Do první třídy jsem nastoupila v roce 1993 s naprosto stejným průběhem předělávání. Musela jsem sedět v první lavici, aby učitelka viděla, že držím tužku v pravé ruce. U oběda zase sedět vedle ní, aby hlídala příbor. Píšu pravou, nůž držím v levé, levá je všeobecně šikovnější. Doporučuji film Králova řeč.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
...."Buď mám pocit, že všechno je naprosto skvělé. Že se vznáším. Jsem plná energie, připadám si jako bůh, který zvládne úplně všechno, co si zamane. Nebo přijde pád. Tvrdý, syrový. Nedokážu se zvednout z postele, všechno mi připadá zbytečné. Mám pocit, že umírám.."
Tohle je můj pocit. Pocit člověka, který se pustil do něčeho tak šíleného, jako je zamilovat se do člověka s touto diagnózou... 22 let. Dvě děti.
Je to vztah plný slz, bolesti, radosti, lásky, nenávisti, slibů, výčítání, permanentního obhajování, hádek, štěstí,..... Je to těžké. Vždy ho miluju nebo nenávidím. Nic mezi.