Strojař v důchodu. Narozen v r. 1941 ve Zlíně.
Pokud vím, tak na kole se na chodník, třeba v Německu může.. Na kole jsem nejméně 3x projížděl Mnichovem. Zejména v okrajových částech bez problémů. Ještě za časů NDR v Magdeburgu. Tam se jezdilo hojně po chodnících. Byly tam i nájezdy přes krajnice. Ale dle mého názoru, důležitější než jestli se může nebo ne, je vzájemná ohleduplnost. A to jak ze strany cyklistů tak chodců. A to koneckonců platí i na silnici.
Cituji z uvedeného článku:
"Odpůrci Senátu si od jeho zrušení slibují úspory. Ty by však v celkovém rozpočtu nehrály velkou roli."
Nejvíc se ušetří tam, kde jsou v maximální možné míře využívány prvky přímé demokracie. Např. Švýcarsko má náklady na stání správu cca 10x nižší než ČR. A dodávám, zejména stát by si měl být vědom toho, že šetřit se má od každého haléře. A ne třeba zřizovat zbytečné ministry.
"...SPD se spojuje s menšími stranami. Zbavuje se konkurence, míní politolog..." Tento politolog(?) určitě není demokrat. Je jen správné že se tyto strany spojují do jediného volebního subjektu se společným programem. Pokud vím , v případě zvolení budou mít jeden poslanecký klub. A jako správní demokraté budou schopni se v diskusi dohodnout na společném stanovisku k tomu či onomu problému. Ještě k tomu dodávám, že jedna z kapitol jeho knihy "Demokracie dnes a zítra se jmenuje: "Omezení počtu politických stran cestou k ozdravění demokracie". A že měl zkušenosti z prvorepublikové demokracie jistě netřeba zdůrazňovat
V roce 1993 jsem se zúčastnil, na pozvání francouzských přátel, jednání komunálních politiků, tehdy vznikající Evropské unie. Protože neumím ani francouzsky, ani anglicky, měl jsem tlumočnici. S radostí jsem uvítal, že jednání bylo možné sledovat ze všech míst v ruštině. Rusů tam bylo více než 50, z ČR jsme tam byli 2. Z úst zástupců EU se ozývalo jakou radost mají z nastávající spolupráce s Ruskem, dokonce jeden z předsedajících vyslovil přesvědčení o tom, že Rusko se stane členem EU. Jenže toto bylo krátce po bombardování Jugoslávie, NATO se začalo zajímat o přibližování svých základen k ruským hranicím atd. Domníval jsem se, že ze strany "demokratických zemí" začne snaha po jednání. No a touha jednat měla, dle mého, přicházet z "demokratické strany". Rusové přece trpěli za komunistických časů, více než ostatní. Žili přece v komunistické totalitě. A odkud přišel komunismus do Ruska?
Demokracie je, dle TGM, diskuse, tedy jednání. Nikoliv mír na stále se zvětšujících hromadách zbraní a vzájemné rozeštvávání..
Ale obranný průmysl (dříve zbrojní) nepřítele přece potřebuje. Jinak bychom asi byli bez práce.
V roce 1993 jsem se zúčastnil na pozvání francouzských přátel zasedání evropských komunálních politiků v Bruselu. Na všech místech v sále bylo možné sledovat jednání v ruštině. Rusů tam bylo dle mého odhadu více než 50. Během vystoupení tehdejších představitelů "Evropy" bylo možné slyšet, jakou mají radost z přítomných Rusů. Tehdejší předseda dokonce vyslovil přesvědčení, že Rusko se stane členem EU. Jak to dopadlo všichni víme. Pokud se pamatuji, proběhlo bombardování Jugoslávie a potom se začal intenzivně "budovat" nepřítel jehož představitelem mělo být zřejmě Rusko. Kdo to potřeboval a potřebuje si můžeme každý domyslet. Nezapomínejme, že Rusko bylo také obětí bolševismu, zejména stalinismu. Proto jsem se domníval, že po pádu komunismu (tedy železné opony) bude následovat cesta ke světovému míru, tedy ke vzájemnému porozumění. Toho, se dá, dle mého názoru docílit vzájemným jednáním, tedy nikoliv sankcemi, nenávistným štvaním. Mír na stále se zvětšujícími hromadami zbraní nemůže mít dlouhého trvání. Jak říkal TGM: "demokracie je diskuse" a to by mělo platit i na mezinárodní úrovni.
Přesně tak jak to píše pan Falta. Společnost magoří. Když jsem za mlada jel autobusem nebo vlakem lidé jak staří spolu mluvili. Dnes se dívají do mobilů. Rodiče mnohdy na děti nemají čas, takže děti do mobilů (resp. počítačů atd.) koukají i doma. Většina dětí má rodiče, mnozí na děti nemají čas. Takže se nedivme , že už "magoří" i mladí, mnohdy s tragickým koncem
Jedním ze čtyř základních pilířů, na nichž stojí demokracie je Vláda většiny (2. Ochrana menšiny, 3. Vláda práva a 4. Vláda na čas). Ve volbách kde není volební účast maximální (tj. blížící se 100%) je tento princip, dle mého názoru porušován. Proto by měly být volby, stejně jako za 1. republiky, povinné. Rovněž by měla být řádně definována předvolební koalice. Tj. jeden program, jeden název (skládající se třeba z názvů všech členských stran) a především jeden poslanecký klub. Pak by mělo být volební kvórum stejné jako u ostatních volebních subjektů. Je třeba si uvědomit, že demokracie je především pro občany, nikoliv pro politické strany resp. nějaké slepence.
Porovnávat průzkumy od různých agentur je, dle mého názoru, holý nesmysl. Mají všechny agentury stejný okruh dotazovaných? Dle mého názoru, máme u nás příliš mnoho stran - zřejmě podle hesla: Rozděl a panuj. Jak je možné, že koalice vytvářejí strany, které nemají žádný program, nebo mají programy zcela odlišné?
Nejsem volič ANO. Přesto bych jim doporučoval, aby se změnili na koalici třeba pěti stran. Získali by tím ve Sněmovně 5 klubů, tedy 10 přednostních práv. Přitom by měl volič k dispozici jeden volební program. Např. koalice SPOLU má tři poslanecké kluby, tři programy 6 přednostní práva. Nebo se snad mýlím?
V 90-tém, tehdy jako 49-letý, jsem se domníval, že pád komunismu bude znamenat mír a diskusi ((chcete-li jednání) mezi národy. Bohužel, proti hromadám zbraní za "studené války", se tyto hromady stále zvětšují a diskusi nahrazuje vzájemné štvaní proti sobě, občas doplněné střílením ve školách a pod. Za časů studené války se alespoň občas mluvilo o odzbrojování. Dnes se, neustále zvětšující hromady zbraní, zdůvodňují zvyšováním bezpečnosti (míru?). Dnes si mohu říci: díky Bohu za to, že už jsem starý. Ale co moje děti, vnoučata a pravnoučata? Nezbývá než doufat, že se lidem vrátí zdravý rozum. Podotýkám, že jsem nikdy nebyl členem, ani kandidátem KSČ.
Strojař v důchodu. Narozen v r. 1941 ve Zlíně.
0
Sledujících
1
Sleduje
Strojař v důchodu. Narozen v r. 1941 ve Zlíně.
0
Sledujících
1
Sleduje
TGM: Demokracie je diskuse, tedy jednání. Není to mír na na ještě větších hromadách zbraní jako za tzv. studené války.