Přidám vzpomínku - stolní kopaná s hranatým míčem a plechovými siluetami fotbalistů- jedna noha hráče byla pohyblivá, k tělu připojena volným nýtkem a nahoře prodloužena - klepnutím do této části fotbalistova noha kopla do míče. Od druhé nohy byl plech ohnutý tak, aby se figurka fotbalisty prstem přitlačila k podložce (stolu či podlaze) a už se střílelo na branku. Brankáři byli rozkročené postavy přiletované na drátu, tím se bránilo gólu do branky. Svému vnukovi jsem z tvrdého kartonu vystřihla hráče, pohyblivou nohu připevnila patentkou, míč a jednoho brankáře jsem tu ještě našla, jako branky jsem použila krabičky od čajů. Výborná hra. A kuličky jsem s vnukem hrála na velkém tácu, kde jsem v jednom rohu třemi vrstvami leukoplasti oddělila důlek, naučila jsem ho cvrnkat, ne jen postrkovat (na vysvětlení- po borelii jsem přestala skoro chodit, proto hrajem na stole). Než mne nemoc zdolala naučila jsem vnoučata školku míčem volnou i na zeď, školku švihadlem i s vajíčkem, skákat panáka a hry, které tu už byly vzpomenuty, včetně toho přebírání. Svým dětem jsem tyto hry taky ukázala a hrály jsme je, často i s dětmi z okolí. A v lese se stavěly z jehličí a šišek domečky a hospodářství se zvířátky, vše z toho co bylo okolo. Je mi 75, t.zn. ročník 1946 a pamatuji koloběžky závody na nich, klouzačky, boby, šlajfky a bruslení na zamrzlé Vltavě, později brusle a Štvanici. Koupání ve Vltavě na Císařské louce, taky lezení po stromech (větve jsme nelámaly !), party dětí, atd atd. Her venku i na doma bylo plno, nebo jsme si něco vymysleli či vytvořili. I ty počítače !
Tak jsem se "pobavila" vaším doporučením výšky postele - už víc než rok sháním, ale postel či pohovka s výší sedu nad 48 cm prostě není ! Pouze typ nemocniční pro ležáky. Prodejci většinou ani výšku sedu neuvádějí. V jednom případě ji uvedly, ale bez zátěže, takže při dosednutí se ta měkoučká péra prohnula o 10 cm a senior tedy obtížně vstával ze sedáku 35 cm nad zemí. Nenašli jsme ani vyhovující křeslo. Tak poraďte !
Ano, právo pacient má, ale ví to i lékař ? Pokud pacient položí otázku a lékaři se nelíbí, pak je vykopána válečná sekera a pacienta to bude zcela jistě mrzet ! Ta otázka může znít (po tříletém léčení bolestí a otoků nohou, ruky atd) třeba takto: "paní doktorko,co mi tedy vlastně je?". Postih byl !!!, a péče taková, že změna lékaře bylo jediné řešení. Bohužel rozhodnutí pozdní, dg = nepřeléčená borelioza a trvalé následky. Bolesti trvají, ruce, nohy, občas nějaká větší ataka, zánět nervů, jindy bělma, také endokarditida, omezený pohyb a potom znovu rozcvičování, stále je to těžší. Ale zpestření přišlo nedávno - bolest v rameni trvající už dlouho, na ortopedii otevřel mladší lékař a nepustil mne ani dovnitř se slovy "přijďte až zhubnete" a zavřel dveře, aniž věděl, proč tam ta stará paní přišla. Jasně že jsem ztloustla, ležení neprospívá nikomu ( jsem po operaci štítné žlázy, na pohybu jsem byla celý život závislá). A teď jsem měla za sebou 3 roky ležení. Ale že by na rameno měla ta váha takový vliv? A že by tlustí neměli právo na ošetření? Neplatí snad zdr.pojištění ? Zatím mi za celých 50 let žádný doktor od trvalého přibývání kil nepomohl. A věřte, že jsem měla život bohatý na události a kmitala jsem velice, žádný pohov !!
Jak nazvat hulvátství, ba sprostotu onoho lékaře ? - ovšem bude to jistě "odborník", viďte ? Tak samozřejmě zase najít jinou ordinaci, kde budou ochotni vyšetřit i tlusté (zatímco ty nezodpovědně riskující v autech, na motorkách, ale v adrenalinových sportech - ty ošetřují všichni bez poznámek).Příkladů z praxe bych mohla uvést mnoho, ale nač! J.K.
Testy mám ráda !! Potěšila jsem se svými výsledky obou testů ( 80% + 90% ),
vím že češtinu zvládám. Ale chybičky občas taky dělám.
Kéž by se více péče naší mateřštině věnovalo, i v médiích je používána směsice čehosi, co se českému jazyku moc nepodobá - bohužel i profesionály !!!
A ještě ty anglikanismy a zkomoleniny !
To vše se nedá omluvit "přirozenými změnami a vývojem jazyka".
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Neví někdo proč ?!
V prosinci 2022 jsem v poledne snědla 2 plátky obyčejné vánočky. V 17 hodin jsem oloupala a nastrouhala-!! zakoupenou okurku na salát, zálivka běžná s citronem, solí a cukrem. Nic jiného jsem nejedla !
Po 20.hodině jsem začala zvracet. Zvracela jsem 3 dny, stále kousíčky okurky. Bolesti žaludku, pak i zřejmě žlučník - trvalo to týden v opravdu velkých bolestech. Nebyl průjem ani teploty. Okurky jíme celý život, nikdy nikomu nic nebylo !
Nyní dodnes nemohu okurku jíst. Zřejmě otrava, ale z okurky či nějakého postřiku ? nebo co to mohlo být ? ( prakt.lékařka neví a ani ji to nezajímalo).