí. Ale když píše, že manželovi kvůli tomu že jedl nádivku ani nemůže dát pusu, tak patří fakt na psychinu. Problém asi není v nádivce, ale někde jinde.

Narození dítěte je těžká zkouška pro každý pár, ale pokud jsou ti dva na to připravení a jejich vztah byl dostatečně pevný, měli by to ustát. I když to se vztahem trochu zamává tak to ještě není důvod hned prásknout do bot. Tento pán, nebo celý jejich vztah nebyl nejspíš ještě zralý na rodinu. Bohužel to pak vždycky nejvíc odnese to dítě. Aspoň že se dokážou v klidu domluvit...

Pokud zemře jeden z rodičů, je to obrovská tragédie a jistě i finanční zátěž a ta pomoc je zcela na místě. Ale nechápu rodiče, kteří žijí od výplaty k výplatě a přesto si pořídí další dítě. Nebo samoživitelky, které mají vícero dětí, každé s jiným otcem z nichž ani s jedním z nich už nejsou. Takovým pak těžko pomáhat.

Jinak článek je samozřejmě vymyšlený.

V článku se nepíše kolik je holce let ani kdo je otec. Pokud má 16 a otec je neznámý kluk z diskotéky, tak je reakce otce celkem pochopitelná. A matka zahodí manželství kvůli spontánní reakci otce, kterou mohl ještě stokrát přehodnotit, místo aby si v klidu promluvili.

Je vidět že její slova o rodině jsou vzduch.

Mladý arogantní blbec. Nezbývá než doufat, že až dostane od života pořádnou lekci, snad se mu rozsvítí. Bohužel, nejste první ani poslední rodič v této situaci. Nevděk světem vládne.

Víte kdo je ještě v MHD abnormálně hlučný? Alespoň v té pražské- cizinci. Němci, Angličani...turisti. Když nastoupí, máte pocit, že je jich všude plno a jejich hlasitý projev rozhodně nepřeslechnete.

Taky si myslím, že to měla utnout už dávno. Třeba když šla dcera do školky, odstěhovat se někam do pronájmu a babička jen občas pohlídá. Ale zvolila si pohodlnější cestu, navíc to na mě působí, že sama byla ještě trochu dítě a asi zvyklá se matce podřizovat.

A co když se zjistí, že dítě bude postižené? To taky zakážou potrat jako v Polsku?

Tak doufám, že článek je smyšlený a slouží jako návod jak neudělat fatální chyby ve výchově.

Inteligentní chlap ví, že manželka, která si jde občas zacvičit nebo třeba ke kadeřnici, zatím co on se postará o dítě, je přitažlivější než ženská s 20 kilo nadváhy, která nemá čas se ani učesat. A chytrý chlap pomáhá i s domácností, protože ví že odpočinutá manželka je večer mnohem zábavnější než ta co únavou padá do postele jak zabitá.😀

Děti mají všechno a hned a to je právě chyba. Vychovali jsme si materialisty kteří se mezi sebou hodnotí jen podle značkového oblečení a drahé elektroniky. A počtem shlédnutí jejich videa na TicTocu.

Mládí vpřed a stáří na svá místa- aneb vítejte ve světě, kde vládne kult mládí ( bohužel pro nás starší ročníky) Je to snad tím, že populace rychle stárne a mladí jsou vzácnější a tím pádem i žádanější, nebo tím že vyrostli ve světě informačních technologií od kolíbky, zatímco my jsme se s nimi seznámili až v dospělosti? Nemají rodiny, děti a jsou tudíž flexibilní...Prostě mám dojem že stáří je čím dál tím víc dehonestováno a odsouváno někam do pozadí.

Autorka vidí všechno jen černobíle. Vůbec nebere v potaz jak různorodé jsou lidské osudy. Já mám VŠ a hned po vystudování jsem si našla slušnou práci. Jenže pak přišla vážná nemoc, invalidita a teď dělám na zkracený úvazek tzv. podřadnou práci za minimální mzdu. Můj diplom zde nemá vůbec žádnou hodnotu a o nějakém zvyšování kvalifikace nemůže být ani řeč.

Mám za sebou taky obojí. Vaginální porod- asi největší bolest co jsem do té doby prožila a bezprostředně po jsem si říkala už nikdy více. Ale je to bolest jednorázová. Před druhým jsem už zase strašně stála o přirozený porod, ale nakonec jsem musela na císaře. Po přirozeném se dá tělo zas rychle do pořádku ale po císaři?! Ani za rok jsem nebyla. (musela jsem na čištění, jizva špatně srostla, srůsty atd.) Ale nejhorší byla ta psychika. Prostě jsem si připadala méně cenná, že jsem sama neporodila vlastní dítě. Kdybych si mohla znovu vybrat tak rozhodně přirozený porod.

Však jste nemusela všechno hned sdílet s tchýní. Že jsem v jiném stavu jsem si pro sebe nechala až do 5,5 měsíce a pohlaví a jméno se příbuzní, včetně babiček, dozvěděli až po porodu, i když s manželem jsme to věděli naprosto přesně už ve 3. měs.z genetiky.

Myslím, že byste byl úžasný dědeček, což vám bohužel už asi nebude přáno, tak snad budete alespoň úžasný táta. Ale ta energie vám bude rychle ubývat a nedej bože aby přišla i nějaká vážná nemoc. Píšete, že partnerka je nadšená, ale možná byste si měli vyjasnit a udělat opatření, že další děti už nebudou. I v zájmu vašeho syna. Chcete přece aby měl otce co nejdéle a vidět ho vyrůstat.

Knihu jsem četla a nemohla se od ní odtrhnout, dokud jsem ji nedočetla celou. Opravdu čtivý příběh.

Chudinko, nikdo vám nic neřekl.

Třeba že děcko bude v noci křičet, nebo že budete unavená, to vás mohlo napadnout. A pokud už po prvním děcku vás začal chlap zanedbávat a utíkat z domu tak proč jste s ním měla ještě druhé a třetí?? Uživit 3 děti je náročné i pro páry, natož pak když je na to člověk sám.

Dvě děti jí byly odebrány a ona se klidně množí dál! No vážně, kdyby jí dceru odebrali hned po porodu a matku hned sterilizovali, mohlo být líp oběma.

To by mělo být v zákoně.