Hodně příspěvků se týká péče o staré rodiče doma. V této době je to ale hodně složité. Dříve to bylo jednodušší. Nyní naše děti i jejich manželé a manželky pracují mimo svůj domov (ve firmách, úřadech, továrnách apod.), jejich děti jsou ve školách, na studiích a nebo už také někde v zaměstnání. Doma přes den není nikdo. Vláda navíc schválila odchod do důchodu až v 67 letech. A tak počítejme spolu. Když se vám narodí dítě, které by se pak o své rodiče mělo v jejich stáří postarat, je vám nyní řekněme 25 - 30 let, ale mnohdy i více. Což je bohužel moderní trend této doby. Když k tomu připočteme těch 67 let, kdy vaše dítě půjde do důchodu, tak rodičům už bude něco mezi 92 - 97 lety!!!!! Jenže mnozí rodiče už mnohdy potřebují pomoc a péči o více než dvě desítky let dříve a v tomto věku už třeba ani nežijí...V minulém režimu to doopravdy bylo snadnější. Moje maminka šla do penze v 53 letech (měla 4 děti) a mně vznikl nárok na důchod v 54 letech (měla jsem 3 děti), A vše tenkrát trvalo méně času. Základní školu jsme končili ve čtrnácti letech, za tři roky jsem složila maturitu, protože střední všeobecně vzdělávací škola s maturitou byla tříletá, a za další čtyři roky jsem promovala na vysoké škole. A nikdy jsem neměla pocit, že bych v zaměstnání nestačila vědomostmi a dovednostmi těm, kterým získání obdobného vzdělání trvalo o tři roky déle. A do důchodu jsme odcházeli v průměru deset let dříve. A stát to zvládal pro všechny zajistit a většina z nás se zase zvládala se o své nejbližší postarat doma. Z mého i manželova širokého příbuzenstva nebyl v domově důchodců nikdo.

A filtr pevných částic to bude mít?

Velmi krásná ve všech ročních obdobích a také všestranně využívaná je i Sečská přehrada s ostrovem na řece Chrudimce, ve které se zrcadlí impozantní zřícenina hradu Oheb.

Vzkaz autorovi textu: ve slově husité píšeme malé "h", jedná se totiž o příslušníky skupiny a ne o osobní jméno!!!

V přehledu mi chybí informace, jak bude pojata výuka třeba fyziky, chemie, přírodovědy. Budou se tyto předměty vůbec učit a v jakém rozsahu?

Panu autorovi, který píše o škole, jen malá připomínka.

V textu má chybně větu:" Děti prostě ví,...". Ale ono je správně, že jedno dítě ví, ale dvě děti vědí, stejně jako jeden jí, ale dva jedí!!

Jsem-li demokrat, tak si vyslechnu názory všech, a ne jen těch, kteří mají stejný názor jako já. A pak se teprve rozhodnu...

A víte vy vůbec, že mezi námi žije mnoho lidí, kteří ve svém dětském věku prožili spolu se stovkami dalších dětí z různých států nádherné prázdniny na Krymu v Artěku a plni nádherných dojmů se vraceli domů? Tito lidé možná dnes ze strachu, aby nebyli ostatními dehonestováni, o tom nemluví, ale v jejich myslích vzpomínky na krásné a mimořádné prázdniny stále přetrvávají.

Mladí rodiče prostě chtějí ochránit své děti před pohledem na staré lidi. Dnes je totiž u nás velmi silný trend, že dnešní mladí lidé a také jejich děti přeci nikdy nezestárnou!!! Oni všichni zůstanou věčně mladí, věčně zelení a pracovat budou naplno až do dne své smrti. Za trest přeci stárnou jen ty generace, co žily v minulém režimu!!!!! A tak proč by se ti věčně mladí lidé měli nyní dívat na ty staré lidi, kteří jsou jen pro všechny veřejně nazýváni přítěží státu. Že ale tahle mladá generace naplno využívá všeho toho, co ty generace z minulého režimu svou prací v této republice vytvořily (školy, nemocnice, továrny, byty, přehrady, elektrárny, železnice, rekreační střediska, stadiony apod.), to jim nikdo záměrně nepřipomíná. Bohužel ale tahle brázda, která se nyní každodenně mezi mladou a starou generací vyorává, se jednou ve velmi zlém tomuhle státu vrátí.

Přečetla jsem si článek a nechápavě jsem kroutila hlavou. Tak to jsem musela žít asi v nějaké jiné zemi, protože já jsem prožila úplně jiné dětství a mládí, než tento autor popisuje. Pak jsem se ale podívala na jeho fotografii a bylo mi hned vše jasné, vždyť on je tak ve věku některého z mých vnuků!!! Téměř nic z toho, o čem píše, nemohl prožít. Proto bych si mu dovolila doporučit, aby příště psal pouze o věcech, které sám osobně prožil a nebo je viděl na vlastní oči, aby se pak před pamětníky neztrapňoval. A jako náměty na jeho články bych mu např. doporučila zjistit, proč se dnešní rodiny obávají mít více dětí, kolik v této době stojí rodinu výchova a vzdělání jednoho dítěte, proč všechny rodiny nemohou poslat své děti na letní tábory, kolik rodiče zaplatí za mimoškolní aktivity svých dětí, zda mají všechny děti peníze na to, aby se mohly stravovat ve škole apod. A k tomu by mohl dodat i své návrhy na zlepšení popisovaných situací a ne jen ironicky plivat na věci, o kterých si ani nezjistil základní fakta a souvislosti. Proč je fotografie ze sovětského pionýrského mezinárodního tábora Artěku a ne třeba z obdobného československého celoročního tábora v Seči, ve kterém za dobu svého trvání prožilo své letní prázdniny několik tisíc dětí z celého světa a během školního roku tu vždy čtvrt roku plného zajímavých činností prožily další tisíce československých dětí? A že to bylo téměř zadarmo, to už tu asi nemusím dodávat.

Myslím si, že kdyby všichni ti podporovatelé pokračování války na Ukrajině dostali do rodiny povolávací rozkazy k nástupu do války na ukrajinskou stranu boje, a to nejen pro sebe, možná i pro své otce a nebo i pro své syny a vnuky, tak by tu z nich nezůstal ani jeden válečný podporovatel. Za to vám ručím!!! A ty, kteří chyběli často ve škole na hodinách dějepisu (pravděpodobně mezi nimi byla i jmenovaná paní Němcová), bych chtěla upozornit, že dosud každá vedená válka vždy skončila nějakou mírovou smlouvou, nějakou podepsanou dohodou o míru. Nic totiž nikdy netrvá věčně, tedy ani ta válka!!!

U Fialů to byl pro tátu, hokejového trenéra, a syna, hráče za Švýcarsko, asi skutečně moc smutný večer... A jestli myslel někdo na jinou rodinu Fialů a ve své hlavě zamíchal do sportu politiku, tak to je bohužel pouze jen a jen jeho problém. Ale věřím, že i Švýcarsko své "Fialy" dostatečně ocenilo, protože i stříbro je pro ně nečekaný veliký úspěch!!!

Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde!!!!!! A tento článek takovou holí na autorem neoblíbeného politika je!!!!

Albánie je nádherná země, jejíž předností je překrásná a různorodá příroda a velice milí, pohostinní a dobrosrdeční lidé, kteří vám ochotně pomohou v nesnázi. Samozřejmě že země má své problémy, ale kdo zná její těžkou historii, ten se nediví a o to víc obdivuje velice rychlý rozvoj a snahu dohnat ostatní evropské státy. To, co u nás trvá dvacet let, oni zvládnou za dva roky. A kdo tomu nevěří, tak ať se jede přesvědčit na vlastní oči. A jestli mohu přispět radou z vlastní desetileté zkušenosti z našich každoročních dlouhých pobytů v této zemi, tak vám k pobytu doporučím pozdní jaro a nebo podzim. V létě už je tato země přeplněná turisty a ceny jsou v tomto období už také dost vysoké. A na recenze nedejte, skutečně nejlepší je přesvědčit se na vlastní oči...!!!

"...nedorozumí se s babičkou a dědečkem, natož s prarodiči." Ale dědeček a babička jsou už prarodiče.

A pak se divíme, že se dnes mladí lidé nechtějí brát a raději spolu žijí jako přítel a přítelkyně a mají spolu třeba tři i více dětí. Když se totiž ve zlém spolu později rozejdou, nebudou se muset bát, že za nepředání dítěte druhému rodiči budou muset zaplatit 5 000 Kč. Kdežto Ti, kteří spolu žili ve spokojeném manželství, které třeba později narušila milenka, milenec a nebo třeba alkohol či nezájem o děti, a jejich děti zjevně k tomu druhému rodiči, který způsobil rozpad jejich rodiny, nebudou chtět chodit na návštěvy a budou z toho třeba mít i navíc velké psychické problémy, budou ale nuceny rodičem, s kterým žijí, k těmto nechtěným návštěvám. Proč? Protože by třeba potom doma nemuseli mít peníze na chleba a nebo dětem na nutné věci do školy. Už takhle mnoho samoživitelek/samoživitelů počítá, kolik rohlíků a mléka si může pro své děti dovolit denně koupit, protože 5000 Kč je už pořádný zásah do rodinného rozpočtu.