Bez legrace: možnost sledovat ptáky na krmítku (zkraje, teď už jich máme 9) mi pomohla v hodně těžkém období života. Mohla jsem se soustředit na věci hezké a ty ošklivé nechat plavat.
Narodila jsem se na vsi, ale neznali jsme nic jiného, než vrabce a vlaštovky. Díky znečištěnému ovzduší. Až teď, na poněkud pokročilejší kolena, si teprve plně užívám, co všechno u nás létá ve vzduchu. Když mi prvně do misky tehdy s loupanými slunečnicemi (pan domácí ty neloupané nedovolil - dělá to svinčík) prvně přistál dlask, myslela jsem, že někomu uletěl papoušek. 😉 Kvůli prvnímu strakapoudovi jsem si dávala budíka. Měl děsný návyk přilétat přesně v půl čtvrté ráno. Teď už k nám létají jeho nejspíš pravnoučata. Jednu dobu jsem také natáčela, ale to by pak člověk nedělal nic jiného. Někdy do vypadá, že se k těm našim krmítkům sletěly drahokamy. Jsou všichni nádherní a díky našemu servisu děsně, děsně spokojení.
Ale musím uznat, že paní má smysl pro humor, jen si myslím, že "brhla" by byl "holobyt" přivítal raději.
Deset hodin vařený vývar je opravdu tekuté zlato. Při cenách energií.
Na moje vývary se "slétá" celé příbuzenstvo jak vosy na med. Ocet nebo citron jsem niky nepoužila a pomalinku vařím ca 3 hodiny. Úplně to stačí. Mám ale jinou vlastní přísadu, kterou si nechám pro sebe. Mám ráda své příbuzenstvo. 😉 Ať se na tu dobrotu slétají dál.
Buďme rádi, že znečištění je v podstatě biologické. Klínovec byl vyjmut z CHKO Krušné hory, tak co by tam občas někdo něco nevypustil. Vždyť o co jde, že jo?
Chudák Klínovec je už tak dodrbaný, že trocha hnojiva bude spíš ve prospěch. 😉 Ovšem nikoliv majitele onoho lyžařského (a po sněhu cyklistického) cirkusu. Pořád lepší hromada bobků, než umělý sníh.
Ten systém vracení byl převzat z USA. Tam se v podstatě provozuje jenom půjčování oděvů - však si z toho krásně dělá legraci "Chůva k pohledání".
Prý je to na ochranu zákazníka. Mě osobně představa, že mi přijde oblečení, které někdo, se šikovně schovanou cedulkou, týden nosil nebo ho vymetl mejdanem a pak ho vrátil moc jako ochrana nepřipadne.
Ale jsou lidé, kteří si v tom doslova libují.
Karviná asi bude nějaká zvláštní lokalita. Ještě se mi nestalo, abych si, ať už jsem courla kudykoliv po republice, nemohla některého z těch klasických "držáků" koupit. Myslím tím to, co je v článku označováno za retro. Je mi jich líto - mají na to jen týden.
Na druhou stranu se dá předpokládat, že občané Karviné také občas vystrčí nosík za hranice města, takže rozhodně trpět nemůžou.
Móda princezny Kate nemůže být nikdy neviditelná - to se jí při jejím zjevu prostě nemůže podařit 😉
Nešetří zářivým úsměvem, ale to, co má za sebou, je neustále vidět ve tváři. Je obdivuhodná a sama o sobě je úžasným příkladem pro každého, kdo musí zápasit s touhle nebo i jinou těžkou nemocí. Jasně, že má lepší podmínky, než miliony dalších nemocných. Ale ono jde především o postoj k problému. A ten její byl a je opravdu obdivuhodný.
No to je mi překvapení: já si neplatila sociální pojištění a oni mě nechtějí dát důchod.
Spíš mě zaráží autorka článku, která paní Poullain obdivuje za to, že místo "rozohněné odvety" se projevil hereččin šarm.
To je jak návod pro ty, co se jim nechce používat mozek a tak místo adekvátní reakce, kterou je tak maximálně poděkování za informaci, začnou vřískat a obviňují systém. Místo vlastní hlouposti.
Za šarm může paní Poullain obdivovat v divadle, ale rozhodně ne za to, že neaplikovala na sociálce "rozohněnou odvetu". Tam mohla tak maximálně sama sobě nafackovat.
Oblečení má krásné. Však na to má spoustu peněz a tým "vylepšovatelů". Úsměv ve stylu kačera Donalda je ovšem mnohem nižší třída a děsná křeč. Téměř na všech fotkách. A ty přepíchané rty - mládí holka nedohoní, to šlo opačným směrem, než ona. Nejspíš často pobývá v Karlových Varech - tam je to samá "pyskule", možná se zhlédla.
Bude se muset smířit s tím, že to u ní funguje stejně, jako u všech lidí na světě.
Na druhou stranu: kdyby tak děsně netlačila na pilu, mohla by být krásná a elegantní žena. Ale to chce úroveň nejen venkovní, ale i vnitřní.
6
Sledujících
0
Sleduje
6
Sledujících
0
Sleduje
V dnešní době, kdy jídlo téměř úplně ztrácí svou funkci (tj. doplnění nejen energie, ale i potřebných živin, vitamínů, minerálů...) to může pro určitou skupinu lidí být zábavné. Pokud je jídlo samo o sobě pro ně zábavou. Když jinou nemají.
Já sice ráda vařím, ráda dobře jím, ale s rostoucím věkem se vůči svému tělu chovám co nejzodpovědněji. A to v tomhle případě vůbec nejde.
Chápu argumentaci těch asijských mladíků: ona opravdu jejich kuchyně může v někom vyvolávat pocit, že určité složky jsou pro něj nestravitelné. I když opak je pravdou. Ale řekla bych, že tyto restaurace dost riskují.
Ono nejde jen o alergeny, protože ne každá negativní reakce trávicího ústrojí je reakcí alergickou. Pochopitelně se dá argumentovat tím, že pokud někdo má nemocné trávicí "trubky", stačí, když se podobnému zařízení vyhne. Jenže je dost lidí, kteří se o špatném stavu svého potrubí dozví, až když je zle. V klasické restauraci ví každý, co si objednal a je tudíž "svého štěstí strojvůdcem". V těchto restauracích by se s dobrým právníkem za zády po nějakém kolapsu mohl dobře napakovat. Teď se hodně nosí "psychická újma". Ta se může prodražit.