Zhrzený boomer napsal článek a ostatní zhrzení boomeři tleskají. Míra zmrzačení a zbytečných smrtí je opravdu u dnešních dětí nižší, jaká to hrůza.
Jasně, některé dnešní děti jsou rozmazlení fracci, ale emotivně vykreslení rodiče, kteří nenechají dítě ani na chvíli samotné venku, zakazují buchty a přitom cpou děti slazenými cereáliemi a dělají vědu z odřeného kolena? A setkává se autor opravdu s nějakými dnešními rodiči? Vypadá to, že informace čerpá z hejtů na sociálních sítích.
Uznávám například, že je poměrně silné hnutí rodičů hodně omezujících cukr. Ti by ale nikdy nevymysleli k snídani slazené cereálie s džusem.
P. S. Dnešní výchovu plodí výchova minulé generace. Pokud byl někdo vychován dobře a cítí, že to bylo to nejlepší, co pro něj rodiče mohli udělat, bude vychovávat stejně své děti. Není moc těžké domyslet si, proč někteří dnešní rodiče mění výchovné strategie, které na nich byly uplatněny.
No a co ona? Už odpustila?
"Úplně nejhorší je, že se nemůžete bránit. Něco se o vás povídá, ale prostor k vyjádření nemáte. Sedíte a cítíte strašnou bezmoc." Mimochodem, tohle je nesmysl, po vyjádření vy té době skočila všechna média (což mimochodem taky udělal a rozhovory dal). A když ne, tak se lze bránit soudně, což prostě nechtěl, ale pak říkat, že se nejde bránit, je mimo...
Jednou jsem byla na volejbalovém turnaji a spaly jsme v nějakém domě mládeže. Všichni ostatní trenéři (asi pěti družstev) byli v hospodě a já tam byla sama. Najednou se ozval nouzový signál. Nikdo nevěděl, co to má znamenat, holky se hodně vyděsily. No nejdřív jsem dohlédla na to, aby si vzaly bundy a šly před budovu a pak jsem začala obcházet ostatní týmy. Pak jsem si řekla, že ještě jednou projdu všechny pokoje a šla jsem podle signalizace únikových východů na druhou stranu, všechno jsem prošla a když jsem přišla k únikovým dveřím a vzala za ně, byly zamčené. Ten pocit, že jsem tam jakoby uvězněná, že jsem čekala, že se dostanu ven. Fuj.
No šla jsem celou budovou zpátky (2 patra a na druhou stranu objektu hlavním východem). Všechny holky byly před budovou, někdo volal svým trenérům, ale paní na vrátnici tam naprosto nevzrušeně seděla (vevnitř). Řekla mi, že je překvapená, že jsme vůbec chodili ven, že si jen "vietnamci vaří" a na mé upozornění, že mají zamčený únikový východ, mi řekla, že jsou zamčené, aby jim tudy "děcka nechodila kouřit".
No, byla jsem ráda, že se tam nic nestalo. Kdyby totiž to nebyl falešný poplach, tak ostatní křídla by zůstala v pokojích (i když tam bylo málo lidí, protože byl víkend), protože poplach byl na denním pořádku a já bych byla u nefunkčního únikového východu.
"Sedmačtyřicetiletá žena utrpěla podle spisu například trhlinu tenkého střeva a krevní výrony v jeho okolí a v močovém měchýři, dále krevní výrony u ledviny, v okolí vaječníků, v měkkých pokrývkách lebních v krajině spánkové, podlitiny na ruce, zápěstí, pravém bérci a hrudníku. Po incidentu odjela do Fakultní nemocnice Bulovka."
Zdroj: Odkaz 1
Opravdu žádný důkaz o násilí, jak ho popisuje dcera zesnulé...
Já jsem si říkala, odkud vítr fouká a opět ze státního zastupitelství, kde nejdříve vymysleli, že se vlastně nic nestalo.
„Obžalovaný použil fyzické násilí, byť žádné důkazy nepodporují rozsah ani intenzitu, kterou popisuje Vanessa Červová,“ řekl státní zástupce.
Jeden docela důležitý důkaz intenzitu podporuje. Je to pitevní zpráva, která svědčí o opravdu hrubém násilí.
Už zase vypadly všechny věci, které jasně mluví v neprospěch obžalovaného. Jen na Seznamu - zvláštní. Kamery žádné najíždění nezaznamenaly - naopak. Článek ale uvádí toto: "Sám Socher už dříve uvedl, že na jeho děti auto najelo. Socherová uvedla, že je nebezpečně předjíždělo.
Tato situace se odehrála v koloně aut před Karlovým mostem. Do úzkého hrdla se tam sjíždí silnice, koleje i cyklostezka. Místo je úzké a hned za ním je přechod neustále přeplněný turisty." To mi zní spíš jakoby to kamery potvrdily. Správně by spíš bylo: "Tato situace se neodehrála..."
Pan Socher v první výpovědi potvrdil, že vyhodil mobil z auta. To pak změnil.
U svědka, který vypovídá ve prospěch obžalovaného a má nesrovnalosti ve výpovědi, se uvádí vysvětlení a omluva. U svědkyně, která vypovídá v neprospěch (a nedokáže určit auto, ve kterém seděla) nic takového není (stejně tak to bylo i u minulého článku).
Auto projíždí relativně rychle křižovatkou, cyklista jede pomaleji:-)
Je to ale velmi zajímavé číst, jak je tento i minulý článek. Nejzajímavější je, že není kamerový záznam finálního incidentu. Člověk aby měl kamery ze všech stran auta nejlépe...
"Může to mít start i v rodině. Maminka si myslí, že má pořád malého chlapečka, infantilizuje ho, neposkytne mu žádnou výchovu nebo osvětu a najednou je chlapcovi patnáct let kouká na holky nebo na kluky a má erekci. Matka je vyděšená, zavede ho na sexuologii a tam mu nasadí léky."
Jasně, zase to hodíme na maminky, které pečují a padají na hubu. Tatínky vůbec nezmiňujeme (kam asi šel v odkazovaném článku o Andracuru?) a sexuology, kteří takové svinstvo udělají do věty zahrňme jen jaksi mimochodem, že samozřejmě nasadí léky, které uškodí.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Tenhle článek nádherně ukazuje, proč se mě osobně je buddhismus skoro až hnusí. Ze začátku dobrá myšlenka, na konci pak říká, že se nemáte na nic těšit a z ničeho radovat.
A v tom posledním odstavci, je vše. Když se nad tím člověk zamyslí i podruhé, tak z toho vyplývá, že matka, která ztratí své jediné dítě po útoku osamělého střelce, nebo po střetu s opilým hazardérem na silnici, není dostatečným pánem svého života, pokud ji něco takového zničí.