Každý mladý člověk se dnes ohání lidskými právy, že je jeho věc jak naloží se svým životem. Nenechá si do ničeho kecat, vše si chce organizovat po svém. Do jisté míry, když se na to podívám z hlediska jeho spokojenosti, tak má naprosto pravdu. Není dobré někoho nutit k věcem, které ho napadlo nezajímají. Ale na druhou stranu si říkám, kdyby si to řekl úplně každý vysokoškolák, který bezesporu nechce zahodit kariéru, když už studoval 18 let, tak je to náš úplný konec ! Budeme národem lidí, kde devadesát procent obyvatel neurčí osmdesát procent z celku? Bude naše průměrné IQ klesat k 70-80?
Měli by se nad touto otázkou zamyslet i zaměstnavatelé i stát,. Dřív ženy vůbec nestudovaly a nepracovaly, pouze vychovávaly děti. Ale aspoň předávaly své geny a schopnosti ty studijně nadané. Za socialismu se tolerovala jejich nepřítomnost v době nemoci dítěte. Dnes je tomu konec.
Jak s úzkostí ze sexuálního výkonu zatočit?....
Sex se stává veřejnou záležitostí a nabírá ocenění ve společnosti. Dokud to byla individuální věc dvou partnerů, kteří o neúspěších partnera nevypravovali všem kamarádům kolem, tak v celku při selhání partnera zas tak o nic nešlo. Každý den není prostě posvícení.
Když tělocvik učí psychopat, není pak divu, že se žák hodinám vyhýbá, chodí si sednout k doktorovi do ordinace ...., bolí ho v krku. Tělocvik by měl přinášet fyzickou i psychickou pohodu. Na vysoké škole si dokonce sám student volí jeho zaměření. Na takové hodiny už chodí s radostí, odpočine si psychicky, pěstuje svou fyzičku podle svých představ.
Víc se už léta lidé vyhýbají matematice jako takové. Už se ani nemusí snažit, maturují rovnou z angličtiny. Rok od roku je úroveň znalostí horší a horší. Budoucí gymnazista počítá 20% celku trojčlenku s šipkami.
Trump pohoršen svetrem Zelenského? Není to jediný případ. Docela nedávno se u nás rozebíralo, jak starší člověk v divadle kritizoval červený svetr studenta, dal to na internet. Už v době mého mládí nechtěli kluci nosit kvádro. Dnes je to staromódní přežitek. Podobně přestali úplně tady nosit lidé klobouky, pouze občas někdo tím zakrývá svou pleš.
Trump je starý dědeček. Zelenský je o jednu generaci mladší. Víc vypadá divně Trump v té kšiltovce. Kšiltovku s kvádrem jen tak nikdo dohromady nenosí, jen blázen..
Učitel měl dříve jen učitelský institut. S postupem času se začala vyžadovat pedagogická fakulta. Kdo ji neměl, byl neaprobovaný,, i kdyby vystudoval odborné studium stejného předmětu. Podívejme se však, jak na tom dnešní mládež je, co se týče jak znalostí, tak výchovy, porovnejme to s rokem 1925. Je to větší hrůza, než by se dalo říct. Jednak je to dáno nízkými platy, kdy muž neuživí rodinu, takže raději odejde jinam. A také je to množstvím učiva, které nelze vstřebat, nikdo se k němu s postupem času již nevrací, neopakuje se, nepíší se diktáty. Z našeho školství vymizel individuální přístup k žákům. Učí se podle toho, co zvládne průměrný žák ve třídě. Takže vlastně ani kdyby učitel chtěl učit, tak to časem vzdá. Pronásleduje ho při výuce pocit beznaděje, přestává to mít i pro něj smysl. Úroveň žáků klesá nejen kvůli výuce a osnovám. Žák sedí mnohdy ve škole až do večera , rodiče na něj nemají doma čas.. V posledních letech se rodí vysokoškolsky vzdělaným rodičům málo potomků v porovnání s lidmi se základním Ubývá tak talentovaných lidí k dalšímu studiu.
Zajímavá je nejvíc ta kniha. Obdivuji ty lidi , co vydrží. Celý život se potýkají s malárií, s poklesem bílých krvinek , chudobou, jedí jen kozí maso, přesto jsou ale šťastnější než my. Poznají smysl života. U nás naopak přestává mít jakýkoliv smysl. Ekonomie i robotizace a umělá inteligence nepřinesla běžným lidem nic dobrého.
Když mi bylo dvacet osm let, poznala jsem na pracovišti jednoho ředitele, který se mi hnusil po psychické stránce, byl to ten typický bývalý socialistický primitivní inženýr. Ostatní kolegyně se vroucně k němu měly, kolegové jím skrytě pohrdali.
Když se pořádaly narozeninové mejdany na pracovišti, hladily ho spolupracovnice po vláskách, líbaly ho při blahopřání k jeho narozeninám. Nikdy nezapomenu na ten odporný pocit, kdy člověk musel hrát to divadlo také. Nakonec to vedlo k mému odchodu z tohoto pracoviště, protože tento pocit se přenáší, bývá vzájemný.
Za několik let ho vyhodilo vedení firmy. Pak se ukázalo, že ty co se k němu nejvíc měly, tak ho nesnášely ještě víc než já. Nejvíc ho nakopala nejvíc do zadku jeho mladá sekretářka, která se k němu měla nejvíc.
Češi se dovedou neskutečně přetvařovat, jsou falešní. Já to nesnáším, nedokážu tu hru hrát, ani kdyby mi šlo o život. Nevím ,co s tím.
Není potrat jako potrat. Záleží vždy na okolnostech. Rozhodně mě ovšem znepokojují , když čtu články, kde vychází najevo okolností typu- už mě nebaví být doma, už jsme prodali věci, chci dostudovat, teď ne až za rok.....
Co se týče důvodu, dnes žena nemusí uvádět žádný až do dvanáctého týdne, kdy má dítě zralou nervovou soustavu, cizí bolest. Kdo chce, tak si stejně nějaký důvod najde- deprese, nestálé manželství.... Vše záleží jen na nás, na našem rozhodnutí, uvědomění si celé situace. A když už to opravdu musí být, tak co nejrychleji, neoddalujte prosím termín. Já mám dvě děti, potrat jsem nezažila, ale z příbuzenstva vidím, co to obnášelo do budoucna.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Dostávám záchvat smíchu, když si vzpomenu na Kalouskovy výroky v poslanecké sněmovně. Ani nemluvím o jeho facce studentovi na Malé Straně!😆 Křesťan se vším všudy. Druhé kritizuje, své chyby nevidí, nebo si myslí, že má vyšší práva než ostatní???