Tak mi vysvětlete, jak je možné, že běžné drogistické zboží (Jar, kapsle na praní, běžný lak na vlasy, toaletní papír, papírové kapesníčky, mýdlo, Cif atd.) mají v každé vietnamské prodejně minimálně o 30% levnější. Je to stejné jako se supermarkety. Zajímala by mě nákupní cena, protože ani Vietnamci nejsou žádná charita. Za nákup za 500 Kč u Vietnamců dám v drogistickém řetězci minimálně 800 Kč, spíš víc. Nemluvím samozřejmě o speciální kosmetice, ta byla drahá vždycky, ale o běžném obyčejném zboží.
Stockholm je krásný! Byla jsem tam třikrát, ale vždycky jen na den v rámci delšího zájezdu. Poprvé jsem byla i nahoře na radniční věži za nádherného počasí, odtud máte město jako na dlani. U královského paláce jsem zažila velké střídání stráží (byla neděle) s hudbou na koních, to bylo velkolepé. Při další návštěvě jsem byla ve skanzenu na ostrově Djurgarden, taky mimořádný zážitek, stejně jako Muzeum Vasa. A Staré město opravdu trochu připomíná Prahu. Jen mě mrzí, že jsem nestihla právě Drottingholm, je to přece jen trochu stranou a nebyl čas.
Záleží opravdu na obci. Naše město (12 tis. obyvatel) má těch boxů dost, ale všechny jsou umístěné u menších a větších obchodů a nákupních center, nikde nepřekážejí a u všech jsou normální parkovací místa. Mimo to jsou i v různých provozovnách výdejní místa, velmi logicky rozprostřená. Takže za mě starostovi palec nahoru.
Od jednoho středočeského farmáře (jehož vajíčka kupuju) mám dvě zásadní informace. Bílé nosnice snášejí minimálně o dva měsíce kratší dobu než hnědé. A za druhé bílá vejce mají tenčí skořápku. A protože skořápka je prodyšná, je u bílých vajec pravděpodobnější kontaminace bakteriemi z vnějšího prostředí. On má pouze hnědé slípky chované na podestýlce, vejce jsou vynikající a i když jsou trochu dražší než v supermarketu, chuťově jsou nesrovnatelná.
Rok po otevření jsem tam byla jako studentka měsíc na brigádě - v přízemí, prádlo. A za celý měsíc jsem se v tom baráku úplně nezorientovala. Ty otevřené prostory vypadají sice hezky, ale najít, co potřebuju, byl velký problém, včetně zázemí pro zaměstnance. Je to už 50 let, ale pořád mám dojem, že ta budova prostě na to místo nepatří. Architektonicky je možná zajímavá, ale nepatří do historického centra.
Zlatá slova. Dneska už tzv. prestižní gymnázia opravdu těží z pověsti staré víc než 35 let. Ale ono to tak bylo i předtím. Já jsem např. šla na skoro neznámé gymnázium v Praze 4, i když jsem bydlela na "desítce". A ejhle! Z naší třídy 28 studentů (nebralo se víc) šlo na VŠ bez problémů 24. A proč? Protože jsme měli skvělé kantory. Někteří byli za normalizace vyhozeni z univerzit, ale učit prostě uměli. Takže dneska bych nešla po jménu školy, ale po výsledcích při přijímačkách na VŠ. Protože jen tohle ukazuje, kde opravdu umí učit.
Nic ve zlém, ale uvědomují si OSVČ, že právě podle těch odvodů na sociální pojištění se jim bude počítat důchod? Když platili jen povinné minimum, tak se pak diví, že mají žebrácký důchod - viz naši umělci. Tohle navýšení jim při počítání důchodu jen a jen pomůže. Samozřejmě si mohou odvádět i víc a tím si i zvyšují budoucí důchod. Ale to je asi moc vysoká matematika, že?
V roce 1921 se o záchranu miliónů hladovějících v Povolží a na Ukrajině zasloužil Nor Fridtjof Nansen. Známý je spíš jako polární badatel a tyhle jeho zásluhy jsou trochu na okraji zájmu. Hladomor vznikl především následkem strašlivého sucha, kdy byla nejen prvotní neúroda, ale i z toho vyplývající nedostatek osiva. Mezinárodní společenství (tehdy to byla Liga národů) odmítalo poskytnout úvěr na nákup obilí. Nansen zorganizoval sbírku po celé Evropě a z ní pak nakoupil obilí v Kanadě a v Austrálii, které se dostalo do postižených oblastí. Za tuto humánní akci, jednu z největších v dějinách, obdržel v roce 1922 Nobelovu cenu míru. Finanční odměnu za tuto cenu pak věnoval na pomoc arménským uprchlíkům, kteří přežili pogromy v Turecku. Takže ta největší pomoc byla z této strany.
Z dnešních mladých herců neumí pořádně mluvit ani jediný. Dříve se na konzervatoři i DAMU vyučovala "jevištní řeč", kterou učili opravdoví mistři řemesla. Ti už ale nejsou mezi námi a nahradit je nemá kdo. Jedno z takových zajimavých pravidel pro jevištní řeč bylo: "I když šeptáš, musí ti rozumět i na 2.balkóně!" Dneska hercům nerozumíte normální řeč ani v první řadě.
V životě by mě nenapadlo koupit mleté maso v supermarketu! U nás je super masna, kde maso namelou přímo před očima. Protože si na krámě bourají půlky, vždycky se něco vykrájí (aby ty patřičné druhy masa byly ok) a z toho na požádání namelou jen tolik, kolik zákazník chce. Jediný dotaz je: "míchané nebo samotné vepřové/hovězí?" Takže tam připravené mleté neleží a je čerstvě namleté, což je samozřejmě nejlepší.
Na gymplu (asi rok 1975) jsme byli dvakrát na brigádě v Orionu Modřany, což byl tzv. patronátní závod naší školy. Pamatuju, že jsme pracovali na pásu, kde jsme vkládali banánky v čokoládě do vylisovaných vaniček na 10 ks. Občas jeden skončil v puse, protože byly výborné. Ale ta teplá čokoláda, kterou se před chladícím strojem polévaly, vyvolávala tak po hodině chuť na něco jiného. Stačilo odskočit do vedlejší haly, kde se dělaly kyselé bonbóny a sisinky a karamely. Zobnout si z velkých kádí byla maličkost. Nejlepší brigáda mého života!
A co kdybyste při cestě autem zabrzdili ve Slovinsku? Moře mají sice jen kousek, ale tak čisté jen tak neuvidíte. Zkuste Piran, Portorož případně i Koper. Služby skvělé, ceny nižší než v Chorvatsku a všude milý, usměvavý a ochotný personál. A vnitrozemí s jezery a horami je krásné. Vyzkoušeno, doporučuji!
4
Sledujících
0
Sleduje
4
Sledujících
0
Sleduje
Vážený autore, na něco velmi podstatného jste zapomněl. Původcem hladomoru byly dva mimořádně suché roky, kterých Stalin využil. O situaci na Ukrajině vědělo velmi dobře Společnosti národů (později OSN). Protože ale Ukrajina patřila do SSSR, ŽÁDNÝ ze západních států nechtěl pomoci. Vložil se do toho Nor Fridtjöf Nansen (byl uznávaný a oceňovaný polární badatel, nositel Nobelovy ceny míru z roku 1922), který ve Společnosti národů zastupoval Norsko jako uznávaný diplomat. Dokázal silou své osobnosti získat finanční prostředky na nákup obilí v Kanadě a právě díky jemu byl hladomor na Ukrajině zažehnán.
3 odpovědi