Cituji z článku: "Lidé v nich (míněno v ČT a ČR) pracující tak do obsahu a názorů projektují představy Prahy..." Já jsem SILNĚ přesvědčená, že Jan Souček přišel do ČT na pozici ředitele ČT z Brna, nesnažte se mě přesvědčit o opaku. Jestli to bylo k lepšímu nebo horšímu je na konkrétních /divácích. (Za mě osobně jednoznačně špatně.)

Pan politolog je z Masarykovy univerzity v Brně. Není divu, že jeho názor je velmi jednostranný.

Myslím, že se známkováním souvisí problém, zda je známkování hodnocením individuálního výkonu a zlepšení / zhoršení konkrétního žáka, nebo jsou známky výsledkem jednotných kritérií (ve většině případů písemných testů) pro všechny žáky. V situaci, kdy se slabý žák na své poměry zlepší, mělo by se to odrazit v lepší známce, aby to bylo pro toto dítě motivující. Tomu ovšem může bránit kritérium "všem stejným metrem". Stejně tak jedničkář, který má "shůry dáno" nemusí vynaložit velké úsilí, prostě žije z podstaty a stačí to. Navíc je známo, že na každé škole je nastavena laťka jinak, dítě s jedničkami z jedné školy může mít problém na jiné škole, kde jsou přísnější kritéria. Z tohoto důvodu si myslím, že slovní hodnocení mnohem více vypovídá o tom, jak vývoj dítěte v daném předmětu postupuje a pro rodiče popisuje i v rámci jednoho předmětu přesně oblasti, kde se dítě zlepšilo a kde je potřeba přidat. Kvalitní slovní hodnocení v porovnání se známkováním ovšem vyžaduje od učitelů více práce.

Pane Tesárku,

závidím vám váš optimismus. Moje zkušenosti s výukou na 2 základních školách (jsem babička 3 vnoučat) jsou smutné. Stále převládá výuka detailních faktických (podle mě pro život nepoužitelných) znalostí. Malý detail z reálu: Víte, co je to metonymie nebo neologismus? Pokud ne, tak vězte, že žáci 8. třídy mají tyto kategorie hledat v doporučené literatuře a zaznamenat do čtenářského deníku. Ve výuce angličtiny (s ostatními jazyky nemám zkušenost) stále převažuje ověřování znalostí pomocí písemných gramatických testů (dyslektici mají samozřejmě smůlu).

Možná by stálo za to zjistit, s kolika dětmi na druhém stupni stále ještě dělají aspoň občas domácí úkoly rodiče nebo prarodiče; kolik dětí chodí na doučování, aby měly trochu slušné známky a aby měly šanci se dostat na zvolenou střední školu. Pokud takový průzkum bude probíhat, hlásím se jako respondent.

Dušek kdysi dělal rozhovor se spisovatelkou Hanou Andronikovou. Brzy na to Androniková v mladém věku prohrála svůj statečný boj s rakovinou. Bohužel. Jinak by určitě dnes Duškovi svůj názor na jeho rouhačské řeči upřímně sdělila.

Jen gramatická poznámka: asi by mělo být "grey divorce" místo "gray divorce".

Hlavně, že bezpečnost Ukrajiny neohrožuje prorektor vojenské akademie v Ružomberku, který pracuje v ruských službách. Na toho je možná paní Vyašáryová pyšná.

Většina učitelů na západě má větší úvazek než je standard v Čechách - např. ve Francii chodí děti - s výjimkou středy - do školy i odpoledne. Asi by stálo udělat srovnání s ostatní Evropou - výše mzdy, počet hodin za týden, počet dnů prázdnin, stabilita zaměstnání, požadavky na mimoškolní aktivity ... A pak rozhodovat o tom, zda přidání 2% nad 130 % průměrné mzdy je málo nebo hodně.

Naprostý souhlas s autorem. Učitelé - na rozdíl od spousty jiných profesí - dostali přidáno. Teď nastal čas začít diskutovat o kvalitách škol a učitelů - vedle opravdu skvělých učitelů existuje množství průměrných a také podprůměrných (mám 3 vnoučata na základní škole a vím, o čem mluvím - online výuka umožnila veřejnosti být svědkem). Takže pane Gazdíku, jste členem vlády, která MUSÍ šetřit, ne odborářským bossem, tak se podle toho chovejte.

Víte co, zkuste si udělat v daném čase nanečisto třeba didaktický test z angličtiny, možná změníte názor. Testy najdete na Odkaz  

Přeji hodně štěstí.