Tak zrovna já jsem třeba Babičku milovala, možná i proto, že mi připomínala moje vlastní dětství na chalupě s babičkou ( soused měl dokonce psa Sultána 😄) a tak nějak jsem se v tom příběhu vždycky "rozplynula". Já bych dokonce řekla, že tuto knihu psala Božena Němcová spíš než pro své čtenáře, sama pro sebe, v době, která pro ni nebyla příliš šťastná, tak se zkrátka vrátila myšlenkami do dětství a nejspíš ji ani nenapadlo, že se z toho stane její memento...
Tak já Vám mužů s čistým svědomím říct, že na každého toto nefunguje ( a hlavně ne v každé situaci). A popravdě, když si vzpomenu, že toto občas udělala moje mamka mě , když jsem byla malá, sice ne veřejnosti, doma, ale moje pocity to ještě znásobilo a navíc se přidal pocit bezmoci a nepochopení. Ono asi záleží na povaze dítěte a také důvodů proč třeba pláče. Citlivější povahy toto opravdu nezmění....
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Dobře udělal...