Hezky se to čte, ale realita je trochu jiná.
Pokud těch 6,6 mld. lidí dosud kávu nepilo, tak má článek pravdu. Ale pokud pilo, tak nejde o nic jiného než o změnu obchodních vztahů.
V Číně šampaňské určitě nebouchá - ˇˇCína své výrobky musí taky někomu prodat a ten US trh je docela velký a solventní.
Ale závěr článku je pravdivý - Evropa nespí a firmy konají. Firmy investují v Americe a Evropa vyvíjí velké úsilí, aby byla co nejméně konkurenceschopná.
Svět opravdu není černobílý.
Uvítací zprávy chodí na Balkáně dost nespolehlivě :
Záznam z letošní dovolené :
Rakousko - ihned
Slovinsko - ihned
Chorvatsko - ihned
Bosna - nic
Černá hora - nic
Albánie -5-tý den po překročení hranic
V Butrintu (jih Albánie) nás vítá řecký operátor
Po příjezdu na Korfu vidím na displeji připojení k albánskému operátorovi, uvítací zpráva nedošla, přepnutí na řeckou sít opět bez zprávy
příjezd do Albánie - nic
černá hora - ihned
Bosna - ihned
Chorvatsko - nic
Slovinsko - nic
Rakousko - nic
A pak se na ty zprávy spolehněte.
Ten článek mi připadá jak z besídky zvláštní školy.
Jak se může někdo divit, že nové povolenky budou mít největší dopad na země, které nejvíce pálí uhlí, když cílem tohoto snažení je ho omezit a ve finále úplně zrušit.
Jaký smysl budou mít povolenky, když se budou lidem kompenzovat ? Kdo bude potom mít motivaci uhlí opustit ?
Připadá mi, že elementární logika se vytratila. Zvláštní škole se omlouvám.
Nevím, jak se vyšší standard projevuje na smažáku za 14 EUR.
Před chvílí jsme se vrátili z výletu od vodopádů, kde jsou i kempy a restaurace. Kempy jsou plné, převážně Němci a restaurace jsou prázdné. Ochota platit i u našich bohatších sousedů má zřejmě cenové limity.
Nevím, kdo vymyslel ty kecy o paštikářích, ale přijdou mi dost ubohé. Zvlášt v souvislosti s Chorvatskem, když Chorvaté jsou největší paštikáři Evropy.
Byl jsem v Chorvatsku před 3 lety, od té doby ceny poskočily výrazně. No a co ? Každý má možnost si vybrat, jestli do Chorvatska pojede a pokud ano, co si za nabízené ceny koupí a jestli vůbec. Jezdí tam spousta lidí, ale od nikoho jsem nikdy neslyšel nářky nad nějakými nároky na dovolenou.
Co jsem pochopil, tak studie vzala očekávané náklady na dekarbonizaci a přepočetla je na jednu povolenku.
Pan Kovanda vzal cenu povolenky a přepočítal ji podle průměrné spotřeby domácností.
Očekávané náklady jsou hausnumero.
Počet povolenek je ve hvězdách.
Neznáme kurs CZK/EUR v roce 2030.
Průměrná domácnost neexistuje.
Nevíme, jaké bude počasí o víkendu a víme, jaká budou náklady v roce 2030 ?
Ale no tak ...
Tak si zkusme představit, až na nastane nirvána a bude kompletně dekarbonizováno :
Dohromady to dává cca 40 TWh elektřiny navíc, což jsou 2/3 současné spotřeby. Kde ji vezmeme. FVE to nevytrhnou, jedná se o spotřebu převážně v zimě.
A kolik bude stát ?
Osobně nemám zásadní problém s dekarbonizací, ale s její realizací :
Na letní zastávku nepůjdu, je to ztráta času.
K článku jen několik poznámek :
Ostatně - kolik každý zaplatí při jejich zavedení ? Tuto částku si od těch úspor můžete zase odečíst.
Pomoc v době drahých energií - ony snad energie budou někdy v budoucnu levnější. Pro jejich zdražení děláte všechno možné.
4a. zdanění tabáku - spotřební daň roste od roku 2016 docela svižným tempem, ale inkaso je pořád stejné. Proč by to ted mělo být jinak ?
4b. zdanění alkoholu - konzumace meziročně klesá, v případě zvýšení SD naroste import z okolních zemí, podobně jako u tabáku
4c. zdanění tichého vína - vypadá to hezky, ale všimli jste si, že víno se vyrábí na jihu Moravy, odkud je to do Rakouska velmi blízko, což umožní se zdanění vyhnout. Kromě toho to povede ke zvýšení ceny a omezení vinařské turistiky.
3
Sledujících
0
Sleduje
3
Sledujících
0
Sleduje
Zajímalo by mne, kdo si z diskutujících si ten článek přečetl a ještě k tomu pochopil.
1 odpověď