Radost pohledět. Na Euro Hockey Tour už naše celky nejezdí s tím, že se do týmu musí narvat co nejvíc zkušených hráčů, kteří zajistí nějaký výsledek. Jde se jako teď do risku, aby se našly nadějný prospekty. Je fakt že se o tom mluvilo pořád... K čemu je platný, že se na EHT povolají veteráni, kteří mají potřebné zkušenosti na mezinárodní úrovni, když právě věk je nakonec negativně rozhodující v otázce nominace na MS? Až Rulík se odvážil oslovovat "novice" ve velkým a EHT pojmout jako test na tu nejdůležitější akci. Tim, že sám započal úspěšnou éru u dvacítek a svým nástupcům předal nejen štafetu, ale i know-how a plnou (oboustrannou) podporu, kdy junior jde mezi seniory, kteří hrají stejný systém, se zrodil skálopevný koncept. Modlím se, aby se na Rulíkovy zásluhy nezapomnělo, i kdyby nedej bože přišel nějaký nezdar. Takového trenéra, jen tak nenajdeme.
Zlatý věk Ameriky přichází. V čele nejodpornější padouch, co měl do konce života hnít za mřížemi... Místo toho z pozice prezidenta obnovuje koncentráky, vyhrožuje (v případě nutnosti i násilným) převzetím Grónska, teď cla pro Evropu... příběh o tom, jak jeden blbec pošlapává ideály, na kterých byly Spojené státy postavené.
Kulich super!! Strašně moc mu to přeju a i mi trochu spadl kámen ze srdce, protože chvilkami to vypadalo všelijak . Buffalo ho nepovolávalo z farmy a když už jo, nedařilo se mu ze sebe dostat to nejlepší.. letos konečně dostal pořádnou šanci, a přestože to chvíli trvalo, capl skvělou fazonu a už nějakou dobu pravidelně boduje. Jen tak dál! 😎👌👌👌👌
Mě osobně Hrachovina trochu zklamal... Pamatuju si tu jednu éru, kdy se o něm mluvilo jako o zázraku, co kraluje ve finský lize- tehdy i dělal trojku na mistráku.. nicméně od tý doby jsem v jeho podání nic zázračnýho neviděl.. během let se na český scéně zvedly úplně jiný jmena- Kacetl, Will, Kořenář, Pavlát... I Kovář, navrátilec z Evropy, co už měl vlivem zranění téměř po kariéře, se mi líbil daleko víc...
No, na to porovnání klenot x diamant bych byl v případě Jiřička opatrnější... 😄 mám ho rád, ale Špačoun narozdíl od něj nedostal v NHL ani čuchnout, přestože prokázal, že proti dospělácký elitě umí vyniknout. Jiříček už nějakou porci v NHL na kontě má, zkoušel to už i v repre, ale zatím v obou případech za očekáváním. To Špacek je jinej příběh, u kterýho je fakt škoda, že v USA a Kanadě během mistráku zjevně tradičně vypadl proud, a nikdo jeho zápasy neviděl.
Tenhle tým byl skvělej, stejně tak rok zpátky v Götteborgu. Nicméně si myslím, že na co jsme letos reálně měli, bylo stříbro. Proti Finům bych našim věřil, ale Amíci byli v Ottawě přeci jenom odskočený zbytku světa. Každopádně turnaj byl z pohledu našich kluků přesvědčivější než loni. Dodržování systému, výbornej útok i brankář, jenom ta občasná nedisciplinovanost. Loni ve Švédsku byly výkony tak trochu jako na houpačce; zbytečná prohra se Slováky, kvůli chybám jednoznačná prohra proti Švédům v semifinále... Letos to bylo přímočarý a až USA nám vystavila stopku.
Každopádně, jestli tahle generace měla z hlediska výkonů opravdu šanci na to vybojovat zlato, tak to za mě bylo spíš v Hallifaxu v roce 2023. Tým překvapoval sám sebe a každym dalším povedeným duelem si zvedal sebevědomí, zatímco soupeři, ještě rok zpátky mimo naši kategorii, nás měli tendenci podceňovat. To už si teď, po našich třech medailových zářezech nemá kdo dovolit. Za posední čtyři roky jsme totiž porazili aspoň jednou každej tým z tý velký čtyřky; Kanadu, USA, Švédsko a Finsko.
Kdybych chtěl rozebírat, co je všechno na tomhle článku špatně, byla by to zase slohovka o pěti odstavcích a ještě bych musel na konci psaní umazávat, abych se vešel do limitu 1600 znaků...
Řeknu jen, že už jsme si naštěstí na podivíny z medium.cz stačili zvyknout a nic jinýho než naprosto idiotskej článek, pojednávající o ničem, už ani nečekáme.
Jo jo... Myšák je trochu smutná postava, stojící přesně na pomezí krachů a náhlýho vzestupu, byť zrovna on měl vždycky něco navíc v porovnání se svými vrstevníky. Každej to věděl, a to relativně dlouho předtím, než se do osmnáctek, potažmo dvacítek, dostal. .. Akorát zkrátka celkům, v kterých hrál, chybělo vnitřní přesvědčení, že se dá hrát s každým. Tím pádem Honza neměl nikoho k sobě, s kým by táhl produkci mančaftu. Jiříček za mě ještě spíš krystalizoval, stejně tak Svozil... Až když se k Myšákově ročníku připojily osmnáctky vedený Kulichem, přibyli rázem plejeři a Rulík měl najednou tým s velkým potenciálem, kterej potřeboval jediný- správnej systém, ve kterým klapne vzájemná chemča jednotlivejch borců. A Hallifax nám jasně ukázal, kolik jsme jich vlastně doopravdy měli.
Shazovat ale Myšáka, byť třeba jen z legrace, že od dob, co za juniory nehraje, se daří podstatně lépe, není fér. Pokud se tenkrát v Edmontu dvacítka výkonnostně zvedla, pak Myšák doslova vystřelil. O jeho talentu nebylo nikdy sporu, ale tehdy opravdu mákl po všech stránkách. Bodově táhl tým a bylo cítit, že je jasným lídrem, za kterým hráči jdou. Medaile mu sice ve sbírce chybí, ale ten kdo sledoval ten pomyslnej předěl Edmonton (zima), Edmonton (léto) a následně Hallifax, ví, že i on má na dnešním obraze svůj podíl. Byl to po dlouhý době kapitán juniorky, kterej jasně vedl spoluhráče k úspěchu a Svozil, Kulich a nyní Šalé, obdivuhodným způsobem pokračovali v jeho tak trochu skrytym odkazu.
MIlota, Benák, Katolický, Curran, Mrtka, Dravecký.. Ty tam prostě musej bejt. Jde to hezky do mixu a je skvělý, že těch nováčků k doplění dvacítek máme tolik. U Benákovy party mám jenom trochu strach při vzpomínce na jejich propadák v osmnáctkách, kde prohráli proti Kazachstánu a zapíchli to ve čtvrtfinále. Působili tam v určitých momentech strašně nesehraně a Benák, ve vší úctě k jeho nezměrnýmu talentu, mi přišel vyloženě otrávenej a frustrovanej, když se mu nedařilo individuálně drtit každýho protihráče rozdílem dvou kategorií. Na druhou stranu, tahle skvadra, doplněná o borce vedený Katolickým, kteří zazářili na juniorské olympiádě, se může ukázat jako ještě o malinko talentovanější, než naše medailová parta, která poslední tři roky deptala svět. Obě linie, jak Benák, tak Katolický, moc dobře ví, jak chutná úspěch, ale neni to jenom o těch dvou jménech, ale je tam celá plejáda talentů a dříčů. Když to Augusta zase chytře poskládá, máme na dva další roky "vystaráno" a šance na medaile, včetně té nejcennější, bude i nadále. Hrozný, že je mistrovství dvacítek ještě tak daleko..... 😄
Říkám to s hrdostí- kluci věřil jsem Vám celej turnaj a opět jste ukázali, co jste zač... Skoro mě to rozbrečelo, když jsem viděl, jak Eda, v minulých letech propíranej za nedostatek emocí a nedostatečně projevenej potenciál, křepčí po finálním gólu... Letos byl jednozačnym lídrem, kterej šel příkladem a uměl se objevit v nejdůležitější chvíli. Dneska to prokázal vrchovatě. Hrabal letos naprosto dokonalej golman.. V každym zápase držák... Maximum, co pustil, byly tři góly proti USA.., To prostě hovoří za vše a dneska by mu za ty nájezdy měli sami hokejoví bozi složit gigantickej chvalozpěv. Štancl potvrdil, co nakousl loni. Letos v každym důležitym zápase gól... Tohle je prostě generace, co u nás znovuobjevila hokej. Pragano je Pragano, ale tu opravdovou medailovou euforii českýho hokeje odstartovali mlaďoši v Hallifaxu, sestava, jejíž součástí byl nejenom aktuální trenér Áčka, ale i právě kapitán Šalé, kterej v rozstřelu vzal na sebe nejsložitější moment pro hokejistu- odvrátit prohru, a následně rozhodnout o našem vítězství...
Jsem strašně rád, že se kluci zmátořili, a z posledních sil vybojovali na truc nesportovním kanadskejm fanouškům třetí bronz v řadě, kterej ty nabubřelce v Ottawě pěkně usadil. Cvrnkěte si trochu javorovýho sirupu, ať žal a především zakomplexovanost aspoň zlehka opadne.
Velká část hráčů ve dvacítkách končí a tak trochu začíná nová éra. Děkujeme, hoši za to, co jste pro nás, celou hokejovou zem, udělali. Přeju vám jen to nejlepší do další kariéry a doufám, že Vás brzy uvidíme jásat i v barvách reprezentačního Áčka. Hoši, děkujeme!
Na tom je krásně vidět, co jsou Kanaďani zač. Pár let zpátky, v době, kdy jsme ani s Kanadou či USA nedokázali hrát 3 třetiny, naši komentátoři vedle vyjádření stesku po zlatejch časech sem tam vyzdvihovali, že Kanaďani už nejsou nesportovní mlátičky a že mají vnitřní filozofii postavenou především na technické převaze. Jojoooo, poslední dva roky, zejména ten letošní, ukázaly, jak to je... Ono je snadný tvářit se jako džentlas, když tě ohrožuje jedinej tým-USA, strach o medaili není a slabší soupeři se vlastně porážej sami. Dvě porážky v řadě, a ještě k tomu ve čtvrtfinále, z nás udělali nepřítele č.1, a Kanaďani se chytají všeho, čim rozhodit naše kluky a já strašně doufám, že jim to naši kluci vykreslí s bronzem v ruce.
Mimochodem Augusta opět ukázal, že je to borec, co se týče bezprostředního vyjádření po zápase, kde ještě cloumají emoce. Nic klukům nevyčítal, pouze konstrukivně konstatoval, že mrzí ta poslední desetiminutovka, v který jsme se fakticky připravili o možnost koncovky která jak juniorům, tak Áčku dost chutnají. Taková Kanada by se od něj mohla jenom učit, jak se vstřebává prohra; respekt soupeři, uznání chyb... Jo, myslim, že Javory od nás letos dostaly kotel jak v hokejovym umění, tak ve sportovní rovině, férovosti.
Zápas dobrej, bohužel Augustine výborně zareagoval na Jecha, čímž pohlídal náskok a následně přišlo vyloučení za hru v šesti, pak Sikorův sek v nouzi. Ty oslabení nám sebraly jak čas, tak energii pro koncovku, kde už kluci sotva stáli, bohužel. Utavili jsme se a Američani zaslouženě vyhráli. Bohužel dnes chyběly příspěvky jiných klíčových hráčů, zejména Šalého, který se dneska fakt trochu ztratil. Nesedlo to bohužel ani Galvasovi a Maštalířskýmu. To nic ale nemění na tom, že naši kluci odehráli dobrý utkání, kterýmu chyběla koncovka... Bůhví, co by bylo, kdyby se zejména Jechův střeleckej pokus ujal. Ale to už je hra na KDYBY...
Kanaďani nadále prokazují svoje nekonečný ubožáctví a mrzelo mě, že se k tomu přidali i někteří američtí fanoušci. Asi i souhlasim s komentátory v tom, že tahle pokračující nevraživost ovlivnila Sikorův výkon. Proti Kanadě se dala použít jako hnací sila, nicméně když vás druhej den hejtuje celá aréna včetně nekanadskejch fanoušků, je to už na psýchu fakt těžký.
Kluci, i tak klobouk dolů. Hoďte to za hlavu, vyspěte se nejlíp, jak budete moct a Švédům to zítra natřete. Jste naši hrdinové. Přineste nám ještě jednu medaili!
Je to zatim hodně taktický zápas, kde se projevuje obrovská zdatnost americkejch hráčů. Přesto naši hrajou obdivuhodně houževnatě. Štanclík dokázal reagovat na první gól Amíků, tak doufám, že se najde někdo další z našich řad, kdo to tam nasměruje. Neni to vůbec ošklivej hokej a ani bych neřekl, že taháme za krátkej konec. USA má vizuálně víc ze hry, ale naše obrana v průběhu zápasu dokázala hned několikrát znemožnit klidnou střelu, takže uvidíme. Pojďte kluci, obraťme to ještě!
Ostuda určitě ne, ale způsob, jakým se Kanada obrala o možnost obratu- hloupým faulem, není kvalitativně hodna kanadského hokeje. Ten faul byl opravdu zbytečnej a nic neřešil. Kos nebyl v žádné vyložené šanci a koleno Gibsona, bylo stejně jako v případě Beaudoina při atakování Sikory, nastaveno tak, aby napáchalo co největší škody. Kanadští odborníci polemizují nad tím, zda se vůbec jednalo o nedovolený zákrok, ale já osobně tam vidím hned tři prohřešky v jednom. Bylo to už víceméně mimo hru, čili NEDOVOLENÉ BRÁNĚNÍ ... nepřiměřeně tvrdé, přerůstající v HRUBOST a v podstatě i PODRAŽENÍ, byť tedy ne hokejkou.
Zákrok je pro mě o to nepochopitelnější, že nebyl žádný důvod po něm sáhnout. Chápal bych, kdyby se k němu Gibson uchýlil za rozhodnutého stavu 1:3, a faul by tak pramenil z frustrace, ale v daný moment byly Javory na koni. Kanaďani se skandujícími diváky v zádech, kteří hlasitě opěvovali každý povedený osobní souboj, mířili za obratem. Dovedu si představit, že při euforii, která doslova explodovala po vyrovnání, by ještě před skončením základní hrací doby Kanaďani dali čtvrtý gól. Místo toho naše kluky nasměrovali k vítězné tečce, a navzdory tomu, že postupně prohospodařili dvougólový náskok, k tečce naprosto zasloužené. Hrát existenční přesilovku a využít ji jsou dvě odlišné věci. Naši potvrdili, že za úspěchem prostě šli. Nenechali se zastrašit ani vyprovokovat a nakonec ani zlomit poté, co byl postup v reálném ohrožení.
Je skvělý, jak se pod Rulíkem každý rok projevují kapitáni. Honza Myšák, o kterým se mluvilo dřív jako o generačním talentu ještě dlouho předtím, než se vůbec dostal do osmnáctek, teprve svůj poslední rok ve dvacítkách naplno prokázal svůj talent a opravdu táhl tým, byť pouze k "bramboračce", která ale po porážce USA ve čtvrtfinále a při tehdejší situaci Juniorů v rámci světa, měla cenu plnohodnotné medaile. Rok na to, po odchodu Myšáka a spol tým "vedl" s céčkem na Hrudi Svozil s kumpány Jiříčkem, Špačkem, Szturcem, Kosem a vedle toho se rozjížděli devatenáctiletí Kulich, Šapovaliv, Hamara... Přislo bombasticke stříbro, které při výkonu týmu bylo v konečné fázi skoro zklamáním; dodneška říkám, že to zlato měli získat naši kluci. Další rok přes občasné kaňky ve výkonech se tým pod taktovkou kapitána Kulicha, Šapovaliva a Melovskýho vytáhl ve čtvrtfinále s Kanadou a způsobil brutální šílenství rekordním obratem s Finskem v boji o bronz. V Göteborgu se zaroveň projevil mladícek Štancl a tak nějak se vědělo, že Šalé, který stále čekal na "svoje" mistrovství, bude příští rok kápo. Spousta lidí, včetně mě, si pokládalo otázku, jak se s tím vyrovná, ale už teď můžu s klidem říct, že se jako lídr vrchovaté prokázal a pokračuje v práci svých kapitánských předchůdců. Trenéři to mají prostě s Rulíkem dobře vypozorovaný- ví, komu dát důvěru, o čemž jsem se přesvědčil už rok před Hallifaxem, kde pro čtvrtfinále s USA poslali do brány tehdejší dvojku, Tomáše Suchánka, který nejenže odchytal výborně klíčové utkání, ale pak i celý následující mistrák.
Naprosto rozumím, že Kanadě opísknutí dvou jasnejch faulů s příkladně vystrčeným kolenem s cílem sejmout soupeře přijde normální, ostatně je to jejich oblíbená disciplína.... To, že se to písklo, odpovídá pohledu sudích na podobný zákroky, protože za stejnou srážku šel sedět i Šalé. Způsob, jak to ale oba Kanaďani provedli byl jasně likvidační, kdy to koleno fakt jednoznačně hledalo tělo. Šalé se snažil na poslední chvíli postavit do cesty Kanaďanovi, aby mu zamezil v hrozícím brejku a v tý rychlosti se už nestačil narovnat. Kanaďani ale prostě chtěli krev.
Tomuhle prostě řikám "Posadit giganta na pr***...." . Zápas jsem sledoval celej, byť jak se situace dramatizovala, tak jsem měl před poslední třetinou hejble, že to radši vypnu a na výsledek si počkam. Ještě teď jsem vyklepanej jako startka, protože naši tu poslední třetinu fakt nevychytali a čekal jsem vyrovnávací gól prakticky
každou minutu, takže pro mě ta dvacetiminutovka byla asi nejdelší, co jsem kdy sledoval. Nicméně tak nějak tuším, co se za pár hodin rozjede v kanadských médiích; kecy typu: "Naši kluci Čechy přestříleli a nezaslouženě prohráli." a že jsme banda simulantů.
Ne a ještě jednou ne. Naši sehráli fanatstickou třetí třetinu, kdy se Kanada bála hrát. Přišel naprosto prasáckej faul na Sikoru, kterýho pak diváci nesportovně opískávali, kdykoli se dotkl puku. První třetina 3:1 pro nás a naprosto zaslouženě. Druhá třetina už byla z naší strany dost defenzivní, nicméně zvládnutá až na poslední dvouminutovku, kde se Kanada konečně dostala tam, kam měla a snížila. Třetí třetina z naší strany obrovský peklo a evidentní strach o výsledek. Sami jsme se tam tavili a Kanada získávala na síle. Při vyrovnání čtyři minuty před koncem jsem spráskl ruce a už jsem si řikal, že je konec. Pak se ale projevila stupidita kanadskýho mančaftu a druhej likvidační zákrok na koleno, který nám vrátilo momentum. Přesilovka sice nevyužitá, ale rozjela nám nohy a nakonec dejaVú z loňska, kdy (prozměnu) Jecho doslova odsoudil Kanaďany k smrti gólem půlminuty před koncem.
Uvidíme, co bude. Na juniorským šampionátu je vždycky těžký odhadovat výsledek. Příznivý ale je, že si naši pořád drží svůj standard. S nikým nehrajou druhé housle. Slováky, Švýcary a Kazachy kluci porazili, jak kázala povinnost a proti Švédům byli zkrátka týmem, kteří udělal víc chyb, a to ne technických, ale především kázeňských. Ve hře v pěti to rozhodně nebylo zlý a nebýt tolika trestných minut, byť porážka je tak jako tak zasloužená, mohl to bejt napínavej trhák až do konce.
Moc bych si přál, aby kluci zopakovali loňské čtvrtfinále a postoupili přes Kanadu. Není to nic nereálnýho- šikovnejch hráčů, kteří se dokáží zvednout k výborným výkonům máme v týmu plno... Jenom udržet nervy na uzdě, nefaulovat... Zbytek se podá. Jak řikám, kluci během turnaji prokázali, že kvalitu mají. Kanada jako soupeř už naštěstí neznamená automaticky konec v turnaji. Pojďte si ho, hoši, ještě protáhnout.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Vůbec nemá smysl polemizovat nad tím, proč tu nejsou naši hráči.. Je to prostě a jednoduše přehlídka NHL. My z toho, co máme, tým neposkládáme a bohužel je nutno říct, že pro zbytek světa naše dva úspěchy 2022 (bronz) a 2024 (zlato) nejsou ve srovnání s medailovým půstem mezi lety 2013-2021 dost silným argumentem pro naše znovuzačlenění mezi elitu v rámci vnímání veřejnosti. To tak je...
Musim ale říct, že se mi ten turnaj nijak zvlášť nelíbí, tedy z pohledu mezinárodního srovnání... Z pohledu hokejového umění bylo impozantní sledovat zápas Kanady se Švédama- jak jsou kupříkladu Crosby a Mackinnon individuálně a kombinačně odskočeni všem, ale... Pokud už se hraje s národníma vlajkama, mělo by se to nastavit tak, aby ta mezinárodní konfrontace poukázala na to, kdo opravdu vládne hokejovému světu. Ze zámoří se pořád plive na světové turnaje IIHF- že jim chybí kvalita, myšleno samozřejmě nedostatek opravdu elitních hráčů (NHL), hra na širokých kluzištích, na kterých jsou zámořské celky znevýhodněny, atd. Ale co v tomhle ohledu přináší 4 Nations? Přestože poníženě schvaluji, že nemáme dostatek hráčů pro složení týmu, jsou možnosti Švédů a Finů srovnatelné s Kanadou a USA? Neřekl bych. Kanada i USA ve SVÉ národní lize mají daleko větší hráčkskou základnu. Zatímco dva evropští účastníci 4 Nations své hráče v NHL počítají v desítkách, USA jich má hodně přes sto, Kanada dokonce přes dvě stě! K tomu úzká kluziště a schluss! Účastníci finále jsou jasní po prvním zápase, takže pro mě nejde o nic jinýho než nezajímavou sebepropagaci Kanady, potažmo USA.
4 odpovědi