Dobrý den přispějí též svoji troškou do mlýna. Před patnácti lety se nám narodila dcera s vážným mentálním postižením ,, syndrom kočičího křiku" opožděný vývoj mikrocefalie,v podstatě nemluví její mozek nedokáže spojit víc než dvě slabiky a některé písmena neřekla ještě nikdy a to aby jsme porozuměli tomu co nam chce říct nás donutilo vyhledat právě duchovní pomoc,ne víru,ale to jakým způsobem o nás pečují andělé a strážci duší a jakým způsobem funguje kineziologie a hlavně tady propírána láska k bližnímu svému. Že sebepoškozování pramenilo že vzteku protoze nám neuměla říct co jí trápí a tak podobně. Tím se dostávám k tomu jaká zkušenosti mě přesvědčila,že je tady mnohem víc ,,věcí ",než jen naše malicherné Já. Stačilo jen aby jsme u ní každý den těsně po usnutí půl hodiny seděli a v hlavě si pořád dokola říkali: ,,miluju se",aby se ona sama začala mít ráda a po dvou měsících této terapie tyto problémy s kousáním se do rukou,škubání si vlasů, přestali.Tim že nemluvila tak nám to nemohla nijak okecat,jen jsme prostě výsledky viděli sami.Nejvetsi pravda je ta,že všechno špatný co uděláte se vám vrací,zlo nikdy nezmizí,proto je zapotřebí tolik lásky aby bylo mezi lidma a nestyď tě se poprosit anděly o pomoc když už nevíte kudy kam,pomohou všem.Diky za přečtení a nevěřeci ? Je mi líto,že mají tak těžký život,každý to má ve svých rukou

Zdravím,dobře napsaný článek,jen škoda,jak už tu někdo podotknul,že ho spousta lidí ani nedocte,ale ty by ho stejně nepochopily,tak je to vlastně jedno. Díky