Hro zajímavost :
Zatímco dnes KSČM tvrdě kritizuje každého českého politika, který by byť jen naznačil možnost diskuse se sudetoněmeckým krajanským sdružením, před válkou měla strana ve stejné otázce úplně jiný postoj. Stačí si přečíst notoricky známý projev, který pronesl přední ideolog KSČ Václav Kopecký na 6. sjezdu strany v roce 1931. „My, čeští komunisté, prohlašujeme, že budeme hájit a prosazovat právo na sebeurčení až do odtržení od českého imperializmu pro utlačované části německého národa až k posledním důsledkům. Dále prohlašujeme, že stejnou rozhodností budeme chránit a prosazovat, aby se všechny části německého národa sjednotily v jednom státě,“ prohlásil Kopecký.
Byl z toho poprask, když v srpnu 1989 vyšel v sovětském deníku Izvestija rozhovor s Rudolfem Hegenbartem, který řekl naplno, že zaostáváme za Západem a životní prostředí je katastrofální. Chartisté se divili, že neskončil ve vězení.
„Vidím zemi, která ještě před čtvrt stoletím patřila k deseti nejrozvinutějším zemím Evropy. Dnes toto postavení nemá… Československo prakticky nemá vlastní železnou rudu, avšak současně zaujímá jedno z předních míst ve výrobě oceli. Není také normální, že náš průmysl polyká obrovské množství energie, že různá odvětví vyrábějí na sklad a že dnes objem zásob tvoří celý roční národní důchod.
Téměř 23 procent našeho obyvatelstva žije v ekologicky zasažených oblastech a to není v žádné jiné zemi. Je smutné, že pokud jde o průměrnou délku života, dostali jsme se v poslední době na spodní příčky žebříčku… je možno říci, že životní úroveň v zemi stagnuje. Kromě nízké pracovní morálky se u nás rozšířily i takové negativní jevy, jako je agresivita mládeže, šikanování mezi učni a narkomanie. Vytvořila se nezvladatelná řídící soustava, kterou ve svůj prospěch využívají různé klany a zločinecké skupiny. Objevila se stínová ekonomika a protekcionismus.“
Ve svých vzpomínkách na toto Interview pak později na svém webu hegenbart.cz ještě přidal. Při srovnávání naší ekonomiky s průmyslově vyspělými státy jako bylo Rakousko, Belgie, Francie jsme dosahovali zhruba dolního pásma. Náš rozdíl oproti těmto zemím představoval 30 %. Ve srovnání s ekonomikou SRN, Norska, Dánska, Kanady a USA rozdíl představoval 40–50 %.
No nevím. Ale tito zde zminovani generalove. Moc nic nerozhodovali. A setkání s Beneše. Se zucastnovali velitele 4 armad Sergej Vojcechovsky, Luza, Votruba, Lev Prchala a náčelník štábu Krejčí. Je pravda že armádní generál Lev Prchala křičel já ho zastrelim (později litoval že to neudelal). Náčelník štábu armádní generál Krejčí ho okamžitě poslal prac z jednání.
V roce 1968, kdy se rozhodovalo o okupaci Československa, bylo v sovětském politbyru 11 lidí. Podívejme se, kdo tam byl.
Vůdce Leonid Brežněv, se skutečně narodil na ukrajinském území, ale jeho otec i matka se přistěhovali z Kurské oblasti, která je ruská. Samotný Brežněv byl po rodičích etnický Rus, ale narodil se a vyrostl na Ukrajině.
Dále byli tehdy v politbyru tito Rusové: Genadij Voronov, Rus narozený v Tverské gubernii. Andrej Kirilenko, Rus narozený v Belgorodské gubernii. Alexej Kosygin, Rus narozený v Petrohradě. Alexander Šelepin, Rus narozený ve Voroněži. A konečně Michail Suslov, Rus narozený v Saratovské gubernii.
Pak tam byli Bělorus Kiril Mazurov a Lotyš Arvīds Pelše. Z Ukrajiny byl Nikolaj Podgornyj a Petro Šelest. Posledním byl Dmitrij Poljanskij, etnický Rus narozený na území, které pak připadlo Ukrajině
Predstavte si ze by chtel v tomto stavu prezident nebo jiny clovek sepsat zavet. Pozval by si k tomu notate. Ten a to vam garantuji by se vyptal lekaru zda je toho ten ci onen schopny ze zdravotniho hlediska. Kdyby to nedelal tak kdoliv by tu zavet napadl tak u soudu vyhraje. A kdyby to udelal a dostal takovou odpoved jako dala UVM tak by ji nepodepsL. Kdyby jo tak zase kdo by ji napadl u soudu vyhraje a zase ji zneplatni. Tak je to i s kazdym dokumentem v tomto zdravotnim stavu prezdenta. Zvlaste kdyz vedel jiz 13. ze je neschopny prace. U delnika je to pracovat a ubnej urednicit
0
Sledujících
2
Sleduje
0
Sledujících
2
Sleduje
Ohledně pomoci SSSR.
Sovětský svaz tak od USA dostal: více než 400 000 džípů a nákladních automobilů, asi 13 000 obrněných vozidel (cca 7 000 tanků, 1 386 typu M3 Lee a 4 102 typu M4 Sherman), cca 11 400 letadel, 35 000 motocyklů, 131 633 automatických zbraní, 12 997 pistolí, 350 000 tun výbušnin, 90 nákladních lodí, 15 417 000 párů vojenských bot, 622 100 tun kolejnic (56,5 % z produkce SSSR), 2 000 lokomotiv ad. Stalin tak mohl být více než spokojen
Chci vám říct, co z ruského hlediska prezident a Spojené státy učinili pro vítězství v této válce,“ řekl Stalin. „Nejdůležitější věcí v této válce byly stroje… Spojené státy jsou zemí strojů. Bez strojů, které jsme obdrželi prostřednictvím Lend-Lease, bychom válku ztratili.“
Nikita Chruščov na to vzpomínal podobně.
„Kdyby nám USA nepomohly, nevyhráli bychom válku,“ napsal ve svých pamětech. „Být jeden proti jednomu, (SSSR) proti Hitlerovu Německu, nemohli bychom vydržet jeho nápor a prohráli bychom válku. Nikdo o tom oficiálně nemluví a Stalin nikdy, myslím, nezanechal žádné písemné stopy o svém názoru, ale mohu říci, že tento názor několikrát vyjádřil v rozhovorech se mnou.“
1 odpověď