Že si někdo udělá představu o vojně sledováním seriálu Chlapci a chlapi nebo filmu Copak je to za vojáka? Ten, kdo vojnu absolvoval si možná při sledování udělá představu o fungování komunistické propagandy. Pokud u hodnotných dílek vydrží , chlapi to většinou nejsou. Ve výčtu činností záklaďáka mě zaujaly nekonečné pochody (moc jich nebylo) a zbrojní zkoušky (záklaďák žádné nedělal). Kvíz komentovat nebudu.
Jasně, "Československo po druhé světové válce určitou část své výzbroje zpětně Velké Británii hradilo", to má citovaný historik Jakub Rákosník z Filozofické fakulty pravdu. JENŽE: týkalo se to výzbroje, kterou jsme si po válce NECHALI - třeba stíhacích Spitfirů, s kterými se naše perutě vrátily domů. To, co se během války SPOTŘEBOVALO (poškodilo, zničilo, vrátilo) platbě NEPODLÉHALO. Na počátku se ve VELKÉ BRITÁNII výzbroj platila (rok 1940), to se velmi rychle změnilo po přistoupení k Zákonu o půjčce a pronájmu (Lend-lease). Naopak jsme si hradili třeba provoz našich orgánů v zahraničí nebo skromné platy (služné) vojenského personálu, NE VÝZBROJ. Populární teze o tom, že jsme si platili i tkaničky do bot je na hony vzdálená skutečnosti.
Záchranný archeologický výzkum PŘEDCHÁZEL výběru zhotovitele stavby. Archeologové zde pracovali od jara 2024 a žádné zdržení NEZPŮSOBÍ. Zhotovitel komunikace byl vysoutěžen PŘED KONCEM ROKU 2024. Tolik k zasvěceným kecům (zlí, zlí archeologové...), které se pravidelně objevují v diskusích o liniových stavbách...
Duby hráze naopak zpevňují a u nás to rybníkáři vědí půl tisíciletí. Majitel pozemku si ani náhodou nemůže dělat co chce. Povolení nepotřebuje u ovocných stromů. U ostatních povolení podléhají stromy o obvodu 80 cm a vyšším měřeno ve výšce 130 cm. V diskuzi vidím hned několik jedinců, kteří jednání škůdce obhajují. Kácení je ošetřeno zákonem.
Prameny uvedené v závěru článku mají leccos za sebou. Tenkrát byl jen omezený přístup k archivním materiálům. První nálet na Moskvu rozhodně neskončil poškozením sedmatřiceti budov. Zničena a poškozena byla celá řada průmyslových a vojenských objektů, inženýrské sítě, objekty železnice, vzniklo téměř 1200 požárů, z toho přes polovinu v obytné oblasti. Jedna půltunová puma dopadla na Velký kremelský palác, prorazila strop georgijevského sálu, zabořila se do podlahy a nevybuchla, další explodovala z zahradě, do různých částí Kremlu dopadla řada zápalných bomb...
Název "Žižkův vojenský řád" je umělý a nepřesný. Šlo a dokument který spatřil světlo světa na sněmu východočeského husitského svazu (Německý Brod, 1423).. Obsahoval víc, než jen zásady vedení vojenských tažení- jednalo se o manifest, kázeňský řád a programové prohlášení Žižkových přívrženců. Nevztahoval se na husity jako celek. O žádný soudržný celek ani nešlo a vzniku východočeského husitského svazu předcházely Žižkovy roztržky s Táborem a Pražany.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Dopravní infrastruktura je vojenský cíl. V případě ruské železnice to platí dvojnásob. Bez ní by se do oblasti bojů dostal zlomek materiálu.