Chyba byla, že neměla to podnikání zlegalizované. Osobní zkušenost - po úraze zlomená noha a ruka v 76 letech mně z Bulovky převezli do LDN Měšice. Byla to opravdu hrůza. Dcera mně zařídila pobyt v rehab. ústavu Košík za 2 000.- denně.Za 2 a půl měsíce jsem se vrátila úplně samostatná domů. Pobyt mně zaplatila a vrátila mně zpět do života. Cena vysoká, ale život zachráněný.
Když má člověk zapotřebí použít WC, tak asi neváhá zaplatit mírný poplatek. Bohužel ne všechny proodejny tuto možnost nabízejí - což považuji za chybu. Bydlím v Bohnicích a původní veřejné WC na konečných stanicích autobusu zmizely a obchody vám to neumožní. V nouzi po cestě autobusem /někdy i hodinu/ je velký problém.
Již několik let nakupuji v Tescu on line a jsem členem Clubcard. Vyhovuje mně to, protože jsem imobilní a nákup mně kurýr přiveze až domů. Ovšem mnohé výhody vyplývající z členství v Clubcad se na mé nákupy nevztahují, protože nakupuji "on line". Proč, když jsem opravdu věrný zákazník? Nakupuji každý týden a využívám celý sortiment. Sbírat body nemůžu, i když jsou vyjádřeny na každé mé faktuře. Je pravda, že jednou za čas je mně přiznán bonus - nějaká částka v Kč, o kterou mám nákup levnějí. Otázka bodů se tímto nevztahuje na všechny zákazníky - proč jsme méně žádaní, když jsme opravdu věrní!
Sama jsem podobným problémem prošla. Zlomila jsem si pravou ruku a nohu a po ošetření na Bulovce p. doktor prohlásil, že mně odvezou domů za 2 hodiny. To, že bydlím sama ho nezajímalo. Volala jsem dceři, ta přijela a nějak se domluvila s tím, že mně tam nechali ještě dva dny, aby mohla všechno zařídit. Doporučili jí mé umístění v LDN Měšice. Tam jsem byla necelý týden a dcera mně vyřídila pobyt na rehab. klinice na Košíku. V tomto soukr. zařízení mně dali do popřádku po 2 a půl měsících - bylo to perfektní, ale za 2 000.- denně. Dcera mně to zaplatila a díky tomu už zase žiju doma a jsem samostatná - je mně 77 roků a Měšice bych asi nepřežila.
Dcerka měla v jeslích /už je to dlouho/ jednu tetu opravdu zlou a už od pohledu kyselou tak, že se k maličkým dětem nehodila. Když jednou byla babička vyzvednout dcerku tak nám vyprávěla, jak se teta k dětem chová a že je na ně zlá. Dcerka si to dobře pamatovala a vyprávěla "žlé tetě". Naučili jsme ji, že teta není zlá, ale přísná, abychom školní rok dochodili v klidu.
vychovat dítě bez násilí, to bychom se měli všichni naučit. Je mně 77 roků a za celý život jsem dostala jednu facku od otce, který mě opravdu miloval. Byla jsem 15-ti letá a měla jsem drzé poznámky na mámu. Otec se mně pak přišel omluvit a já se tak styděla, že si to pamatuji dodnes. Své dcery jsem nikdy nebila a vyrostly z nich správní lidé. Prostě bez násilí to jde!
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
paní redaktorka by se měla soustředit na správnou češtinu. " tak škodliví toust". Při jejím písemném projevu by hrubé chyby neměly být.