Když vyjdu z mé velice dobré zkušenosti z životního vztahu se ženou, základem je, jak uvádím, vzájemná přitažlivost (to je dáno od přírody), schopnost společných prožitků, neco společného vytvářet a samozřejmě výchozí slučitelnost životního stylu. Trvalý vztah také potřebuje nezávislost a respekt k osobnosti i existenční a mít něco, co nám "dodává křídla". U nás to zejména byly ty báječné cesty k moři. Pokud uvedené konstitutivní prvky vztahu více nebo méně absentují, dochází k odcizování. Je ovšem důležité počítat s tím, že životní podmínky i naše osobnosti se v průběhu let vyvíjejí, a proto je potřeba se vzájemným porozuměním náš vztah kultivovat .

Ten problém se příliš subjektivizuje, a neřeší jeho objektivní motivace a to je chyba. Je potřeba jednat na nejvyšší úrovni a o podstatě věci. Klíč k řešení situace je patrně ve vztahu k Rusku, jde zde o to řešit systémový problém rozděleného světa a Ukrajina je v tom jen jakýmsi "rukojmím". A tady musí svoji mezinárodní roli sehrát právě USA. Válka je šelháním i mezinárodní politiky. Je naléhavé se zbavovat těch stereotypů rozdělování světa, které jsou, pravda, konfliktní. Již H. Kissinger ve svém odkazu World Order požaduje rekonstrukci mezinárodního systému tak, aby země měly vědomí spravedlnosti apod. To je cesta do budoucnosti a míru.

To přece nic neřeší, jen vede k nepřátelství. Jednejte konstruktivně a na úrovní prezidentů.

Základem "magie lásky" je především dostatek vhodných společenských příležitostí k seznamování a přirozené vzájemné prožívání setkání. V každé životní fázi potřebujeme aktivní, fungující společenský život, který nám může dát nové šance a otevřenost mezilidských vztahů. S přibývajícími léty navíc přicházíme o blizké lidi. Proto je naléhavé aktivně vytvářet možnosti se (i mimo rodinu) začlenit do mezilidských, společenkých vztahů. Po smrti mé ženy jsem si to, tady v Praze na Bílé hoře, plně s potřebou takového lidského kontaktu uvědomil, i význam těch cest k moři do osvěžujícího přímořského prostředí. Bohužel, v současné době zatím nemám nikoho, kdo by mě tam doprovodil. (Vacek111@seznam.cz)

K bezpečnosti nevedou nějaké závody ve zbrojení, ale erudovaná politika mezinárodní spolupráce. Válku nikdo nechce a je to selhání politiky. Jednejte ve prospech odstraňování deformací mezinárodních vztahů, které také vedou k nepřátelství. Je naléhavé se zbavovat těch stereotypů rozdělování světa, které jsou, pravda, konfliktní. Již H. Kissinger ve svém odkazu World Order požaduje rekonstrukci mezinárodního systému tak, aby země měly vědomí spravedlnosti apod. To je cesta do budoucnosti.

Pozor na neuvážené kroky, je potřeba jednat na nejvyšší úrovni a o podstatě věci. Klíč k řešení situace je patrně ve vztahu k Rusku, jde zde o to řešit systémový problém rozděleného světa a Ukrajina je v tom jen jakýmsi "rukojmím". Válka je šelháním i mezinárodní politiky. Je naléhavé se zbavovat těch stereotypů rozdělování světa, které jsou, pravda, konfliktní. Již H. Kissinger ve svém odkazu World Order požaduje rekonstrukci mezinárodního systému tak, aby země měly vědomí spravedlnosti apod. To je cesta do budoucnosti a míru.

Vzpomínám, jak jsem v roce 1967 přišel do Prahy studovat na vysokou školu a právě se v Hudebním divadle Karlín dával velice impresívní muzikál Muž jménem la Mancha v báječné hlavní roli s Rudolfem Cortésem a Milenou Zahrynowskou. Dojem z toho zpěvu a tance nikdy nezapomenu. A melodie Nesplnitelný sen mně zní jako předehra odkazu J. Welche a jeho strategie jako Cesta k vítězství. A k tomu krásná slova kapitána Lodi snů: "... připíjme na všechny sny, které se naplnily nebo i nenaplnily, neboť ty dodávají naší duši křídla".

Řekl bych, že máme problém a naráží se jak na převládající názory ve stranických strukturách i letité vazalství, tak na to, že Poslanecká sněmovna trpí těžkopádností a přímo se neopirá o vědecké zázemí. A v tom má vláda značně omezené pravomoci podrobnými zákony. Pro systematické hledání efektivních strategii pro rozvoj není patrně ani zorganizována věda a její popularizace. A jak si pak má občan poradit při volbách. V minulé době byl zřízen alespoň Prognostický ústav AV, který byl z naivity zrušen. Ale tady je řešení: systematický výzkum pro rozvoj země a jeho popularizace a pochopení potřebných strategii vývoje v politice a veřejnosti.

Ovšem pozor. Podle uvedené informace o surovinové dohodě by další dodávky vojenské techniky měly být placeny dodávkami surovin ( ne tedy již ty předešlé jak

Washington původně také požadoval). Ukazuje se tady ale střet zájmů komerčních a politiky ukončení bojů a míru.

Ekonomicko společenský vývoj a fungování jeho systémů nemohou být závislé jen na důvěře a současných zvyklostech vč. finančních spekulací, ale musí být založeny na objektivních zákonitostech. D. Trump si zřejmě uvědomuje nerovnováhu USA, která má i přes jejich postavení ve světě své meze. Nejde jen o finanční nerovnováhu a vývoj zadluženosti, ale také o význam produktivních kapacit, pracovní příležitosti, soběstačnost v životně důležité produkci apod. A snaží se to nějak řešit. Svět se dostal již dříve na rozhraní změny. Logicky platí. jak uvádí prof. M. Bárta, že každá civilizace podléhá Hérakleitovu zákonu: To co vás přivede nahoru, je nakonec to, co vás zkolabuje. Již H. Kissinger ve svém odkazu World Order požaduje rekonstrukci mezinárodního systému tak, aby země měly vědomí spravedlnosti apod. To je cesta do budoucnosti a pro nás nové šance.

Učíme se celý život a naučit se ovládat dobře konstruované zařízení by neměl být problém. Jak říkám, pozor na ty "haló efekty" nových jevů a pojmů. Člověk pro svůj normální vývoj potřebuje smysluplnou činnost, práci. A lze si snadno uvědomit, k jakým důsledkům pro lidskou společnost by vedlo podřizovat se umělým systémům. V prvé řadě je pro uspokojování našich potřeb důležité racionalizovat, zefektivnít fungování technických a společenských systémů, a pak může být nějaký interaktivní "automatizovaný subsystém" pomocí. . Mohu dodat, že sny o tzv. automatizovaných systémech řízení pamatují již z poloviny 70. let.

Jen nepodléhat kalendářnímu věku. Ano, ve filmu s Jamesem Bondem Jeden svět nestačí, i to je symbolické, je dokonce řečeno:"Nemá žádný smysl žít, když necítíte, že žijete". Je potřeba se naučit překonávat každodennost a inspirovat se. Podle naši zkušenosti mají mimořádný význam ty báječné cesty k moři. A k tomu krásná slova kapitána Lodi snů: "... připíjme na všechny sny, které se naplnily nebo i nenaplnily, neboť ty dodávají naší duši křídla". ¨

I v osobních mezilidských vztazích je potřeba se učit, jak dosahovat vzájemného porozumění a souhlasu. Výchozí zásadou je respekt k partnerovi, který je také základem vzájemného poznání, pochopení motivací, argumentů a porozumění.To také znamená sebestředně se nevymezovat, neoplácet chyby a nenadávat si, ale naopak hledat společně přijatelné řešení. Tolik z mé pozitivní životní zkušenosti. Ilustrativní je i např. příručka Getting to YES (negotiating an agreement...., autorů R. Fisher a W. Ury), kterou je dobré přeložit a u nás vydat.

Román jsem nečetl, ale láska je cit a mezilidský vztah, a nemůže být proto jen slovo. Jde o základ přirozeného vývoje lidské společnosti, a nejde jen o vztah může a ženy, v rodině. I když společenské poměry vytváří pro lásku různé předpoklady, vyvíjejí se a rozhodující vždy je, jaký je kdo člověk. Podle mé zkušenosti je vedle vzájemné přitažlivosti (to je dáno od přírody) pro lásku rozhodující schopnost vzájemného prožívání a něco společného vytvářet. A funkční vztah také potřebuje nezávislost a respekt osobnosti i existenční a mít něco, co nám "dodává křídla".

Česká pošta jako součást systému státu má nezastupitelný státotvorný význam pro komunikaci mezi lidmi a se státem. Tento význam spočívá zejména v možnosti a kapacitě osobního doručování. To žádná tzv. digitalizace apod.

se svými známými riziky nemůže nahradit. A to je potřeba si uvědomovat před nějakými administrativními zásahy.

U Evropy nemůže jít jen o mírový plán, ale zejména o soužití s Ruskem. Od počátku bych řekl, že klíč k řešení situace je patrně ve vztahu k Rusku a jde o systémový problém rozděleného světa, Ukrajina je v tom jen jakýmsi "rukojmím". Situace je ovšem i selháním mezinárodní politiky a vyplývá právě ze systémových deformací rozdělování světa. Je proto naléhavé konečně přijít s návrhy na uspořádání mírových, rovnoprávných, spravedlivých apod. mezinárodních vztahů s Ruskem i dalšími a odstranění jejich deformací. Z toho vyplyne i mírové řešení pro Ukrajinu a snad i ukončení šíření nepřátelství.

.

Omlouvám chybu ve slově porozumění.

Děkuji za to milé hodnocení mě, natozeného ve znamení Ryb, jako otce. Kromě péče o děti jsem vždy považoval za samozřejmost respekt k osobnosti dítěte. A výchova u nás probíhala cestou vedení k prozumění životu a světu, ne neproduktivními zákazy, příkazy. A i dnes, kdy již před časem synové vystudovali ĆVUT a s doktoráty, myslím na jejich životní, společenské uplatnění. A připomínám např. i odkaz J. Welche a jeho strategie utváření mezilidských a společenských vztahů spolupráce a soužití jako Cesta k vítězství (Winning).

Životní zkušenost ukazuje, že apriorní požadavky většinou k úspechu jednán nevedou. Je potřeba hledat společné řešení, které půjde na podstatné motivace konfliktu. V tomto případě jde asi zejména o systémový problém vztahů s Ruskem vyplývající z dosavadního rozdělování světa. Rusko asi nejvíc irituje osamocení v Evropě a při stávající institucionalizaci.

Dobré mezilidské vztahy jsou základem životní prosperity, nepoužíval bych zde pojem "triky" (zní falešně). Jde o zodpovědný přístup k životu, respekt k lidem, pocrivost, přátelské porozumění... A je dobré tady připomenout odkaz J. Welche a jeho strategie utváření mezilidských a společenských vztahů spolupráce a soužití jako Cesta k vítězství (Winning).